Hipoterapie zlepšuje kvalitu života dětí i celých rodin. Poskytovat klientům kvalitní a bezpečnou terapii však vyžaduje mnoho úsilí a nemalé finanční prostředky, které organizace získává třeba i prostřednictvím grantů. Díky jednomu z nich nyní spolek Equilibro vybudoval nový přístřešek pro své koně.
Hipoterapie zaujala Veroniku Kolaříkovou už během vysokoškolských studií. Její zájem nakonec vyústil v založení vlastního spolku, který dnes sídlí na Chloumku u Mladé Boleslavi. Rukama místních terapeutů prošlo už několik desítek dětí s různými diagnózami, jako je dětská obrna, logopedické vady, genetický syndrom, autismus apod. Příznaky takových onemocnění většinou přetrvávají i několik let, většina klientů tak dochází na terapii dlouhodobě.
Něco mezi brigádou a dobrovolnictvím
Podle časového hlediska znamená pro Veroniku Equilibro práci na plný úvazek, z finančního hlediska se však jedná o něco mezi brigádou a dobrovolnictvím. „Na půl úvazku se jako zaměstnanec věnuji rehabilitaci, zbytek času věnuji spolku. Je to různorodá činnost od uklízení hnoje, péče o koně, krmení, trénink až po objednávání klientů, administrativu nebo vyřizování žádostí o dotace nebo granty,“ říká Veronika Kolaříková, zakladatelka spolku a terapeutka.
Kůň je silné, empatické zvíře, léčivé účinky má už jen samotný dotek jeho srsti, hipoterapie má však především pozitivní vliv na mozek klienta i na posilování svalů.
Během let spolek rozšířil své služby ambulantní hipoterapie a intenzivních rehabilitačních programů o pořádání příměstských táborů a pořádání veřejných akcí, jako byly například dva ročníky Charitativního běžeckého závodu. „Hipoterapii nabízíme pro děti od tří měsíců. Rodiče s dětmi k nám docházejí buď 1–2krát týdně po dobu několika měsíců, nebo v rámci intenzivního programu dvakrát denně několik dní vkuse,“ doplňuje Veronika Kolaříková. Jedna hipoterapeutická metoda trvá maximálně 20 minut, delší sekvence se nedoporučuje z důvodu jak tělesné, tak psychické únavy klienta. U malých miminek trvá hipoterapie jen v řádu jednotek minut, i ty však dokážou podnítit velké změny.
Kůň je silné, empatické zvíře, léčivé účinky má už jen samotný dotek jeho srsti, hipoterapie má však především pozitivní vliv na mozek klienta i na posilování svalů. „Hipoterapie působí pomocí pohybových impulsů vznikajících při koňské chůzi. Tyto impulsy kladně působí na mozek klienta,“ vysvětluje terapeutka. „Velkou výhodou pohybu koňského kroku je také cykličnost a stále se opakující rytmus, který je pro naše tělo velmi přirozený a vyvolává tak harmonizační účinky.“
Rocky a Lojzík
Nároky na hipoterapeutické koně jsou poměrně velké. Kůň musí být charakterově a fyzicky vhodný, ale také psychicky naladěný. Koně je nutné vycvičit po fyzické i psychické stránce, aby měl zdatné tělo, pružný krok a aby obstál i v situacích, které pro něj mohou být nepříjemné, jako je dětský pláč a křik, přítomnost spousty lidí apod. „Ohledně standardů kvality hiporehabilitačních center není v české legislativě žádná zmínka. Je tedy volný trh a každý, kdo má koně, může tvrdit, že dělá hipoterapii. Což může být velmi nebezpečné,“ upozorňuje Veronika Kolaříková. „Velkou službu v této džungli dělá Česká hiporehabilitační společnost, která vytváří doporučení a standardy kvality hipoterapie, vzdělává pracovníky, přezkušuje koně v hipoterapii.“
V mladoboleslavském Equilibru jsou nyní do hipoterapie zapojená dvě zvířata. Sedmiletý valach Rocky plemene irský cob hipoterapii dělá už tři roky a vozí ty nejmenší klienty. Druhým koněm je americký klusák Lojzík, kterému jsou čtyři roky, a v oboru je nováček. „Rocky je menší, robustní kůň chladnokrevného typu, má široký hrudník a jemnější krok. Naopak Lojzík má dlouhý, houpavý krok a úzký hrudník. Tím můžeme zaopatřit celkem široké spektrum klientů,“ říká Kolaříková.
Koně v pandemii
Náklady na ustájení koní a péči o ně jsou poměrně vysoké, a to i v době, kdy spolek například z důvodů pandemie nemůže své služby poskytovat. „Nejenže jsme nemohli provozovat činnost, ale nevěděli jsme, jak dlouho to bude trvat. Pro nás nešlo o zodpovědnost za náš život, ale přežití našich koní. I při pandemii mají koně hlad a je nutné o ně pečovat,“ říká Veronika Kolaříková. I proto se spolek rozhodl vybudovat pro koně přístřešek, aby mohli větší část roku strávit venku na pastvině, která je pro ně přirozenějším prostředím než stáj. Přístřešek, jehož výstavbu podpořil Nadační fond Škoda Auto v rámci své grantové výzvy Pohybem pro dobrou věc, také spolku ušetří nemalé peníze za ustájení koní a péči o ně.
„Výstavbu přístřešku vlastně podpořili všichni Mladoboleslavané, kteří se zapojili do naší grantové výzvy Pohybem pro dobrou věc,“ říká Ladislav Kučera, ředitel Nadačního fondu Škoda Auto. „Každý jejich kilometr zdolaný chůzí nebo během jsme v nadačním fondu proměnili na dvě koruny. Equilibro patří mezi první tři organizace, které už získaly finanční příspěvek na své přihlášené projekty v rámci této grantové výzvy.“
Na podporu ještě stále čeká dalších sedm projektů. Všichni sportující Mladoboleslavané, kteří by svým pohybem rádi podpořili kromě svého zdraví i dobrou věc, mají až do 30. listopadu 2021 možnost zapojit se do sportovní výzvy Pohybem pro dobrou věc programu ŠKOFIT. Stažení aplikace je zdarma, kromě chytrých telefonů se systémem IOS nebo Android je kompatibilní i s celou řadou chytrých hodinek. K plné podpoře všech 11 přihlášených projektů ještě zbývá zdolat necelých 28 447 kilometrů z celkových 150 000. Občané Mladoboleslavska tak už v grantové výzvě vysportovali celkem 243 106 Kč.
Reklama
foto: Equilibrio, zdroj: Nadační fond Škoda Auto