Antioxidanty obsažené ve víně podle vědců mohou být příčinou, proč je u umírněných pijáků až o 23 % nižší riziko nutnosti podstoupit operaci šedého zákalu než u lidí, kteří se alkoholu vyhýbají úplně. Šedý zákal, tedy skvrny, které se tvoří v oční čočce, jsou hlavní příčinou zhoršeného zraku a slepoty zejména u starších lidí. Odstranění šedého zákalu je přitom velmi častou operací, jen v Anglii je jich provedeno 450 000 za rok.
Akademici z oční kliniky Moorfields v Londýně a vědci oftalmologického institutu University College London studovali po mnoho desetiletí zdravotní historii a životní styl 492 549 účastníků různých studií. Zjistili, že u lidí, kteří pili maximálně 140 mililitrů alkoholu týdně, bylo méně pravděpodobné, že podstoupí operaci šedého zákalu. Riziko mezi konzumenty vína bylo přitom nižší než u těch, kteří konzumovali pivo nebo tvrdé lihoviny.
Víno jako antioxidant
Například ve studii Epic-Norfolk, která dlouhodobě zkoumá zdraví a životní styl přibližně 30 tisíc účastníků, byla u lidí, kteří pili víno nejméně pětkrát týdně, o 23 % nižší pravděpodobnost operace šedého zákalu než u osob, které nepijí vůbec. Podle databáze UK Biobank, která schraňuje data 20 tisíc lidí, byla pak pravděpodobnost operace u mírných konzumentů vína o 14 % nižší.
Britský zdravotnický úřad NHS u pacientů s šedým zákalem označuje pití alkoholu za jeden z rizikových faktorů, stejně jako kouření či cukrovku.
„Vývoj šedého zákalu může být způsoben postupným poškozením očí oxidačním stresem během stárnutí. Skutečnost, že zjištění britských vědců byla zvláště patrná u konzumentů vína, může naznačovat ochrannou roli polyfenolových antioxidantů, kterých je hodně právě v červeném víně,“ uvedla doktorka Sharon Chuaová, autorka článku o výsledcích výzkumu, který byl publikován v časopise Ophthalmology. Britský zdravotnický úřad NHS přitom u pacientů s šedým zákalem označuje pití alkoholu za jeden z rizikových faktorů, stejně jako kouření, cukrovku i fakt, že šedý zákal má někdo v rodině.
Decka vína zdravým
Doktorka Sadie Bonifaceová, vedoucí výzkumu think-tanku Institute of Alcohol Studies, zřejmě i proto zjištění studie Moorfields a londýnské univerzity zpochybnila. Rozsáhlé databáze o životním stylu lidí, jako je například UK Biobank, by podle ní mohly poskytnout zkreslený obraz o zdraví národa, protože mnoho dobrovolníků je často v dobrém zdravotním stavu. Srovnání zdraví umírněných konzumentů alkoholu se zdravím osob, které nepijí, také prý přináší problémy.
Lidé, kteří nepijí, jsou různorodá skupina, včetně těch, kteří třeba přestali pít kvůli zdravotním problémům. To znamená, že umírněné pití může vypadat, jako že přináší zdravotní výhody, protože umírnění pijáci jsou zde srovnáváni i s lidmi se špatným zdravotním stavem. Ti, kteří si denně dávají decku vína, jsou tedy podle Bonifaceové pravděpodobně více zdravotně v pohodě než ti, kteří ze zdravotních důvodů nepijí vůbec, ale i než ti, kteří denně vypijí litr lihoviny.
Pokud by mělo množství alkoholu, které někdo vypije, přímý vliv na onemocnění šedým zákalem, pak by doktorka Bonifaceová podle svých slov očekávala, že by byl účinek podobný bez ohledu na typ nápoje. Mimochodem, oněch umírněných 140 mililitrů týdně představuje nějakých 110 gramů alkoholu. Ve dvou deckách červeného vína je přibližně 20 gramů alkoholu (u červeného spíš o něco víc). To znamená, že byste v rámci prevence pravidelně měli vypít dvojku vína v pracovní dny a jen decku o víkendu. Prostě ne víc než litr za týden. To ovšem obvyklý konzument vína vypije v pohodě za dva dny. I když do výzkumu pak asi řekne něco jiného.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian