Jedno přísloví hovoří o tom, že starého psa novým kouskům nenaučíš. I psychologové by vám nejspíš řekli, že čím je člověk starší, tím se hůře učí. Ale ukazuje se, že ani ve vyšším věku to s lidským mozkem není tak špatné.
Holandský vědecký tým, který se věnuje psycholingvistice v rámci německého institutu Maxe Plancka se před časem rozhodl dokázat, že i dospělí lidé se mohou naučit spoustě nových věcí. Zkrátka, že několik křížků na krku neznamená, že je člověk zralý na odpis. Výsledky výzkumu to nejen potvrdily, ale vědci získali i další překvapivá zjištění o činnosti lidského mozku.
Ženy zvládly čtení na výbornou
Psycholingvisté si vybrali pro svůj pokus tři indické ženy ve věku kolem 30 let, kterí žijí na zaostalém venkově. Ani jedna z nich neuměla číst a psát. Po celé týdny, kdy se negramotné Indky učily číst, byly jejich mozky velmi podrobně sledovány pomocí nejmodernější techniky.
Dospělé "školačky" zvládly čtenářské dovednosti na jedničku, čímž vzaly vítr z plachet skeptikům, kteří tvrdili, že jsou na učení nejen staré, ale hlavně pocházejí z chudého prostředí, kde se údajně rodí lidé s nižší inteligencí.
Učit se dá v každém věku, potvrzuje studie, záleží na inteligenci a na píli
Aktivní thalamus
Pravidelné "skanování" mozkových aktivit ale ukázalo, že během výuky čtení se děly s lidským mozkem pravé divy. Podle Falka Huettiga, šéfa výzkumného projektu, zaznamenaly nejmodernější přístroje hluboké změny, které se v mozku odehrávaly.
Nejvýraznější z nich byly v thalamu, tedy v mezimozovkovém hrbolu, který zprostředkovává převod informací přicházejících z okrajových mozkových oblastí do mnoha důležitých nervových center. Thalamus mimo jiné zpracovává také vizuální informace a ony tři ženy, které se učily číst, vykazovaly zvýšenou činnost právě v oblasti vizuálních mozkových aktivit.
Na věku nezáleží
Holandští vědci tak poslali dobrou zprávu všem, kteří už překročili věk 27 let, jenž bývá uváděn jako hraniční, kdy je lidský mozek ještě schopen přijímat a zpracovávat velký objem nových informací. Naopak se zdá, že i ve zralé dospělosti záleží na výši inteligence a schopnosti se učit, abychom mohli získávat nové znalosti a dovednosti.
Falk Huettig přiznal, že jeho osobně ale toto zjištění nepřekvapilo, protože byl vždycky přesvědčen, že učení není přímo závislé na věku. Což ostatně potvrzují i naši pravěcí předchůdci, kteří se během poměrně krátké doby naučili celou řadu dovedností, které je posunuly během několika tisícovek let z postu primitivních sběračů na zdatné lovce a posléze i zemědělce, kteří žili společenským, kulturním a náboženským životem.
I Evropa je negramotná
Práce holandských psycholingvistů je také dobrou zprávou pro desítky milionů Evropanů, kteří jsou buď zcela, nebo částečně negramotní. Pokud se pokusí s těmito mezerami ve vzdělání něco udělat, mohou zároveň vylepšit statistiky, z nichž vyplývá, že zdaleka nejhorší je negramotnost v Rumunsku a Bulharsku.
Nicméně i v zemích jako Velká Británie je asi pětina osob v podstatě neschopná číst, psát a hlavně porozumět psanému textu. Česká republika naštěstí patří stále k těm státům, které mají dlouhodobě v podstatě stoprocentní gramotnost. Řeč je ovšem o gramotnosti základní, protože i u nás žije podle některých odhadů až 15 % osob, které sice zvládají základní čtenářské dovednosti, ale nechápou správně obsah delšího psaného textu.
foto: Shutterstock, zdroj: LiveScience
