Vznikla někdy v období třetihor, pochází z malého městečka Luhačovice a nyní už ji znají i v Číně. Tato zázračná voda se za dob Marie Terezie rozšířila k našim nejbližším sousedům a odtud pak do celého světa. Její medicínské účinky jsou totiž nepopiratelné. Lékaři s ní po kapkách zažehnávají spoustu nemocí dodnes.
„Vincentku aplikujeme v drtivé většině u nemocných s různými patologiemi v oblasti dutiny nosní, především u chronické rýmy a vleklých zánětů vedlejších dutin nosních, po operacích, prodělaných nádorových onemocněních. Přibližně každý třetí pacient od nás odchází s radou proplachovat Vincentkou. Ročně jsou to stovky lidí. Doporučujeme ji také při léčbě chronických onemocnění hrtanu a hltanu,“ říká prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA, přednosta ORL kliniky FN Ostrava, a dodává: „Před třiceti lety se minerální vody příliš nepoužívaly, v posledním desetiletí se k nim opět vracíme. Vincentka pomáhá i při léčbě dýchacích cest, žaludečních vředů, také při nemocech dvanáctníku, chronické pankreatitidě, diabetu a zduření jater. Zvykli jsme si ji používat hlavně v sezóně chřipek, nachlazení a alergií."
Nejčastěji nachází Vincentka své využití jako pitná kúra při nachlazení, popíjí se studená nebo teplá, nejlépe na lačno. A aby byl účinek minerálních látek skutečně stoprocentní, doporučují lékaři po konzumaci nic nejíst ani nic nepít.
Lehká slanost je typická
Ne každému ale výjimečná chuť, spíš pachuť, sedne. Samo složení této ojedinělé přírodní minerální vody je velmi specifické a jedinečné. Je silně mineralizovaná, jódová, uhličitá, hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité. Unikátní je také díky obsahu iontů sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chlóru, jódu a železa.
Jako lék dvakrát denně
Nejčastěji nachází Vincentka své využití jako pitná kúra při nachlazení, popíjí se studená nebo teplá, nejlépe na lačno. A aby byl účinek minerálních látek skutečně stoprocentní, doporučují lékaři po konzumaci nic nejíst ani nic nepít. Další možností je kloktání nebo inhalace.
Vincentkou ale můžeme vzít zavděk i jako prevencí, můžeme ji pít samotnou nebo použít k ředění ovocných šťáv, také na zálivku zeleninových salátů. Vychlazená a smíchaná s kvalitním suchým vínem v poměru jedna ku jedné je výborná jako střik, bonusem je snížení kyselosti tohoto alkoholického nápoje.
Vincentku aplikujeme v drtivé většině u nemocných s různými patologiemi v oblasti dutiny nosní, především u chronické rýmy a vleklých zánětů vedlejších dutin nosních, po operacích, prodělaných nádorových onemocněních. Přibližně každý třetí pacient od nás odchází s radou proplachovat Vincentkou. Ročně jsou to stovky lidí.
Zaručený recept
Již naše babičky dobře věděly, jak zahnat nachlazení, a tohle je jejich zaručený postup na přípravu sirupu: Převaříme mléko. Asi třetinu hrnku Vincentky zahřejeme, ale jen tak, aby teplota nepřekročila 70 stupňů! Obě tekutiny smícháme, přidáme kávovou lžičku medu a dolijeme kapkou ochlazeného mléka.
Jak šel v Luhačovicích čas
Vincentku v roce 1669 objevil fyzik a lékař Jan Herold z Todtenfeldu. Její název se ale poprvé objevil až v roce 1792 a pochází od hraběte Vincence z rodu Serényiů, který dal v Luhačovicích koncem 18. století postavit první léčebná a ubytovací zařízení. Od roku 1780 vozili luhačovičtí občané, říkalo se jim vodáci, léčivou vodu až do Vídně, kde ji prodávali v restauracích, vinárnách a lékárnách. První koupele okusili hosté lázní v roce 1790, kdy byly vybudovány první dřevěné koupelny s kabinami. Netrvalo dlouho a Vincentka se stala světovou a ve 160 000 skleněných lahvích putovala z malé vesnice daleko za hranice. V roce 1851 se začala stavět první plnírna přímo u pramene, na břehu říčky Šťávnice, a po druhé světové válce se ročně naplnily až dva miliony lahví. Dnes již roční produkce čítá miliony lahví, kromě toho se prodávají také pastilky, zubní pasta, nosní sprej, sirup proti kašli či hydratační krém.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Vincentka.cz
