Když Lenka Šťastná před dvanácti lety zakládala organizaci Business & Professional Women ČR, jejímž cílem je rozvíjet profesní potenciál žen a podporovat jejich ekonomickou nezávislost, byla podle svých slov v prognóze, jak se postavení žen do roku 2022 posune, výrazně optimističtější. Realita tak zůstala za jejím očekáváním. „O nutnosti zapojit více žen do rozhodovacích pozic se sice mnohem více mluví, a tím pádem si myslím, že více lidí ví, že je tu nějaký problém, faktická změna ale prakticky nenastala žádná,“ říká Lenka Šťastná. Podobně je to i s odměňováním. Čísla se ve prospěch platů žen oproti mužům ve stejných pozicích sice trochu zlepšila, ale stále v tomto ohledu patříme k zemím na konci žebříčku v EU.
Česko na postu 78
V české společnosti platí z velké části tradiční rozdělení rolí, které ženám komplikuje jejich kariérní a profesní rozvoj. „Nemyslím si, že jsou ženy méně schopné, ale mají jiný životní cyklus. Rodí děti, starají se o ně. A nároky, které na ně společnost má, jsou pořád vyšší než u mužů. Proto bych se nedivila, kdyby cesta k rovnoprávnosti trvala ještě déle než 99 let, jak to predikuje Melinda Gatesová,“ konstatuje Senta Čermáková, která v Deloitte Česká republika řídí inovační tým, kde podporuje rozvoj mladých lidí, ale také se věnuje mentoringu a je patronkou dámského klubu SheXO, jenž v Deloitte propojuje ženy z byznysu a organizuje pro ně pravidelná tematická setkání.
Vhodnější formou pomoci ženám by místo kvót bylo jejich férové zastoupení ve výběrovém řízení.
Proč ale vlastně ženy potřebují organizace a komunity, jako je BPWCR nebo SheXO Club? Je na tom Česká republika v nabídce rovných šancí opravdu tak nelichotivě? Lenka Šťastná připomíná globální zprávu Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Report 2021, která hodnotila 156 zemí v rovnosti žen a mužů ve čtyřech základních oblastech – zdraví, vzdělání, ekonomické příležitosti a politická emancipace. „Česká republika se umístila na poměrně ostudném 78. místě, a to zejména proto, že v oblasti ekonomické participace a příležitostí jsme dokonce až na 91. místě ze všech hodnocených zemí. Není to smutné?“
Raději rovné zastoupení
Podpora žen je tedy důležitá. Myslí si to i Senta Čermáková, když říká, že ženy v českém prostředí mají většinou menší sebevědomí, než by odpovídalo jejich schopnostem. „S malou pomocí dokážou rozkvést a chopit se velkých výzev a komplexních projektů.“ Za vhodnou formu pomoci však nepovažuje kvóty, a to z toho důvodu, že by se do vedení společností dostaly spousty žen, které by o to třeba ani nestály, a naopak by byli poškozeni muži, kteří by se tam díky svým schopnostem bývali dostali, ale nesplnili by kvóty.
„Ženy by měly mít infrastrukturu, která jim bude pomáhat, ale když přijde výběrové řízení, podmínky by měly být spravedlivé,“ říká Senta Čermáková a vysvětluje svůj přístup: „Chci posílit ženy a tlačit je, aby v těch výběrových řízeních byly. Například myšlenka, že by v každém výběrovém řízení mělo být férové zastoupení obou genderů, je mi sympatická, abychom bořili stereotypy, že se ženy do manažerských postů nehodí.“
3 otázky pro Lenku Šťastnou od Senty Čermákové
Melinda Gatesová říká, že ženy a muži budou mít rovné příležitosti až za 99 Let. Jak to vidíte vy, Lenko?
Obávám se, že pokud samy ženy nezačnou na změně více pracovat, pokud nebudeme získávat pro myšlenku rovných příležitostí stále více mužů, pokud se ženy vzájemně nebudou více podporovat, změna bude opravdu takto pomalá. Potřebujeme také co nejvíce ženských vzorů – role models. Jednak proto, aby si mladé ženy uměly samy sebe představit v různých povoláních a pozicích, a také proto, že by bylo skvělé, kdyby byly ženy více vidět jako expertky.
Máte ohledně genderové rovnosti nějaké vzory? Ať už země, nebo jednotlivce?
