V rámci festivalu Jeden svět se letos mimo jiných promítal i film Znovu se nadechnout. Ten sleduje osudy prostitutek, jež se v Americe staly oběťmi obchodu s lidmi. Film ukazuje, jak jsou zde ženy drženy často proti své vůli v sexuálním byznysu bez adekvátní mzdy a dokladů. A policie? Místo toho, aby pátrala po jejich pasácích, tedy novodobých otrokářích, zatýká a staví před soud samotné sexuální otrokyně. Jak tenhle byznys kvete u nás? A je plán některých politiků legalizovat a zdanit prostituci vůbec reálný?
Film, při kterém člověku běhá mráz v zádech a mnohdy ještě někde jinde, má vlastně jeden světlý bod. V americkém Queensu působí první soud, který intervenuje v případech žen, jež se staly sexuálními otrokyněmi. Jedná s nimi jako s oběťmi trestných činů. Poskytuje jim poradenství a motivuje ženy, aby se postavily na vlastní nohy někam jinam, než jim určí jejich pasák.
Po filmu probíhala debata s projektovou manažerkou organizace Rozkoš bez rizika Barborou Pšenicovou. Organizace má za cíl snížit jak sociální, tak zdravotní rizika nejen u samotných žen pracujících v sexbyznysu, ale vlastně i u širší populace, která se s těmito ženami setkává, nebo se setkává s těmi, kteří se s těmito ženami setkávají.
Ideálním legislativním modelem řešení prostituce je podle Pšenicové každopádně právě dekriminalizace.
Podle Pšenicové nejsou na rozdíl od Spojených států v České republice ženy, jež nabízejí erotické služby, kriminalizovány. Nehrozí tedy, že prostitutky skončí ve vězení. Samotné řemeslo je ale podle ní v Čechách stigmatizováno a opředeno mnoha mýty. Ženy se pak bojí jít k lékaři, nebo nahlásit, když se setkají s násilníkem. Právě to pak podle Pšenicové zvyšuje jak riziko přenosu pohlavních nemocí, tak zejména šíření násilí, s nímž má podle zjištění organizace zkušenost na 90 procent z nich.
Proti stigmatu
Zajímavou debatu vyvolal pořad Stream.cz nazvaný Prostitutky v Česku. Kolik toho zvládnou a za kolik?. Pod videem se objevily komentáře tohoto ražení: „Nemusely by dělat to, co dělají, kdyby měly sebeúctu. Na tohle povolání musí být žaludek, ženská to má v sobě, když nepotřebuje k milování city.“ „Sex za peníze – to je neomluvitelné. Vždyť je to to nejniternější chování každého. Prodávat mohu cokoliv – třeba staré věci, které už nepotřebuji... Ale sebe? Je mi líto těch lidí, kteří k tomu přistupují.“ Takové i mnohem ostřejší názory nejsou nakonec výjimkou pod žádnou diskuzí, která se tohoto tématu týká. Společnost těmito ženami opovrhuje, představuje si je jako narkomanky, líné živit se „poctivou“ prací.
V případě přijetí zákona o legalizaci prostituce by se situace pro většinu osob ze sexbyznysu značně zlepšila, říká Barbora Pšenicová, projektová manažerka společnosti Rozkoš bez rizika
Důvodů, proč ženy k prostituci přistupují, je však podle Barbory Pšenicové celá řada. Podle průzkumů organizace patří přibližně 60 procent mezi matky-samoživitelky, které mají většinou dvě a více malých dětí. Do této „profese“ je nejčastěji ženou finanční problémy a dluhy. Pomohla by tedy těmto ženám legalizace jejich povolání?
Legalizace, nebo (jen) dekriminalizace?
Pšenicová uznává, že prostitutky v Česku do vězení nikdo nezavírá. Existuje tu ale zákon o kuplířství, který kriminalizuje především majitele podniku, respektive kohokoliv, kdo prostitutkám poskytuje prostory či marketingový servis. Návrh na legalizaci prostituce je i proto téma, které budí u některých rozpaky a u jiných opovržení. Rozkoš bez rizika podle Pšenicové oceňuje snahu politiků řešit problematiku prostituce v České republice. Samotná organizace totiž stála u zrodu návrhu o legalizaci prostituce, který předkládá Česká pirátská strana.
Dekriminalizace vede naopak k posílení postavení osob, které se živí placeným sexem, zlepšení pracovních podmínek, snížení jejich stigmatizace či zlepšení vztahů s policií.
Ideálním legislativním modelem řešení prostituce je podle Pšenicové každopádně právě dekriminalizace. Celý byznys prostituce nesouvisí jen se zotročováním a obchodováním s lidmi. Současná debata prý ignoruje realitu mnoha žen, které chtějí mít možnost pracovat bezpečně a svobodně. „Mezi rizika kriminalizace patří právě zvýšený výskyt násilného jednání na ženách a mužích v sexbyznysu, ohrožení pohlavně přenosnými infekcemi, nemožnost se v jakémkoli ohrožení či přímém styku s násilím dovolat svých práv nebo znesnadněný přístup k sociálním a zdravotním službám. Dekriminalizace vede naopak k posílení postavení osob, které se živí placeným sexem, zlepšení pracovních podmínek, snížení jejich stigmatizace či zlepšení vztahů s policií,“ říká Barbora Pšenicová.
V případě přijetí zákona v současném znění by se dle Pšenicové situace pro většinu osob ze sexbyznysu značně zlepšila. Organizace zároveň oceňuje, že Česká pirátská strana ve svém návrhu neprosazuje povinnou registraci osob jako prostitutek a prostitutů. Za současných společenských podmínek by registrace totiž vedla k tomu, že by se k takové činnosti nikdo veřejně nepřihlásil.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Jeden svět
