S letním cestováním jsou úzce spjaty zažívací obtíže, které si můžeme domů přivést jako „suvenýr“ z putování po exotických destinacích. Průjmy a střevní obtíže ale mohou přijít i v případě, že dovolenou trávíme v Česku, zejména v období veder. Doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, se s námi podělil o tipy, jak dát typickým letním problémům sbohem a co by kvůli tomu nemělo chybět v žádné cestovní lékárničce.
Co bývá původcem letních zažívacích potíží?
Průjmy, zvracení a trávicí potíže nejčastěji způsobují bakterie, které produkují toxiny. Na vině mohou být ale i viry nebo paraziti. Proto je důležité také na dovolené dodržovat běžné zásady hygieny.
A ty by měly vypadat konkrétně jak?
Základem je samozřejmě důkladné mechanické mytí rukou mýdlem a vodou po použití toalety a před jídlem. Není vždy nutné používat dezinfekci, a pokud ano, tak jsou vhodné dezinfekční prostředky na bázi alkoholu.
Jako původce obtíží jste zmínil škodlivé mikroorganismy. Jak se do našeho zažívacího traktu dostanou?
Většinou vodou pocházející z neznámých zdrojů. Je tedy lepší dávat přednost balené nebo převařené vodě a vyhnout se také ledu v nápojích. Také potraviny mohou být zdrojem střevních infekcí.
Takzvaný cestovatelský průjem je totiž dominujícím onemocněním trávicího traktu, jehož různé formy se podle statistik objeví u 40–60 % cestovatelů.
Z tohoto pohledu je rizikový především takzvaný street food, tedy jídlo z pouličních stánků. Žaludeční a střevní obtíže však může způsobit i konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin.
To zní, skoro jako kdyby bylo lepší si jídlo na dovolenou vozit z vlastních zásob.
To je určitě přehnané, rozhodně je ale dobré zvážit, zda ochutnat skutečně všechny exotické pokrmy, které se nám po cestě nabízejí. I pouhá konzumace pro nás neobvyklých potravin – byť nejsou infekční – totiž může vést k úporným průjmům. Ve vedru a na cestách je lepší jíst spíše lehce stravitelnou a dobře tepelně upravenou stravu.
Takže mýt si ruce a zbytečně neexperimentovat s jídlem a pitím na cestách. Jak ještě střevním nákazám předcházet?
Před odjezdem na dovolenou je vhodné si ověřit, zda se v destinaci nevyskytují choroby, proti kterým se lze očkovat. Z vakcinace, která má vztah k onemocnění gastrointestinálního traktu, doporučujeme především očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu nebo jiným endemickým nemocem. Při cestování do exotičtějších zemí je vždy dobré očkování konzultovat přímo v centrech očkování a cestovní medicíny. Pomáhá také užívání probiotik před a na začátku cesty.
Co dělat, když se cestovatelský průjem přesto dostaví?
To jste použila trefné označení. Takzvaný cestovatelský průjem je totiž dominujícím onemocněním trávicího traktu, jehož různé formy se podle statistik objeví u 40–60 % cestovatelů. Zejména, když vyrazí do exotických, ekonomicky méně rozvinutých zemí. Dobrou zprávou je, že naprostá většina těchto obtíží spontánně odeznívá. Je ale třeba tlumit výraznější projevy jako úporné průjmy, zvracení, bolesti břicha a teploty, i kvůli riziku dehydratace.
Jak tedy projevy tlumit, když neodcházejí spontánně?
V lékárničce cestovatele by neměla chybět takzvaná adsorbencia, která na sebe umí navázat vodu, toxiny a viry, jde třeba o aktivní uhlí nebo diosmectit – Smecta. Ty můžete užívat u všech forem průjmů. Opatrně a po nezbytně dlouhou dobu je možné podávat takzvaná antimotilika, tedy léky snižující pohyblivost střev, jako je například Imodium.
Doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D.
Přednosta 2. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a předseda České gastroenterologické společnosti. Oboru gastroenterologie se věnuje již 23 let, specializuje se na gastrointestinální endoskopii. Je autorem řady vědeckých textů a publikací, pravidelně přednáší na vysoké škole a na mezinárodních kongresech. Absolvoval zahraniční odborné stáže v Nizozemsku, Belgii a Japonsku. Specializuje se na vyšetření tenkého střeva (kapslová endoskopie, dvojbalonová enteroskopie), endoskopické resekce (odstraňování) časných nádorů trávicí trubice a provádění dalších endoskopických operačních výkonů. Zabývá se mezinárodní spoluprací v oblasti zavádění moderních forem výuky lékařství a zavádění inovativních technik do oboru (umělá inteligence,...
Naopak nevhodná jsou především u krvavých průjmů a vysokých teplot. Léky snižující sekreci tekutin jako například Hidrasec lze podávat u vodnatých průjmů jako podpůrné léčivo. Oblíbená střevní dezinficiencia, jako například Endiaron rozhodně nepatří k lékům první volby, jsou neúčinná na virové a některé bakteriální průjmy.
A kdybyste měl formulovat jedno klíčové opatření/řešení?
Při cestovatelských průjmech je rozhodně klíčová dostatečná hydratace vodou nebo rehydratačním roztokem z lékárny. Ten si ostatně může každý doma připravit sám, stačí smíchat 8 čajových lžiček cukru, 1 lžičku kuchyňské soli a šťávu z 2 pomerančů v litru převařené vody a následně pít 250–500 ml tohoto roztoku za hodinu.
A v jakých případech je lepší vyhledat lékaře?
Vhodné je to především při obtížích trvajících déle než týden, při vysoké horečce nad 38,5 °C nebo při projevech dehydratace, jako jsou zmatenost, spavost, těžká únava, svalové křeče, malé množství moči. Jakmile se objeví krvavé průjmy, zesiluje bolest břicha a člověk není schopen jíst a pít, pak je pomoc lékaře nutná.
Jak by se v této souvislosti měli chovat lidé s chronickým onemocněním zažívacího traktu?
Takoví jedinci musí být v létě a při cestování velmi opatrní. Lidé, kteří se léčí s idiopatickými střevními záněty, dráždivým tračníkem a dalšími onemocněními trávicího traktu, by se před cestou měli pro jistotu poradit se svým gastroenterologem. Protože gastroenterologičtí pacienti jsou obecně náchylnější ke zhoršení symptomů onemocnění při cestování, někteří jsou náchylnější také k infekčním onemocněním, což plyne z jejich onemocnění nebo léčby.
Reklama
foto: Shutterstock, se svolením Ilji Tachecí, zdroj: Autorský článek