Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy, a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který letos připadá na pátek 25. září.
„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královéhradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, tedy 65 z nich, se léčila doma, menší část, konkrétně 14 pacientů, byla hospitalizována v nemocnici,“ vysvětluje přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Dvacet osm procent pacientů má i po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť.
„Téměř polovina, konkrétně 49 procent ze všech nemocných, ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků. U 21 procent pacientů jde o horší dýchání, 10 procent kašle, u 17 procent je stále přítomna únava a devět procent pacientů si stěžuje na bolesti na hrudníku. Kromě toho má 28 procent z nich i po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť,“ popisuje dosavadní výsledky Koblížek.
Plíce dostávají zabrat
Při vyšetření plicních funkcí lékaři podle Koblížka u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. Přibližně u 20 procent nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo podle přednosty plicní kliniky určité zbytkové postižení plicní tkáně.
Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru.
Infekce dýchacích cest
Podle profesorky Martiny Vašákové, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti, vede cesta ke zdravým plícím právě přes pneumology. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně, i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,“ říká Vašáková.
Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem Stanislava Kosa je covid-19 infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady a jako každý rok doporučujeme i to, aby se nechali očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ doplňuje Stanislav Kos.
Přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci podle něj ocenila i European Lung Foundation, která udělila svoji letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kteří pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání covidové pandemie.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Pneumologie.cz