Měla by být prostituce legální jako každá jiná profese?

V rámci festivalu Jeden svět se letos mimo jiných promítal i film Znovu se nadechnout. Ten sleduje osudy prostitutek, jež se v Americe staly oběťmi obchodu s lidmi. Film ukazuje, jak jsou zde ženy drženy často proti své vůli v sexuálním byznysu bez adekvátní mzdy a dokladů. A policie? Místo toho, aby pátrala po jejich pasácích, tedy novodobých otrokářích, zatýká a staví před soud samotné sexuální otrokyně. Jak tenhle byznys kvete u nás? A je plán některých politiků legalizovat a zdanit prostituci vůbec reálný?

Film, při kterém člověku běhá mráz v zádech a mnohdy ještě někde jinde, má vlastně jeden světlý bod. V americkém Queensu působí první soud, který intervenuje v případech žen, jež se staly sexuálními otrokyněmi. Jedná s nimi jako s oběťmi trestných činů. Poskytuje jim poradenství a motivuje ženy, aby se postavily na vlastní nohy někam jinam, než jim určí jejich pasák.

Po filmu probíhala debata s projektovou manažerkou organizace Rozkoš bez rizika Barborou Pšenicovou. Organizace má za cíl snížit jak sociální, tak zdravotní rizika nejen u samotných žen pracujících v sexbyznysu, ale vlastně i u širší populace, která se s těmito ženami setkává, nebo se setkává s těmi, kteří se s těmito ženami setkávají.

Ideálním legislativním modelem řešení prostituce je podle Pšenicové každopádně právě dekriminalizace.

Podle Pšenicové nejsou na rozdíl od Spojených států v České republice ženy, jež nabízejí erotické služby, kriminalizovány. Nehrozí tedy, že prostitutky skončí ve vězení. Samotné řemeslo je ale podle ní v Čechách stigmatizováno a opředeno mnoha mýty. Ženy se pak bojí jít k lékaři, nebo nahlásit, když se setkají s násilníkem. Právě to pak podle Pšenicové zvyšuje jak riziko přenosu pohlavních nemocí, tak zejména šíření násilí, s nímž má podle zjištění organizace zkušenost na 90 procent z nich.

Proti stigmatu

Zajímavou debatu vyvolal pořad Stream.cz nazvaný Prostitutky v Česku. Kolik toho zvládnou a za kolik?. Pod videem se objevily komentáře tohoto ražení: „Nemusely by dělat to, co dělají, kdyby měly sebeúctu. Na tohle povolání musí být žaludek, ženská to má v sobě, když nepotřebuje k milování city.“ „Sex za peníze – to je neomluvitelné. Vždyť je to to nejniternější chování každého. Prodávat mohu cokoliv – třeba staré věci, které už nepotřebuji... Ale sebe? Je mi líto těch lidí, kteří k tomu přistupují.“ Takové i mnohem ostřejší názory nejsou nakonec výjimkou pod žádnou diskuzí, která se tohoto tématu týká. Společnost těmito ženami opovrhuje, představuje si je jako narkomanky, líné živit se „poctivou“ prací.

Důvodů, proč ženy k prostituci přistupují, je však podle Barbory Pšenicové celá řada. Podle průzkumů organizace patří přibližně 60 procent mezi matky-samoživitelky, které mají většinou dvě a více malých dětí. Do této „profese“ je nejčastěji ženou finanční problémy a dluhy. Pomohla by tedy těmto ženám legalizace jejich povolání?

Legalizace, nebo (jen) dekriminalizace?

Pšenicová uznává, že prostitutky v Česku do vězení nikdo nezavírá. Existuje tu ale zákon o kuplířství, který kriminalizuje především majitele podniku, respektive kohokoliv, kdo prostitutkám poskytuje prostory či marketingový servis. Návrh na legalizaci prostituce je i proto téma, které budí u některých rozpaky a u jiných opovržení. Rozkoš bez rizika podle Pšenicové oceňuje snahu politiků řešit problematiku prostituce v České republice. Samotná organizace totiž stála u zrodu návrhu o legalizaci prostituce, který předkládá Česká pirátská strana. 

Dekriminalizace vede naopak k posílení postavení osob, které se živí placeným sexem, zlepšení pracovních podmínek, snížení jejich stigmatizace či zlepšení vztahů s policií.

Ideálním legislativním modelem řešení prostituce je podle Pšenicové každopádně právě dekriminalizace. Celý byznys prostituce nesouvisí jen se zotročováním a obchodováním s lidmi. Současná debata prý ignoruje realitu mnoha žen, které chtějí mít možnost pracovat bezpečně a svobodně. „Mezi rizika kriminalizace patří právě zvýšený výskyt násilného jednání na ženách a mužích v sexbyznysu, ohrožení pohlavně přenosnými infekcemi, nemožnost se v jakémkoli ohrožení či přímém styku s násilím dovolat svých práv nebo znesnadněný přístup k sociálním a zdravotním službám. Dekriminalizace vede naopak k posílení postavení osob, které se živí placeným sexem, zlepšení pracovních podmínek, snížení jejich stigmatizace či zlepšení vztahů s policií,“ říká Barbora Pšenicová.

V případě přijetí zákona v současném znění by se dle Pšenicové situace pro většinu osob ze sexbyznysu značně zlepšila. Organizace zároveň oceňuje, že Česká pirátská strana ve svém návrhu neprosazuje povinnou registraci osob jako prostitutek a prostitutů. Za současných společenských podmínek by registrace totiž vedla k tomu, že by se k takové činnosti nikdo veřejně nepřihlásil. 

foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Jeden svět