Kdybyste někomu na počátku 90. let řekli, že budete hledat partnera na internetu, mysleli by si, že jste blázen. Dnes je to ale téměř běžné. Přibližně 200 milionů lidí každý měsíc použije seznamovací aplikaci. V Americe to došlo až tak daleko, že více než třetina manželství vzniká z online seznámení. Internet je tak podle serveru časopisu The Economist druhým nejpopulárnějším způsobem, jak Američané hledají lásku. A rychle dohání tradiční setkávání „tváří v tvář“.
Reklama
Není tedy divu, že má „online dating“ masivní dopady na společnost, je to totiž úplně jiné randění než to offlajnové. Ve fyzickém světě se lidé většinou najdou díky rodinným či přátelským kruhům, v práci či ve škole. Lidé, co se potkají online, se většinou neznají, nemají společné přátele ani nic jiného. A bar nebo kancelář poskytuje přece jen omezený výběr, v online světě jsou naproti tomu tisíce možností.
Zakladatel seznamky Tantanu Yu Wang tvrdí, že klasické offline randění v Číně už úplně vymizelo.
Právě tento neomezený výběr je to, co činí online randění tak efektivním. Pro někoho je to ovšem špatná zpráva. Především proto, že ženy jsou vybíravější. Čínská aplikace Tantan uvádí, že mužům se „líbí“ 60 % žen, jejichž profily si prohlédnou, kdežto u žen to je pouze 6 % mužů. Pět procent mužů navíc nikdy nedostane takzvaný „match“, tedy vlastně „like“ od ženy, která se jim líbí.
V „reálném“ světě, kde je výběr mnohem menší, mají tito muži pak mnohem větší šance na úspěch. Zakladatel Tantanu Yu Wang tvrdí, že klasické offline randění v Číně už úplně vymizelo. Pokud totiž v této zemi muž osloví ženu s pokusem o flirt, setká se s velmi negativní reakcí. Na Tantanu tohle ale nehrozí a být odmítnut online neznamená, že by muž spolu s šancí na rande ztratil i sebevědomí.
Ráj pro gaye
Neskutečnou revoluci přineslo online randění samozřejmě stejnopohlavním párům, v USA se celých 70 % gayů potká online. Online dating je nejvýhodnější především pro ty se speciálními požadavky na partnera. Existují stránky, spojující lidi podle náboženského vyznání, ezoterických preferencí nebo třeba politických názorů. Například taková aplikace Jdate umožňuje uživatelům vyfiltrovat ze seznamek takové potenciální partnery, kteří by nikdy nebyli ochotni konvertovat k judaismu.
Jsou i místa, kde ženy hledají potenciální otce svých dětí, bez toho aniž by se muž stal jejich milostným partnerem.
Na seznamkách samozřejmě fungují i služby pro lidi, pro něž je přijatelné mít více než jednoho partnera. Jsou i místa, kde ženy hledají potenciální otce svých dětí, bez toho aniž by se muž stal jejich milostným partnerem. Populární jsou také aplikace pro ty, co se považují za inteligentní, ne příliš dobře vypadající (Ugly Bug Ball), seznamky pro vegetariány (VeggieDate) či farmáře (Farmersonly).
Kolik štěstí a radosti nekonečné moře možností skutečně přineslo, není dosud dobře prozkoumáno. V roce 2013 vydaly Harvard University a University of Chicago studii, která ukázala, že páry, které se potkaly online, byly o trošku spokojenější se svými vztahy než ti, co se potkali „normálně“. Také uváděly menší počet rozchodů, ne však nějak zásadní.
Trh s masem
Moderní způsob randění ale není zcela bez problémů. Mnoho lidí považuje „digitální trh s lidským masem“ za stresující. Negativní představy o vlastním těle a vzhledu měli lidé už předtím, ty se ale násobí, když má jakýkoliv cizí člověk možnost vás hodnotit podle atraktivity. Jak už víme, velký výběr potenciálních partnerů může být i na škodu. Mnohým vadí velké množství schůzek, které skončí zklamáním a ztrátou času, nebo nekonečné prodírání se mořem profilů.
To, že se velká část hledání partnera přesouvá na online, má za následek, že je čím dál „divnější“ oslovit někoho na dříve běžných místech.
To, že se velká část hledání partnera přesouvá na online, má za následek, že je čím dál „divnější“ oslovit někoho na dříve běžných místech, jako třeba v bazénu nebo v hospodě. V online vodách také existuje přibližně 10 % fejkových profilů, které v horším případě skrývají nebezpečí, v tom lepším si z ostatních chtějí jenom udělat legraci.
Jeden by mohl předpokládat, že lidé, kterým online randění spíše ubližuje, než pomáhá, s ním přestanou. Nikdo ale nechce být dlouhodobě sám, takže zoufalí samotáři dělají zoufalé věci pořád dokola. A seznamovací společnosti na jejich smutku vesele profitují.
Nerovnost se prohlubuje
Tento nový svět romantiky má také za následek neplánované dopady na společnost. Člověk by si řekl, že když je v online světě tak velký výběr, bude vznikat víc vztahů mezi lidmi různých ras či sociálního zázemí. Pravdou ale podle Economistu je, že lidé mají pořád tendence si hledat partnera, který je jim podobný. Takzvané „asortativní páření“ neboli proces, kdy lidé randí s lidmi s podobným vzděláním a příjmy, přitom přispívá k dalšímu prohlubování příjmové nerovnosti. Na on-line seznamkám se tedy vybírá víc s rozumem, než když se do někoho zamilujete na první pohled na eskalátoru v metru.
Budoucnost vztahů bude čím dál více výsledkem algoritmů seznamovacích aplikací.
Vypadá to tedy, že budoucnost vztahů bude čím dál více výsledkem algoritmů seznamovacích aplikací. Každá inovace přináší výhody a nevýhody. A ty jsou pro každého jiné. Není ale třeba se seznamkám bránit, cesty zpět už pravděpodobně stejně není.
foto: shutterstock, zdroj: The Economist