Stále více času trávíme využíváním aplikací a webových stránek, jako je Twitter, Instagram, Facebook a další. Důsledkem je prohlubující se sociální izolace. Sociální média z nás tak vlastně dělají asociální osobnosti.
Podle nového výzkumu, který byl publikován v American Journal of Preventive Medicine, se sociální média, jež byla původně určená ke sdružování lidí, minula účinkem. Naopak prý přispívají k rozvoji individualismu a odcizování se společnosti. Častí uživatelé sociálních médií mají asi dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že se budou cítit společensky vyloučení, než ti, kteří tyto webové služby nevyužívají tak často.
Reklama
„Závěry studie připomínají, že sociální média nejsou lékem na všechno. Zejména ne u lidí, kteří se cítí společensky izolovaní,“ říká vedoucí studie Brian Primack, který je ředitelem Centra pro výzkum médií, technologií a zdraví na University of Pittsburgh. Podle něj výzkum naznačuje, že lidé, kteří sociální média ve zvýšené míře používají, patří mezi ty nejvíce opuštěné.
Průměr je hodina denně, bude hůř
Vědci zkoumali téměř 1800 lidí ve věku od 19 do 32 let. Výzkumníci se jich dotazovali, jak často využívají Facebook, Twitter, Google Plus, YouTube, LinkedIn, Instragram, Pinterest, Tumblr, Vine, Snapchat a Reddit a jak se při tom cítí. Ukázalo se, že ti, kteří uvedené služby využívají častěji, se cítí izolovanější než ti, kteří tráví více času mimo virtuální svět.
Možná, že lidé, kteří se cítí osaměle, používají ve snaze rozšířit své společenské okruhy spoustu rozličných sociálních médií.
Autoři studie dodávají, že z uvedeného vzorku nejméně kontrolovali sociální sítě lidé, kteří je navštěvují přibližně 9krát za týden, nejvíce pak 58krát. Průměrný čas strávený na sociálních médiích činil 61 minut denně. Lidé, kteří zde trávili více než 212 minut denně, měli zhruba dvojnásobně vyšší pravděpodobnost rizika sociální izolace než ti, kteří v sítích pobývali méně než 30 minut denně.
Mnoho otázek, málo praktických rad
Nová studie je podle Primacka vůbec prvním počinem v USA, který analyzuje využití sociálních médií v souvislosti se sociální izolací. Ze strany odborníků na sociální média se ovšem i tak setkala s kritikou. Podle kritiků tato studie nechává mnoho otázek bez odpovědi a nenabízí veřejnosti dostatek praktických rad.
Anatolij Gruzd, asistent profesora na Ryersonově univerzitě v Torontu, který studuje sociální média, se domnívá, že Primackova studie je neúplná. „Nemůže být spolehlivě využita k získání praktických rad o izolaci a používání sociálních médií. Existuje ještě mnoho nezodpovězených otázek a netestovaných proměnných.“ Podle Gruzda existují výrazné rozdíly mezi aktivitou na Facebooku, která může naznačovat jeden typ chování, a činností na Snapchatu, která zase může odkazovat k něčemu úplně jinému.
Autoři studie sami připouští, že jejich výzkum má jisté slabiny. Jednou z nich je, že nebyl navržen tak, aby dokázal vztah příčiny a následku. Není tak možné zcela jasně určit, co bylo první, zda sociální izolace, nebo používání sociálních médií.
Pohled na využívání sociálních médií
Doktor Primack ovšem na obranu zdůrazňuje, že studie zkoumala využití sociálních médií jako celku, nikoliv jejich specifických stránek. Podle něj neexistuje žádný spolehlivý způsob jak zjistit, zda lidé, kteří četli nadšené příspěvky o perfektní dovolené svých přátel na Facebooku, jsou více či méně izolovaní než ti, kteří dávají přednost sledování videí koček na YouTube nebo se hádají o politice na Twitteru.
Těm, kteří mají problém se společností, sociální média nepomohou.
„Možná, že lidé, kteří se cítí osaměle, používají ve snaze rozšířit své společenské okruhy spoustu rozličných sociálních médií,“ uvažuje o závěrech studie. „Stejně tak se ale mohou lidé, kteří se cítí společensky izolovaní, na sociálních médiích dostat k ‚samoléčbě‘, která ale může posílit vnímání sociální izolace.“ Jisté je podle Primacka jen jedno: Těm, kteří mají problém se společností, sociální média nepomohou. „Odpověď najdou jen ve stavu offline,“ doplňuje doktor Primack.
Sociální média podle něj samozřejmě zůstávají potencionálně silným nástrojem, který může v jistém smyslu pomoci navázat nové vztahy, ale nejedná se o jejich náhradu v pravém slova smyslu.
foto: Shutterstock, zdroj: Health.com