Je už obecně známo, že severské země pracují s touto problematikou velmi dobře, určitě pro nás mohou být výbornou inspirací. Sleduji také celou řadu organizací a iniciativ, které realizují různé projekty pro podporu žen a vytváření podmínek pro rovné příležitosti pro ženy. Naše organizace působí ve více než stovce zemí. I v nich nacházím velkou inspiraci.
BPWCR má mnoho projektů, které podporují ženy, zaměřuje se hodně na mentoring a networking. Proč jste do portfolia své organizace zařadila také projekt na podporu podnikání žen, tedy Akademii pro začínající podnikatelky? Proč je podle vás potřeba podporovat podnikatelky?
Většina našich zahraničních projektů je vzdělávacích. Zaměřujeme se vždy na určitou skupinu žen nebo dívek a pro ně vytvoříme buď vzdělávací platformu, nebo jim nějakou zavedenou doporučíme. Vzdělání doplňujeme mentoringem a také učíme ženy, že síťování je pro rozvoj jejich kariéry velmi důležité. Snažíme se tím také odstraňovat stereotypy, které náš život velmi ovlivňují.
Ženy jsou při zahájení podnikání omezovány nejen tím, že na nich většinou leží větší část domácí práce a že svoje finanční zdroje často alokují přímo do rodiny, ale musí také čelit stereotypům, které říkají, že podnikatelem je většinou muž. Takže velmi často nemají ani podporu svých nejbližších. Právě vzdělání, inspirace, motivace a vzájemná podpora je součástí tohoto krásného projektu a je opravdu radost vidět ženy, jak začínají realizovat svůj nápad jako podnikání. Báječné také je, že můžeme využít zkušenost našich členek k tomu, abychom jim v realizaci projektů mohly pomoct právě mentoringem.
3 otázky pro Sentu Čermákovou od Lenky Šťastné
Sento, vím o vás, že jste byla zvolena manažerem roku 2010, a to jako první žena. Jaký to byl pocit? Bylo pro vás důležité, že jste byla první ženou, která tento titul dostala, nebo to pro vás nehrálo roli?
Bylo to pro mě důležité, protože jsem cítila, že bořím nějakou pomyslnou bariéru pro všechny ženy, které se rozhodnou dělat kariéru, baví je to a věří tomu. Cítila jsem to jako dobrý signál pro ostatní a zejména pro mladé ženy na začátku kariéry, které se třeba teprve rozhodují, jestli se vrhnout do mužského světa managementu.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová mnohokrát řekla, že její matka má takové přísloví: You may be the first to do many things, but make sure you're not the last. Vnímáte to stejně? Je to jeden z důvodů, proč v Deloitte podporujete ženy a proč jste sama mentorkou?
V Deloitte nepodporuji jen ženy, podporuji především mladé lidi – generaci Z a mileniály, kteří ke mně přichází s tím, že chtějí změnit svět. Chci, aby v sobě měli zápal pro dobrou věc, chtěli inovovat, zkoušet nové věci, likvidovat další bariéry, které v office prostředí máme a třeba si je ani neuvědomujeme. Na americkém trhu jsem se naučila, že velká síla je v komunitách – tam si je utváří už během vysokých škol a v zájmových spolcích. Tuto sílu komunit chci přenést do české republiky, proto jsem zde založila kluby jako KidsXO,
SheXO či 3XO. Protože vím, že ten učící se proces není úplně lineární. A přestože můžu spoustu svých zkušeností předat, celý proces můžu ještě lépe podpořit i tím, že na jednom místě shromáždím lidi podobného smýšlení, a oni si pak pomůžou sami. Je to peer2peer network, když máte někoho v podobné situaci jako vy, dává vám sílu už jen to, že to s ním sdílíte, společně se učíte, společně něco zakládáte. Strategicky chci tyto komunity zakládat a podporovat. Ti nejlepší leadeři se pak učí nejen od mentorů a koučů, ale také od sebe vzájemně.
Co mentoring dává vám osobně?
Poskytování mentoringu je pro mě důležité. Motivuje mě neustále se učit nové věci, abych je mohla předávat dál lidem, které mentoruju, ve formě, která je pro mě pochopitelná a pro ně vstřebatelná. Dává mi to tedy motor a motivaci něco se učit, nejet si dál svoji zajetou stopu, starat se o to, co je nového v businessu, akademickém světě atd.
Reklama
foto: BPWCR, zdroj: Autorský článek