Říká se, že pokud tuto zeleninu vložíte hadovi do úst, zahyne. Když ale černý kořen pozřete vy, rozhodně tak neukončíte svůj život, ba naopak. Pravděpodobně se dožijete požehnaného věku, protože je přímo nabitý vitamíny a koneckonců i zredukujete svou váhu!

Černý kořen je velice podobný mrkvi či petrželi, liší se pouze barvou, jež je, jak už název napovídá, černá. Na jeho povrchu se nacházejí jemňoučké proužky a kořínky. Dužninu má sněhově bílou a křehkou. Při jakémkoli zásahu roní bílé mléko - latex.

Máte zahradu? Nasejte si mord doma. Ideální čas je v srpnu.

Rostliny vyžadují slunné, teplé a ne příliš suché stanoviště. Vysévají se od února do začátku dubna a podzimní výsev se provádí až srpnu. V období sucha vyžadují hodně vláhy. Půda, ve které rostou, nesmí být kamenitá ani s hrudkami, jinak vytáhnete zdeformované kořeny. Na jaře raší křehké, mírně nasládlé listy tvořící růžici, kterou můžete přidávat i do salátů.

Sklízíme zpravidla od září až do jara. Na zimu kulturu zakryjeme slámou nebo listím, abychom mohli kořeny dobývat i ze zmrzlé půdy. Přízemní mrazíky by mohly negativně ovlivnit kvalitu i chuť zeleniny. Pokud se rozhodneme pro zimní uskladnění kořenů, je nutné je před uložením do vlhkého písku svázat do svazků a následně zabalit do fólií, aby nevysychaly.

Podporuje trávení, léčí záněty slinivky

Černý kořen je plnohodnotnou zeleninou, která obsahuje velké množství vody, vlákniny, bílkovin, organických kyselin, tuků, nepatrné množství cukrů a místo škrobu v něm najdete pouze polysacharid inulin, který je velmi vhodný pro diabetiky. Je zdrojem vitaminů A, B1, B2, C a E. Z minerálních látek jsou zastoupeny draslík, fosfor, hořčík, vápník a železo. Nachází se v něm látka allantoin, která podporuje léčení ran, příznivě působí na trávení a činnost žláz s vnitřní sekrecí.

Díky svému složení i tomu, že ve 100 gramech má pouhých 14 kalorií, se používá jako součást redukčních diet, ale také při nechutenství u dětí a dospělých. Využívá se i k obnově pochodů v trávicí soustavě, například po střevní chřipce. Hadí mord je vhodný zejména při poruchách enzymatických funkcí a při těžších zánětech slinivky. Pomáhá i při dně, revmatických chorobách a působí pozitivně na nervovou soustavu jako sedativum.

Žádné kontraindikace nejsou známy a nežádoucí účinky nebyly zjištěny. Pro posílení jater a pro látkovou výměnu můžete černý kořen naložit do cukru: do cukerného sirupu, ne zcela vychladlého, se ponoří kousky očištěné zeleniny a vše se nechá zchladnout a ztuhnout. Po 4 dnech je kořen dostatečně nasycen a může se užívat 4x denně v množství asi 5 g po dobu max. 14 dní.

Tuto zeleninu je v našich podmínkách někdy velmi těžké sehnat a rozhodně není ani levná. Spíše než v běžných supermarketech ji koupíte u malých farmářů, na farmářském trhu nebo na ekofarmách. Vybírejte hlavně slabší kořeny, jsou chuťově lepší. Nicméně vypěstovat si vlastní úrodu není nijak obtížné.

Blízce příbuzná: kozí brada

Podobné využití jako černý kořen má i kozí brada pórolistá (tragopogon pratensis). Rod kozí brada má asi 45 navzájem si podobných druhů. České i latinské jméno vystihuje podobu květů po odkvětu, kdy ze zákrovů vyčnívají jako vousy chlupy chmýru (latinsky tragos=kozel a pogon=vousy).

Pěstuje se pro kořeny a mladé puky, listy a lodyhy se připravují jako špenát, ty čerstvé se spolu s kořeny nakrájenými na kolečka přidávají do salátů. Stejně jako černý kořen roní mléko. Sklízí se v říjnu, skladují v písku a listy trháme na jaře. Působí příznivě při poruchách jater, žlučníku a zažívání, při kožních nemocech a zánětu močových cest.

Kuchyňské využití

Chutná jako čerstvě vyloupané vlašské ořechy.

Černý kořen chutná jako čerstvě vyloupané vlašské ořechy, očištěný a nastrouhaný tedy dodá příjemné chuti salátům, použít ho můžete i do pomazánek. Hodí se také do polévek, a to nejlépe v kombinaci s kořenovou zeleninou, výborně chutná lehce povařený v okyselené a osolené vodě, jen přelitý máslem nebo zapečený s bešamelem a sýrem.

Můžete jej snadno připravit na mnoho způsobů stejně jako třeba chřest, kořeny totiž obsahují asparagin. Dá se použít jako příloha k masům nebo rybám, do karbanátků, je možné jej dusit i zapékat. Listové výhonky se upravují jako špenát, ale na rozdíl od něj si můžete kořene dopřávat i velké porce. Pokud nevíte, o čem je řeč, podívejte se na náš článek Špenát jezte často, pozor ale na jeho velké porce, kde vám problém objasňujeme detailněji.  

Kořen je třeba oloupat a ihned ponořit do vody s citrónovou šťávou nebo zředěného mléka, rychle černá. Pokud je zelenina po oloupání příliš lepkavá, spařte ji vroucí vodou. Na loupání je nejlepší použít rukavice, jinak si obarvíte i ruce. Někdy se doporučuje kořen nejprve krátce povařit a až potom loupat. Říká se, že každý by měl spořádat půl kilogramu černého kořene za rok.

Pomazánka z černého kořene

Na tuto deliktesu budete potřebovat jedno balení přírodního sýra nebo sýra cottage, jeden či dva kusy černého kořene, sůl, lněný olej, sekanou petrželku, pažitku nebo jinou jarní naťovou zeleninu, pepř, muškátový oříšek a zázvor.

Černý kořen oloupejte, spařte a najemno nastrouhejte. Smíchejte se sýrem, solí, lněným olejem a nasekanou petrželkou a dobře promícháme. Dle chuti přidejte pár strouhnutí muškátového oříšku, trochu pepře a případně i šťávu z najemno strouhaného zázvoru pro pikantnost. Dobrou chuť.

Zajímá vás zdravá strava? Přečtěte si také naše další články 4 tipy, jak vařit zdravěji a Neutrácejte za prášky, kupte si kedlubnu. 

Text: Eva Leňová, Akademie léčivé výživy

Foto: Shutterstock