Nový výzkum provedený univerzitou v Chicagu ve spolupráci s centrem NORC ukazuje, že přes 58 % dospívajících Američanů si dopřává dobrovolné přestávky v užívání sociálních sítí. Ti, kteří se rozhodli pro tento krok, uvádějí, že jsou již unaveni zběsilým životním tempem, které sociální sítě nastavují, i dramaty, jež se na nich odehrávají.
„Může se zdát velmi překvapivé, že si oddech od sociálních sítí berou dospívající, kteří jsou obvykle považováni za horlivé uživatele sociálních platforem. Náš výzkum však ukázal, že k dobrovolnému vyloučení z online světa mají velmi dobré důvody,“ říká Amanda Lenhart, spoluautorka studie, a popisuje tři z hlavních důvodů.
Proč už nechceme být online?
24 % dospívajících, kteří si dopřáli zmiňovanou přestávku, jako hlavní důvod uvádělo únavu ze všech konfliktů, dramat a nedorozumění, které se na sociálních sítích odehrávají a které mají následně negativní dopad na jejich mezilidské vztahy v reálném životě. Dalších 20 % mladistvých uživatelů se přiznalo, že už nedokáže držet krok s děním na sociálních sítích. Na tuto skupinu obzvláště negativně působily „dokonalé“ profily jejich vrstevníků, které v nich vyvolávaly pocity méněcennosti, závisti a žárlivosti. Posledním, nejčastějším důvodem byla skutečnost, že sociální sítě mladistvé odvádějí od školy či práce a negativně tak ovlivňují jejich výkony v těchto oblastech.
I zde záleží na penězích
Zajímavé bylo, že délka přestávky, kterou si mladí uživatelé dobrovolně dopřávají, je ovlivněna také socioekonomickým statusem rodiny. Mladiství z rodin s nižšími příjmy si bez větších problémů udělali i několikatýdenní přestávku, a tak u nich byla větší pravděpodobnost, že s užíváním sociálních sítí přestanou úplně. Naopak mladí žijící v domácnostech vydělávajících více než 50 000 dolarů ročně preferovali kratší přestávky, které obvykle dříve ukončili. Obdobný rozdíl byl i mezi dívkami a chlapci. Zatímco 36 % chlapců si dopřálo přestávku dva týdny a více, takto dlouhou pauzu vydrželo pouze 22 % dívek.
Facebook je železná košile
Odolat pokušení užívat sociální sítě však zvládnou pouze silné povahy. To prokázal například výzkum provedený na Michiganské univerzitě, který vystavil dobrovolníky sérii obrázků. Buď se jednalo o obrázky nějak související s Facebookem, nebo neutrální obrázky, přičemž za každým z nich následoval čínský symbol. Účastnici studie měli vždy symbol ohodnotit, a to buď jako příjemný, nebo nepříjemný. Symboly, kterým předcházel facebookový obrázek, byly hodnoceny jako příjemně působící mnohem častěji.
„Zjistili jsme, že dokonce i velmi krátká expozice obrázků souvisejících s Facebookem způsobuje příjemnou odezvu, která vyvolává touhu po dalším užívání sociálních sítí. Právě kvůli této kombinaci příjemných pocitů a ctižádosti se sociálním sítím tak těžko odolává,“ potvrzuje Allison Eden, odborná asistentka na oddělení komunikace.
Na pocitech záleží
To je také důvod, proč mnozí ve snaze regulovat užívání sociálních sítí tak často selhávají. Podle Eden se spouští nebezpečný cyklus samoregulačního selhání, ve kterém dominují pocity viny a ve kterém se celý průběh snahy o regulaci neustále opakuje. Jak ale sama upozorňuje, měli bychom si uvědomit, že takto vzniklý pocit viny je pro naši psychiku mnohem škodlivější než samotné užívání sociálních sítí.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily