V nové studii, která byla zveřejněna v magazínu Nature, vědci z institutu Scripps Research zkoumali, jak předchozí vystavení imunitního systému účinkům koronaviru, který způsobuje pouze nachlazení, ovlivňuje imunitní odpověď na covid-19. Přitom objevili jednu protilátku, která byla tělem produkována jak při obyčejném nachlazení, tak i při covidu-19.
Protilátka proti všem
Hlavní autor studie se domnívá, že toto zjištění by mohlo pomoci při vývoji vakcíny nebo léčby protilátkami, které by fungovaly proti všem koronavirům, nebo alespoň "proti většině z nich". „Zkoumáním vzorků krve shromážděných před pandemií a porovnáním se vzorky krve těch, kteří prodělali covid-19, jsme byli schopni určit typy protilátek, které byly produkovány jak při nachlazení, tak při setkání s koronavirem SARS-CoV-2,“ popisuje na Science Daily imunolog a mikrobiolog Raiees Andrabi, který na studii spolupracoval s profesorem imunologie Dennisem Burtonem z institutu Scripps Research. Daná protilátka v pozdějších testech dokázala neutralizovat také SARS-CoV-1, tedy koronavirus, který způsobuje nemoc SARS nebo těžký akutní respirační syndrom.
Je pravděpodobné, že dříve či později budeme mít tu čest s dalším smrtícím koronavirem, a až se to stane, chceme být lépe připraveni.
Vědci dále zjistili, že tento typ zkříženě reaktivních protilátek je pravděpodobně produkován paměťovými B buňkami, které byly původně vystaveny koronaviru, jenž způsobuje nachlazení, a poté stejně pracovaly při setkání s koronavirem podněcujícím vznik nemoci covid-19. Tyto paměťové B buňky jsou nezbytnou součástí imunitního systému, protože si pamatují počáteční ohrožení nemocí a v krevním řečišti mohou potom připravené na povolání zpět do akce cirkulovat po celá desetiletí. Právě tyto buňky jsou zodpovědné za produkci cílených protilátek.
Cesta k univerzální vakcíně
Podle profesora Burtona může být tento objev důležitým krokem v případném vývoji pankoronavirové vakcíny, která by byla schopna svého nositele chránit před potenciálními koronaviry, jež se v budoucnu objeví. „Je pravděpodobné, že dříve či později budeme mít tu čest s dalším smrtícím koronavirem, a až se to stane, chceme být lépe připraveni,“ konstatuje Burton pro Science Daily. „Naše identifikace protilátky, která zkříženě reaguje proti běžnějším koronavirům i proti SARS-CoV-2, je slibným krokem na cestě za vývojem k univerzální vakcíně nebo terapii.“ Burtonova laboratoř také zkoumá široce neutralizující protilátky, které lze využít k ochraně před mnoha formami chřipky, což je další virus, který v budoucnu pravděpodobně způsobí pandemii.
V nové studii tým použil elektronovou mikroskopii k pochopení toho, jak je zkříženě reaktivní protilátka schopna neutralizovat řadu koronavirů. Viděli, že se většinou váže na základnu virového proteinu, což je oblast, kterou má většina koronavirů společnou. „Studie zdůrazňuje, jak důležité je plně pochopit podstatu již existující imunity, zejména pokud jde o koronaviry,“ říká další spoluautorka studie Ge Songová. „Dřívější působení koronaviru na organismus, tedy i neškodného viru, jenž způsobuje nachlazení, má dopad na povahu a hladinu produkovaných protilátek, když se objeví vážnější hrozby koronaviru,“ uzavírá vědkyně.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily