Ať hodí kamenem ten, kdo to nikdy nepřehnal s alkoholem. Všichni víme, že následky pak bývají krušné. Zkušení pijáci už také vědí, jak se s tím vyrovnat, ale právě o svátcích často přeženou počet sklenek amatéři, kteří pak úpí a marně hledají něco, co by jim mohlo pomoci. Pokusíme se poradit.
Kocovina – a tím nemyslíme tu morální – je výsledkem složité chemické reakce, kterou se náš organismus snaží odbourat alkohol, jenž nám ještě včera tak chutnal a zlepšoval náladu. Při tomto procesu metabolismus spotřebovává vitamíny, minerály a velké množství vody; to vše pak našemu tělu chybí a projevuje se to různými obtížemi, bolestí hlavy počínaje, celkovou únavou a závratěmi konče.
Krapula a másnaposság
Výraz kocovina náš jazyk zná od poloviny devatenáctého století, kdy vznikl jako označení bouřlivých protestů proti horlivému mladoboleslavskému hejtmanovi baronu Kotzovi z Dobrše. Ten se smutně proslavil oběžníky, jimiž úřady varoval před Čechy, kteří se v jeho oblasti prý vyskytovali a chtěli místo císařství republiku.
Jestli si na oslavu konce roku vyjedete za hranice, můžete se naučit, že anglicky je kocovina hangover, francouzsky gueule de bois, rusky pochmelje.
Netušíme, jak to bylo v Německu, ale tamější výraz pro kocovinu Katzenjammer (kočičí nářek) je podobný tomu polskému kociokwik a ostatně i našemu. Mimochodem, jestli si na oslavu konce roku vyjedete za hranice, můžete se naučit, že anglicky je kocovina hangover, francouzsky gueule de bois, rusky pochmelje (to by odpovídalo), maďarsky másnaposság a třeba finsky krásně zvukomalebně krapula.
Jestli to ovšem v té kocovině zapomenete, nic si z toho nedělejte, ono se to na každém dá krásně poznat. Jak se ale kocovině vyvarovat a, jestliže se nám to nepovede, jak se s ní vypořádat?
Jsme zvyklí, ale…
Psychiatr Karel Nešpor, který se specializuje na závislosti, by poradil jednoduše nepít. Ono je to prosté, ale lidský organismus je v zásadě alkoholu přivyklý, protože počátky jeho konzumace mizí v dějinách někde tam, kdy se naši prapředci usadili a začali obdělávat půdu. Dost dobře mizí tyto počátky v alkoholovém oparu možná ještě dříve, neboť jedním z prvních alkoholických nápojů byla medovina a ta, jak známo, se vyrábí z medu, který včeličkám kradl už člověk – sběrač.
Mluvíme ovšem o malém množství alkoholu, které má kladný vliv na oběhovou soustavu. Denní příjem alkoholu by u žen neměl převyšovat deset gramů (to je přibližně třetinka piva nebo panák lihoviny) a u mužů pak dvacet gramů. Větší množství dělá v těle paseku. Ethanol (tedy ethylalkohol) prochází přeměnou.
Enzym nazývaný alkoholdehydrogenáza urychluje jeho přeměnu na aldehyd, konkrétně acetaldehyd (také ethanal). Ten je cytotoxický, což znamená, že poškozuje buňky, v tomto případě buňky jater. Játra se při intoxikaci organismu alkoholem snaží z těla tento alkohol odbourat. Dělají to přednostně, takže nestíhají zpracovat inzulín, jenž v těle působí déle a může způsobit hypoglykémii. Játra také nestačí dorovnávat hladinu krevního cukru, který je jediným zdrojem energie například pro buňky mozku. Alkohol také způsobuje to, že organismus se odvodňuje – je blokována tvorba antidiuretického hormonu, jenž zamezuje tak nadměrným ztrátám vody.
Nejdříve prevence
V rámci prevence – jsme-li rozhodnuti alkohol pít – bychom měli organismus na intoxikaci připravit. Játra lze ochránit přípravky na posílení jejich funkce. Je jich na trhu dost, počínaje populárním ostropestřcem mariánským a poměrně drahými léky konče. Určitě poradí v každé lékárně. Dalším preventivním krokem před očekávanou bujařejší konzumací alkoholu je zavodnění organismu. Bude to potřebovat.
Obecně se doporučují tučné pokrmy, ale pozor – jestli je nemáte příliš v lásce, budete znechuceni už před první sklenkou.
Zároveň bychom měli zásobit tělo vitamíny a minerály. Důležitý je například thiamin, tedy vitamín B1, který brání tvorbě a hromadění glutarátu, což je látka, která povzbuzuje ony kopající oslíky v naší lebce. Rozhodně neodcházejme na večírek s prázdným žaludkem, ale ani s přeplněným. Obecně se doporučují tučné pokrmy, ale pozor – jestli je nemáte příliš v lásce, budete znechuceni už před první sklenkou.
Ideálním „podkladem“ může být tučnější ryba nebo vajíčka na slanině s cibulkou. Cibule podle lidové moudrosti „táhne“ alkohol, tuk vnitřnosti promastí a vajíčka jsou zdrojem cysteinu, který eliminuje účinky acetaldehydu. Nu, a pak to chce jen dobrou náladu, protože ta špatná se nám bude konzumací alkoholu často jen prohlubovat.
