Lze odvrátit ekologickou katastrofu?

„Nevěřím, že existuje globální oteplování. Nevidím pro to žádná statistická data,“ řekl známý skeptik Václav Klaus. Přesto se v posledních 35 letech teplota planety neustále zvyšuje. Pokud bude tento trend pokračovat, může nastat pěkná polízanice.

Rok 2016 byl nejteplejším rokem od konce 19. století (tehdy se podobné údaje začaly zaznamenávat). Průměrná teplota povrchu planety byla 0,99 °C. Přitom je to už třetí rok v řadě, který láme rekord.

„Neočekáváme rekord každým rokem, ale dlouhodobé oteplování je v tomto případě očividný trend,“ řekl k tomu Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum. Tato tendence se projevuje hlavně v posledních 35 letech, přičemž šestnáct ze sedmnácti rekordních let se nastřádalo jen od roku 2001. Od začátku měření průměrná teplota planety stoupla o 1,1 °C. Na vině je primárně větší množství oxidu uhličitého a další emise uvolněné do atmosféry.

Apokalypsa teď

„Čím větší teplota, tím horší věci se budou dít a o to očividnější bude dopad na klima Země,“ řekl Raymond Pierrehumbert, ředitel Klimatického centra z Chicagské univerzity.

I kdyby se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře už nezvětšovala, teplota se bude postupně zvyšovat. Brzy se tak dostaneme na úroveň, již mnozí odborníci považují za kritickou hranici: 2 °C. V takovém okamžiku by účinky globálního oteplování přestaly být lineární a začaly by být skokové. Nejprve by vedly k rozpadu polárních ledových plátů a klimatickým změnám, kvůli nimž by vyhynulo až 40 % rostlinných a živočišných druhů.

Katastrofický scénář jde ještě dál. Kdyby teplota planety stoupla na 3 °C, samotné oceány a deštné pralesy by začaly produkovat skleníkové plyny. Teplota země by tak stoupla najednou až na 6 °C. Hladina moří by se zvedla o 25 metrů, kvůli čemuž by se většina země stala neobyvatelnou. Vyhynulo by 90 % všech živočišných a rostlinných druhů a 80 % lidí.

Nohama zpátky na zem

Jakkoliv nás katastrofické scénáře ujišťují, že se bude svět brzy podobat těm nejhororovějším scénám z filmů, jako je Den poté či Kolonie, jeho osud ještě není zpečetěn. Vědci přicházejí s novými způsoby, jak omezit produkci skleníkových plynů, efektivněji likvidovat plasty nebo předcházet humanitárním katastrofám.

Zajímavý objev představuje například larva motýlka zavíječe voskového, která, jak se ukázalo, je schopná sníst a strávit i plast z polyethylenu, který by se jinak v přírodě rozkládal stovky let. Z polyethylenového plastu se vyrábí například obaly na potraviny a každý rok ho vznikne na 80 milionů tun!

Badatelé jsou schopni také předem predikovat hladomor a následně vybavit humanitární organizace přípravky jako Plumpy’Nut (arašídová pasta, která obsahuje rostlinný olej, sušené mléko, vitamíny a minerály a stojí méně než obohacené mléko).

„V roce 2002 jsme potřebovali 2 000 lidí na to, abychom pomohli 10 000 dětí trpícím hladomorem v Angole. V Nigeru nám na stejné množství pacientů stačilo 150 lidí. Díky Plumpy’Nut je masová léčba možná,“ řekla k tomu Stephane Doyon, vedoucí nutričního týmu Lékařů bez hranic.

Problém s prevencí ekologické katastrofy tkví spíše ve společenské, ekonomické a politické implementaci než v nedostatku možností a nápadů. Pokud se nikdo z vás nechce vrhnout do politického boje za spásu planety, můžete se alespoň zamyslet vy sami, co můžete udělat, abyste pomohli světu.

Mysli globálně, jednej lokálně

Šetřete energii a vodu. Stačí, když budete pravidelně vypínat všechno, co nepotřebujete, čistit doma ručně, umývat nádobí rychle a efektivně, případně svoji myčku vždycky maximálně naplníte... Neplýtvejte potravinami, třiďte odpad a recyklujte. Snažte se využívat plasty co nejméně. Jezděte autem co nejméně a radši využívejte veřejnou dopravu nebo kolo. Není to těžké, stačí zaujmout určitou filozofii. Filozofii, že na světu záleží.

Čtěte také:

Chile vyhlásilo národní park na neuvěřitelných 11 milionech akrů

První český zero waste: Důkaz, že je možné žít „bez odpadu“

Čistička vzduchu jako ve vesmírné stanici? Postačí květiny. 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily