Od začátku koronavirové pandemie hledají vědci snadno dostupný a nejlépe existující lék, který by dokázal covid-19 léčit a snad i vyléčit. Společnost Merck například nedávno požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o povolení nouzového použití antivirotika molnupiraviru. Do léčby lékaři po celém světě zapojují i jiná antivirotika. Výsledky studie zveřejněné v odborném lékařském žurnálu The Lancet ale hovoří ještě o další docela nečekané možnosti. Rizikovým pacientům může pomoci antidepresivum fluvoxamin.
Ve studii, o jejíchž výsledcích Lancet informoval, výzkumníci analyzovali, jak lék, který se v současnosti používá k léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy a deprese, působí na pacienty s covidem. Během výzkumu přidělili 741 účastníkům fluvoxamin, 756 dalších dostalo placebo. Bylo zjištěno, že skupina užívající antidepresivum vykazovala až o třetinu nižší pravděpodobnost hospitalizace nebo nutnosti podstoupit dlouhodobé lékařské pozorování.
Kdo si mohl pískat
Někteří ovšem fluvoxamin přestali užívat kvůli vedlejším účinkům. U těch, kteří fluvomaxin brali podle doporučení, zemřel pouze jeden pacient. Ve skupině, v níž pacienti s covidem dostávali pouze placebo, zemřelo 12 lidí. Riziko hospitalizace u pokračující léčby dále fluvoxamin snížil až o dvě třetiny.
Ti, kteří antidepresivum užívali dvakrát denně po dobu dvou týdnů, nevykazovali na konci bádání žádné covidové příznaky ani nemuseli podstoupit hospitalizaci.
Studie byla nakonec zastavena, protože fluvoxamin byl ve skupinách, v nichž byl lidem podáván, považován za jednoznačně účinný. Háček je ovšem v tom, že léčivo není zatím FDA schváleno pro léčbu jakékoliv infekce, což se vztahuje i na covid-19.
Chybějící data?
Redaktoři Lancetu ale nebyli prvními, kteří o možné prospěšnosti fluvoxaminu ve věci léčby covidové infekce informovali. Předběhli je novináři z amerického lékařského časopisu Jama Network, kteří zveřejnili výsledky studie, jejímž hlavním autorem je psychiatr Eric J. Lenze z Washington University School of Medicine. Ten se svým týmem v rámci výzkumu podával 80 pacientům s covidem fluvoxamin a 72 placebo.
Ze skupiny s placebem bylo na konci analýzy hospitalizováno pět lidí, ze skupiny s antidepresivem jen jeden. Studii však dokončilo pouze 76 % účastníků, 20 % přestalo na elektronické dotazy odpovídat. Protože se tedy vědci opírají pouze o hlášení respondentů a navíc řada údajů chybí, je podle amerického Národního ústavu zdraví (NIH) obtížné vyvodit definitivní závěry o účinnosti fluvoxaminu na léčbu covidu-19.
Prospěšnost fluvoxaminu ale do třetice potvrdila ještě jedna skupina odborníků, kteří ve výzkumu zmapovali 113 jedinců s mírným průběhem covidu. Ukázalo se, že ti, kteří antidepresivum užívali dvakrát denně po dobu dvou týdnů, nevykazovali na konci bádání žádné covidové příznaky ani nemuseli podstoupit hospitalizaci.
Co na to byrokracie
Otázkou ovšem zůstává, jakým konkrétním způsobem by proti covidu-19 mohlo působit zrovna antidepresivum fluvoxamin. Ačkoliv to vědcům zatím není zcela jasné, mluvčí NIH poukazují na jeho protizánětlivé účinky, v jejichž rámci se váže na specifické receptory v imunitních buňkách a snižuje produkci cytokinů. To jsou proteiny uvolňované buňkami jako součást imunitní reakce těla na zánět.
Pokud by to tak skutečně bylo, získala by společnost levný a snadno dostupný perorální lék, který by významně snížil riziko hospitalizace. Záleží teď na tom, jak NIH a Infectious Diseases Society of America (IDSA) dodané studie posoudí a zda doporučení pro použití fluvoxaminu při léčbě covidu-19 nakonec poskytnou.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Prevention