Jak pít, aby to nebolelo
Jsme tedy s rodinou či "online" s přáteli (protože ctíme opatření vlády a chceme se s rokem 2020 rozloučit nejen bez kocoviny, ale i bez korony) a veselíme se u sklenky. Ano, veselíme, povídáme a třeba i zpíváme. I to má svůj význam. Zpěv nám umožní intenzivnějším dýcháním zvýšit příjem kyslíku.
Ten pomáhá odbourávat alkohol v těle (konkrétně pomáhá s rozkladem acetaldehydu) a urychluje látkovou výměnu v organismu. Na nedostatek kyslíku je obzvláště háklivý náš mozek. Destiláty takzvaně nepanákujeme. Kopnout do sebe sklenku ušlechtilého destilátu je hřích, ten si musíme vychutnávat a špatné pití bychom měli rozhodně při slavnostní chvíli vynechat úplně.
Výjimkou při panákování může být vodka, ale tady zase u ní platí jiné pravidlo. Rusové ji pít umějí a samotnému pití předchází celý rituál. Před přípitkem proběhne malý proslov a po napití se panák musí něčím zajíst, ideální jsou takzvané zakuski, což mohou být bliny (lívanečky) s kaviárem, nakládané rybky či zelenina.
Sklenka vody, kterou si spletete se sklenkou vodky, s níž zapíjíte jiný destilát, může vést ke společenskému trapasu.
Neměli bychom zapomínat ani na vodu, abychom udržovali organismus zavodněný. Pozor, sklenka vody, kterou si spletete se sklenkou vodky, s níž zapíjíte jiný destilát, může vést ke společenskému trapasu. Nezávodíme, tělo je schopno zpracovat zhruba patnáct mililitrů čistého alkoholu za hodinu. To zhruba odpovídá půllitru piva, dvěma deci vína či třiceti mililitrům destilátu. Jestliže to dodržíme, kocoviny se bát nemusíme.
Náprava věcí pokažených
No, nevyšlo to, pochybili jsme a z večírku přišli pořádně unaveni. Ještě ale máme šanci se ráno probudit s poměrně čistou hlavou. Doplňme do těla vodu, dejme si vitamíny, především ty skupiny B a pak C, dobrý je rozpustný hořčík v tabletě. Můžeme užít tabletu s kyselinou acetylsalicylovou. Pak se osprchujeme, ulehneme a s lahví čisté vody na nočním stolku budeme doufat v lepší věci příští.
Jestliže nenastanou, máme další možnosti, jak se s kocovinou vypořádat. Jste-li toho schopni, vyrazte na dlouhou rychlou procházku, jděte si zaplavat. Organismus lépe okysličíte, což – jak jsme si již řekli – je velice důležité. Někdo postupuje podle hesla „čím ses zkazil, tím se naprav“. To je ošidné. Budeme se možná cítit lépe, ale nastoupíme do kolotoče, ze kterého se těžko seskakuje.
Oblíbená káva je kontraproduktivní, nejenže nepomáhá, ale jako diuretikum ještě více odvodní organismus.
Spisovatel Lawrence Sanders nabízí prostřednictvím jedné ze svých postav radu dát si velkého panáka dobrého koňaku, nic víc. Pivo může pomoci jako iontový nápoj, lepší bude ovšem to nealkoholické. Někteří sázejí na rajskou šťávu s pepřem, solí, tabascem, worcesterem a žloutkem, jiní si dávají zavináče, česnečku. Oblíbená káva je kontraproduktivní, nejenže nepomáhá, ale jako diuretikum ještě více odvodní organismus.
Nanuk nebo polévka
Pochopitelně, že existují doplňky stravy, které se jako lék na kocovinu dobře prodávají. Nic proti, ale většinou v sobě kombinují látky, které jsme již vyjmenovali. Určitě se dá doporučit třeba karlovarský Mlýnský pramen, který bychom však měli pít za teploty, při které vyvěrá. Vědecké bádání ale i zde přineslo inovace.
Například v Koreji dali po dlouhém bádání na trh zmrzlinu na špejli s názvem gyeondyo-bar. Tenhle nanuk má grepovou příchuť a obsahuje extrakt ze sušených hroznů. V Koreji, která má v Asii snad největší problém s alkoholem, si tuhle zmrzlinu pochvalují. Profesorka Alyson E. Mitchellová z University of California v Davisu a s ní další vědci mají ovšem jasno.
Nejlepším lékem je vietnamská polévka Yak-a-mein. Tvoří ji hovězí vývar, nudle, cibule, bylinky, maso, sójová omáčka a vejce natvrdo. Ameriku s ní údajně seznámili vojenští veteráni války v Koreji, kde se přesvědčili o jejích účincích. Alyson Mitchellová to pokládá za logické – polévka doplňuje vodu, cystein z vajíček pomáhá odstranit z těla acetaldehyd, soli nahrazují minerály, tedy sodík, hořčík a draslík, vitamín B1 z masa pak potlačuje ono typické kopání oslíků v hlavě. Tak tedy vesele bez oslů a kočičího pláče do snad už veselejšího roku 2021. Hodně štěstí.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: AsiaOne