Kanadská filmová režisérka Morgana McKenzie bude hlavní hvězdou letošního prvního ročníku Teenfilmfestu, filmového festivalu pro mladé tvůrce. Sama Morgana svůj první snímek natočila ještě dřív, než se vlastně pořádně dostala do puberty – v pouhých dvanácti letech. Pražský festival přijímá tvorbu dětí od osmi do 21 let, takže by sem se svou prvotinou Morgana určitě zapadla. A teď zapadne vlastně ještě také, v létě jí bylo dvacet a filmy točí dál. Ptali jsme se jí na to, na co se jí asi budou ptát i návštěvníci festivalu. Tedy na její vlastní filmové začátky, na to, proč by měly děti vůbec točit a kde k tomu ona sama vzala inspiraci a odvahu. 

Jak tě vůbec ve dvanácti letech napadlo, že si natočíš vlastní film?

Byla jsem s rodinou na dovolené na Floridě, a protože pršelo, šli jsme se podívat na film Super 8 od J. J. Abramse. Je to o skupince teenagerů, kteří se snaží natočit krátký film. Když jsem viděla děti mého věku, jak se o něco takového pokouší, vzbudilo to ve mně zájem a věděla jsem, že to chci taky zkusit.

Někteří z mých nejlepších přátel a spolupracovníků jsou lidé, které jsem potkala na dětských festivalech, když jsem sama byla teenager.

Takže tehdy započala moje cesta profesionální kameramanky, protože jsem ve dvanácti letech ještě nevěděla, že režie a samotné natáčení jsou dvě odlišné role. Než mi to stačil někdo vysvětlit, zamilovala jsem se do kamery. A v mých projektech jsou tyto dvě role skvěle propojeny. Nejraději režíruji s kamerou na rameni.

Jaké vlastnosti by měl podle tebe mít člověk, který se chce stát režisérem?

Režie má dva hlavní směry. Jedním z nich je management, to znamená, že musíte být schopni efektivně vést tým, reagovat na feedback ostatních a zároveň vědět, kdy se hlavně držet svého vlastního instinktu. Dále je tam ta kreativní stránka, kde jako vypravěč musíte umět převyprávět vizuální příběh, jak nejlépe umíte, pomocí svých nástrojů, lidí a rozpočtu. Musíte mít otevřenou mysl, ale zároveň zůstat nohama na zemi. A nakonec s vámi také musí být legrace pracovat. Pak taky nesmíte slibovat nic, co nemůžete splnit. Upřímnost a charakter vás dostanou daleko.

Čím jsou děti a teenageři ve filmovém průmyslu výjimeční? Jak se ve filmu liší dětský přístup od toho dospělého?

Je důležité, aby mladí tvůrci využili svého věku, kdy se nemusí příliš bát důsledků selhání. Jste mladí, jenom experimentujete, může to být skvělá zkušenost. Jedině tehdy, když přestanete hrotit „úspěch“, tak se z těch kreativních zážitků něco naučíte.

Záběr z lehce psychologického hororu nazvaného Wild. Hrdinka Ida v něm zkoumá, co všechno se skrývá na strýcově farmě

V profesním životě se pak váš záběr změní, budete se umět správně rozhodovat a ty zkušenosti z dětství a mládí do tvorby promítnout. Věřím, že mladí kameramani se budou cítit více připraveni na svou „dospělost“, když se v mládí zbaví obav o „úspěch“ a naopak se ze svých chyb poučí.

Je mezi dětmi mnoho potenciálních filmových tvůrců, kteří však nemají ty správné příležitosti? A dá se s tím něco dělat?

Tohle je těžká otázka, protože se na ni můžeme podívat z mnoha úhlů. Podpora rodiny, jak psychická tak finanční, je rozhodně velkou výhodou pro ty, co začínají. To ale pro mnoho mladých většinou není realita.

Morgana McKenzie (20)

Kameramanka a režisérka žijící v Torontu. Její krátké filmy získaly přes 40 ocenění z mezinárodních festivalů, například cenu za nejlepší režii a cenu Canada 150 za nejlepší film na festivalu TIFF Jump Cuts Next Wave. Morgana bude také jednou z hlavních hvězd prvního ročníku pražského Teenfilmfestu, který proběhne v kině Světozor o víkendu 14. a 15. prosince. Promítat se tu budou filmy vytvořené dětmi a mládeží ve věku 8 až 21 let. Představí se zde snímky, které pocházejí nejen z evropských zemí, ale také z Kanady, USA, Jižní Ameriky nebo z Pákistánu.

Naším cílem by každopádně mělo být to, abychom dali mladým prostředí a komunitu, kde by mohli rozvíjet svůj zájem o film, a také dostatek informací o různých profesích ve filmu, které by si mohli vyzkoušet. Jsem proto velkou zastánkyní filmových festivalů pro mladé a myslím, že by se jich teenageři měli účastnit nezávisle na tom, jestli je někdo považuje za tvůrce nebo ne. Někteří z mých nejlepších přátel a spolupracovníků jsou lidé, které jsem potkala na dětských festivalech, když jsem sama byla teenager.

Chystáš se na Teenfilmfest 2019 do Prahy. Jaký film představíš a můžeš nám o něm něco říct?

Budu promítat hned několik filmů! Promítání bude trvat asi hodinu a ukáže moji tvorbu, na kterou jsem nejvíce pyšná a která nejlépe zachycuje můj progres jako režisérky a kameramanky. Na programu je krátký film, který jsem natočila ve 14 letech, s názvem Gifts, což byl můj první úspěšný krátký film. Dále tam budou některé mé zatím nezveřejněné kousky a dva nové krátké filmy, za které jsem byla nominována na ocenění od Kanadské filmařské společnosti.

Byla jsi někdy v Praze? Jaká je vlastně tvoje představa o českém filmovém průmyslu?

Vím, že země ve střední Evropě jsou pro USA a Kanadu v poslední době čím dál oblíbenějším místem pro produkci a koprodukci. Nikdy jsem ale v Praze nebyla a strašně se těším!

Související…

V Praze proběhne první Teenfilmfest: Festival filmů, které natočily děti
Tereza Hermochová

foto: Morgana McKenzie, zdroj: Teenfilmfest