O fenoménu takzvaného sextování, tedy psaní vzkazů a esemesek se sexuálním podtextem, jsem už slyšela. Také už jsem věděla, že se týká hlavně teenagerů. No a nevyhnul se ani mé dvanáctileté dceři.
Netušila jsem, že její telefon je nějakým způsobem propojen (omlouvám se za případné laické termíny) s tabletem, který občas používám i já. Několikrát jsem se proto stala svědkem jejích konverzací. A přiznávám, že jsem si některé přečetla. Většina z nich byla nevinná, pak jsem ale narazila na jednu, ve které ji nějaký chlapec (nebo někdo, kdo se za něj vydával) žádal, aby mu poslala svou „nahou“ fotografii.
Sexting je v souvislosti se současným digitálním světem odborníky považován za normální součást vývoje lidské sexuality. Rodiče by proto neměli vyvádět nebo zakazovat, ale na druhou stranu by měli očima dětí vnímat i horší scénáře.
Pokud by tak učinila, začala by si s ním „sextovat“. Dcera mu fotografii nechtěla poslat, ale na druhou stranu nechtěla konverzaci jen tak ukončit. Ulevilo se mi. Nakonec mu poslala fotografii brambory ve spodním prádle. Každopádně už to naplňuje definici sextingu. Následoval proto dlouhý pohovor s mou dcerou na téma, jak takovéto počínání může být nebezpečné. Snad pochopila... A o problematiku jsem se o to víc začala zajímat i já.
Reklama
Digitální sexuální aktivita na vzestupu
Podle statistik se sice sexuální aktivita mladistvých do 15 let věku snižuje, ale sexuální aktivita digitální je mezi nimi na vzestupu. Alespoň to říkají výsledky studie, již zveřejnil deník New York Times. Ta zkoumala více než 110 000 dětí ve věku od 12 do 17 let, které odesílaly a přijímaly sexuálně explicitní fotografie, videa a zprávy.
Z těchto dětí někdy "sextovalo" 14,8 % a 27,4 % sext někdy obdrželo. Rozporuplná jsou ale dosud zjištění, jaké dopady toto virtuální konání na náctileté má. Podle jedněch odborníků studie vlastně říká, že sexting vede k výraznému stresu a zanechává teenagery ve stejné tísni, kterou mohou pociťovat po sexuálním obtěžování nebo napadení. Jiní odborníci tvrdí, že sextování mezi teenagery je naprosto normální a přirozená záležitost.
„Sextování se díky moderním technologiím stává součástí sexuálního chování a rozvoje náctiletých,“ uvádí například psycholožka Sheri Madiganová, jedna z autorek výše zmíněné a vůbec první rozsáhlé studie, která se digitální sexuální aktivitě teenagerů věnuje. I ona dodává, že by ale o sexuálním chování a dospívání měli rodiče s dětmi mluvit.
A protože děti podle průzkumu první telefon vlastní v průměru už v deseti letech, hovory na toto téma bychom s nimi měli vézt už v tomto poměrně nízkém věku. „Stejně jako by děti v tomto věku měly vědět, že si nesmí sednout do auta s cizím člověkem, měly by i vědět, že textové zprávy a e-maily nesmí obsahovat fotografie jakýchkoliv osob bez oblečení,“ upozorňuje psycholožka.
Když je normální, tak je sexting normální
Elizabeth K. Englanderová, profesorka psychologie na Bridgewater State University, k tématu dodává, že sexting často odráží dospívající zvědavost na nahotu lidského těla a věnují se mu děti, které mají nějaký zájem o sexualitu, ale nemusí být připraveny na skutečný sex. Podle pediatričky a šéfky katedry, jež se věnuje digitálnímu zdraví na univerzitě ve Wisconsinu, Megan Morenové ale sexting zase tak nevinný, jak se může zdát, není. Rodiče by podle ní měli na sexting nahlížet očima svých dětí.
„Je to něco, co se pro děti může jevit jako normální věc. Jiní to přece také dělají... K dětem bychom ale měli mít takový vztah, aby nám říkaly, co vědí, co si myslí, co vídají a co cítí. Mluvení o bezpečí v online i offline světě je toho součástí,“ doplňuje pediatrička. A podobný názor má i doktorka Ellen Selkieová, odbornice na adolescentní medicínu na pediatrickém oddělení v Michiganu. „Samotní teenageři sextování často vnímají jako součást vztahu s přítelem nebo přítelkyní. Je to projev typického vývoje dospívajících. Sexuální experimentování k lidstvu patří odnepaměti, jen se mění jeho způsob. Teď zkrátka děti mají k dispozici digitální média, která jsme my tenkrát neměli.“
Sexting je tedy v souvislosti se současným digitálním světem odborníky považován za normální součást vývoje lidské sexuality. Rodiče by proto neměli vyvádět nebo zakazovat, ale na druhou stranu by měli očima dětí vnímat i horší scénáře. A to včetně toho, co se stane, když vztah skončí, zejména pokud si pár vyměňoval lechtivé snímky. Scénář, kterého se rodiče obávají nejvíce, je, že fotografie skončí v rukou někoho jiného nebo dojde k jejich zveřejnění. To může mít ale i právní následky. A co tedy na děti nejvíc zabírá? Když jim řeknete zhruba toto: „Po odeslání fotografie už nad ní ztrácíš kontrolu. Může ji vidět celý svět.“
Coby rodič jsem tedy trošku rozpačitá. Sextování je sice součástí normálního sexuálního vývoje dítěte, ale může mít neblahé následky. To se dá ostatně říct o většině lidských činností. Určitě tedy zabere, když si s dítětem promluvíte. Záleží také samozřejmě na tom, z jakého prostředí rodina a z jaké rodiny dítě pochází. Já jsem tedy za tu bramboru ve spodním prádle docela ráda. I za tu možnost popovídat si na tohle téma s dcerou.
foto: Shutterstock, zdroj: New York Times