Letos v lednu narazil Logan Paul, jedna z největších celebrit na YouTube, na mrtvého muže visícího na stromě. „Fíííha, má úplně fialové ruce,“ povídá ke svým kamarádům, kteří s nim vyrazili hledat povyražení v nechvalně známém Lese sebevrahů pod japonskou horou Fudži. „Kdy se vám zas podaří stát vedle mrtvoly?“
Během 24 hodin mělo video s touhle konverzací 6 milionů zhlédnutí, přičemž většinu Loganovy divácké obce tvoří teenageři. Následkem hlasitého zděšení rodičů video druhý den zmizelo, ale jeho kopie kolovaly dál. Zpravodaj Guardianu byl zvědavý, co na dětské diváky chrlil v následujících dnech „běžící pás“ po pravé ruce, jak se někdy přezdívá sloupci následných, automaticky přehrávaných videí na YouTube. „Byla tam směsice záběrů průmyslové televize, na nichž děti něco kradly, a taky bizarní vynálezy, jimiž si někdo může podomácku vytrhnout zub,“ napsal.
Vaše bedna
Jestli existuje dokonalá karikatura informačního věku s milionem šancí poznat svět a milionkrát větším počtem nástrah, je to YouTube. Před 12 lety tenhle server připadal každému jako zázrak; dnes už víme, že zázraky se rády mění v noční můry.
Reklama
Každý motivovaný samouk, který se ve 20. století krkolomně snažil naučit anglicky nebo na kytaru, se dnes musí smát a plakat zároveň. Na YouTube se nachází tisíce podrobných návodů, jak ovládnout světové jazyky a kdejaký hudební hit – rozepsaný na noty a pražce tak, aby podle nich vybrnkal Stairway To Heaven i šimpanz.
Klíčovým slovem je ovšem „motivovaný“. Protože na každý užitečný tutoriál připadá nespočet bizarních nesmyslů, jež dobré úmysly rozkládají jako bakterie. Chrlič, systematicky zasypávající unikátní obsah balastem, se nazývá ALGORITMUS. Tento ďáblův vynález je současně i hlavní pýchou inženýrů z YouTube čili konstruktérů „vaší bedny“ („tube“ značí něco jako telku nebo bednu).
Algoritmu je jedno, jestli dostanete vyvážený obraz světa. Jde mu jen o to, abyste strávili co nejvíce času online
Jeden z designerů algoritmu Guillaume Chaslot před časem přiznal: „Zeptejte se YouTube, jestli je Země placatá, a algoritmus ochotně nabídne řadu videí, jež to doloží. Jeho úkolem je utvrzovat vás v předsudcích, neboť vám to dělá dobře a uživatelsky je preferujete.“
Algoritmus vás pak bude do konce života (či do chvíle, než seberete rozum a odloggujete se) zásobovat návykovou látkou. Videa generovaná z agregátu preferencí shodně zaměřených uživatelů likvidují širší záběr účinněji než komerční televize. Vyladit jej pomáhají naše hříšná pokušení, jimž nelze odolat.
Hillary je lesba a spí s Yoko
„Algoritmu je jedno, jestli dostanete vyvážený obraz světa. Jde mu jen o to, abyste strávili co nejvíce času online,“ říká jeho spoluautor. „Nikdy nezůstává stejný. Neustále mění váhu, kterou dává různým signálům – vzorcům milionů, vám podobných diváků, nebo času, který všichni stráví nad videem, než překliknou jinam. Systematicky podporuje videa, která jsou kontroverzní, senzacechtivá a konspirační,“ říká Chaslot.
Na své stránce Algotransparency.org imituje jeho fungování na praktických příkladech. Když se přihlásíte v anonymním režimu a zeptáte se algoritmu, kdo je Michelle Obamová, odpoví vám většina videí na „běžícím pásu“ YouTube, že „Michelle je muž“. Zeptejte se na papeže a dostanete odpovědi typu „zlo“, „satanistický“ nebo „antikrist“. Na podzim 2016 odpovídal YouTube na otázku po Hillary Clintonové podobně – psychicky se zhroutila, trpěla syfilidou, parkinsonem, měla pedofilní sklony nebo byla lesba (měla třeba poměr s Yoko Ono).
Na druhou stranu to kupodivu nefungovalo – o Donaldu Trumpovi moc spikleneckých teorií nekolovalo. Přesné vysvětlení dosud nikdo nemá, vychází se z toho, že Trump jako narušitel statu-quo byl pro algoritmus vlastně atraktivní. Podle Chaslota kliklo 150 milionů uživatelů YouTube v USA před volbami na videa celkem tři miliardkrát. Trump nakonec zvítězil rozdílem 80 tisíc hlasů. Největší vliv, jak potvrdí politologové, mají konspirační videa na lidi, kteří jsou těsně před hlasováním ještě nerozhodnuti.
Kantýna chrlící brambůrky
Jak si v tomto robotickém babylonu vedou děti? Začněme tím, že YouTube, hostitelský server s druhým největším provozem na světě, dětem do 13 let vlastní službu nedoporučuje. A dobře ví proč.
Žádná jiná věc na světě dnes nezdržuje od domácích úkolů tak jako YouTube, potvrzují studie. Dítě narozené po roce 2000 nesní o kariéře herce či zpěváka, nýbrž dráze youtubera s milionem odběratelů. I kdyby dítě využívalo server jen ke vzdělání, bez zásahu zvenčí upadne do pasti.
Na anglosaském YouTube třináctileté vloggerky běžně dělají recenze hraček, jejichž množství se dá změřit nejlépe v metrech krychlových, jiné si říkají „beauty guru“ a doporučují sady produktů v průměrné ceně 20 tisíc korun. Inzerce a obsah se nejen překrývají; prakticky nejdou oddělit.
Chvílemi to působí, jako by existoval nějaký evoluční zákon, který mění děti ponechané bez dozoru v distributory, prodejce a budovatele sítí odběratelů. „V podstatě to odpovídá tomu, jako byste ve škole provozovali kantýnu, která by na dětské strávníky hrnula brambůrky a zákusky, jeden za druhým. Vedoucí by přitom argumentoval, že dodává jen zboží, o které je největší zájem,“ říká turecká socioložka Zeynep Tufekci.
V zájmu díváka?
„Dennodenně bojuju s tím, aby moje děti na YouTube netrávily veškerý volný čas. Je to vyčerpávající boj, po ničem jiném tolik netouží,“ napsala na YouTube jistá česká matka. „Všechny české rodiny před sebou navzájem předstírají, že mají věc pod kontrolou, ale ve skutečnosti prohrávají. Kdyby však prohru přiznaly, okamžitě by se staly terčem kritiky, takže raději pokračují v předstírání,“ dodala.
YouTube na kritiku nejčastěji reaguje tím, že jedná „v zájmu diváka – ten svým výběrem určuje, jakému obsahu dává přednost“.
Opravdu však hlasujeme svobodně o obsahu, když na nás „běžící pás“ chrlí vysoce kalorický a jedovatý obsah? Jsme vůbec příčetní, když si máme vybrat, jestli kliknout či nekliknout na mrtvoly v Lese sebevrahů? Anebo jsme v té chvíli už zdrogovaní a beze smyslů jako parta feťáků, kterým někdo sype pod nos pervitin?
foto: Shutterstock, zdroj: Guardian