Pokud žijete v Praze déle než šest let, určitě si pamatujete klasické městské zátiší „herna s automaty – zastavárna – rozbitá okna okolních aut“. Hazard byl problémem větším než jinde především kvůli tomu, že na rozdíl od menších měst, kde jsou vykradená auta, kapesní loupeže a drobní zloději z večerek pečlivě vyšetřováni, v ulicích našeho hlavního města nemá policie kapacitu se podobnými věcmi zabývat.
Hazard je ale velmi atraktivní téma, na které veřejnost slyší, a pražští komunální politici si na něj logicky před volbami vždy rádi vzpomenou. Pozitivním výsledkem bylo prosazení nulové tolerance hazardu hned v několika městských částech, konkrétně na Praze 2, 4, 5, 6 a 7.
Proč vlastně řeší radnice regulaci teprve v posledních letech? A proč se jí některé městské části brání? O peníze se tady jedná až v první řadě.
Jak je tedy možné, že herny stále potkáváme, i když mají oficiálně zákaz provozu činnosti? Jednoduše. Provozovatelům stačí podat proti rozhodnutí odvolání a díky průtahům a obstrukcím mohou vydělávat dále. Paradoxně tak největší hráči v oboru (a logicky nejvytrvalejší odpůrci zákona) začali vydělávat ještě víc, protože jejich slabší konkurence na příkaz městské části herny přestala provozovat, kdežto oni využívají nejrůznější právní kličky a potichu přebírají klientelu. Patologicky závislí hráči s hraním nepřestanou. Pokud jim zavřete jejich oblíbenou hernu, najdou si automaty jinde.
Proto také tam, kde hazard nemá co pohledávat, stále blikají vývěsní štíty. Kontroly většinou neuspějí, protože podnik spoléhá na právní ochranu, průtahy v soudním řízení a v neposlední řadě na pasivitu obyvatel, kteří si nestěžují tak vydatně, aby úřad problém „černých heren“ aktivně řešil.
Za vším hledej cash
Proč vlastně řeší radnice regulaci teprve v posledních letech? A proč se jí některé městské části brání? O peníze se tady jedná až v první řadě. Hazard byl dlouhé roky velmi výnosným zdrojem příjmu do obecního rozpočtu a každá politická formace potřebuje pro své působení co nejvíce peněz.
Podle mapy hazardu je v Praze a okolí asi 20 nelegálních provozoven. Víc je jich například v Brně. A v celé zemi údajně 404 (neplést s oblíbenou chybovou hláškou).
Úplný konec hazardu znamená, že se provozování automatů dostává do nelegální roviny. Vždycky se ale najde někdo, kdo je ochoten nastalou situaci řešit tak trochu mimo zákon. Pokud by měly herny úplně zmizet, jednoduše se bude chodit hrát na tajná místa, kterých je v Praze spousta. Mimochodem, zda je daná herna legální, si může každý ověřit například na serveru Mapy nelegálního hazardu. Podle této mapy je v Praze a okolí asi 20 nelegálních provozoven. Víc je jich například v Brně. A v celé zemi údajně 404 (neplést s oblíbenou chybovou hláškou).
Pomůže zásah státu?
Počínání Ministerstva financí ČR v oblasti hazardu z posledních měsíců může působit trochu jako kroky slona v porcelánu. Zatímco zodpovědné městské části řeší vyhláškami rušení heren, ministryně Alena Schillerová se rozhodla svézt na vlně populismu, spojit příjemné s užitečným a zavést pořádně vysoké daně pro karetní hry, ruletu, sázky a loterie. Navíc jako bonus počítá také s příjmem se zavedením nové daně z výher nad 100 tisíc korun.
Regulace hazardu formou vyšších daní vede k jedinému – stejně jako u protikuřáckého zákona spousta majitelů pověsí na dveře cedulku „soukromá společnost“ a bude pořádat například pokerové turnaje nelegálně.
Není pravda, že takové regulace obcím pomáhají, je to právě naopak. Zákon totiž zatíží pouze společnosti, které svůj byznys dělají legálně a daně odvádějí. „Regulace hazardu formou vyšších daní vede k jedinému – stejně jako u protikuřáckého zákona spousta majitelů pověsí na dveře cedulku 'soukromá společnost' a bude pořádat například pokerové turnaje nelegálně, bez registrací a samozřejmě bez odvádění daní. Takto se mimo jiné dostanou velmi snadno k hazardu mladiství, protože neoficiální hraní nepodléhá kontrolám,“ říká David Huspeka, ředitel skupiny Rebuy Stars, která v Praze provozuje kasina.
Pořád je kam chodit
Nejlepší informace mají vždy ti, kterých se problém osobně týká. Takže jsme vyrazili do terénu zeptat se hráčů. „Zase tolik heren v Praze neubylo. Pořád je kam chodit, jenom už nejsou automaty a VLT tolik na očích, ale mých oblíbených podniků se regulace nedotkla,“ řekl nám se smíchem celkem střízlivě vypadající hráč z jedné dosud veřejné herny. „Kousek od kulaťáku na Praze 6 je herna, kam chodí občas kontroly, ale většinou ani nic nevypíšou, nevybírají pokuty a zase jdou. Znám provozovny, kde se pravidelně pořádají turnaje v kartách, kvízy, normálně jsou k dispozici automaty, ale podniky to úřadům nehlásí a mají klid. Vyšší výběr daní se jich nedotkne, což je pro nás dobře.“
Když v roce 1952 zakázali komunisté státní loterie, počet nelegálních sázek a heren raketově narostl.
Z možného zákazu si ale nedělají nic ani ostatní hráči. „Pokud stát zavede zdanění výher, nebudu chodit hrát na oficiální místa, ale k pořadatelům, kteří dělají turnaje v pronajatých bytech. Dávám do hry vklad a musím se opravdu soustředit, abych něco vyhrál, proto nevidím důvod, aby z mých úspěchů profitoval stát,“ řekl pro Flowee jeden velmi slušně vypadající pán v drahém obleku na pracovním obědě. Má rodinu, prý skvělou práci a také koníčka, který se možná brzy stane úplně nelegálním. „V druhé řadě mi vadí také fakt, že se jedná o zásah do soukromí, nechci nikde hlásit své výhry a prohry.“
Když v roce 1952 zakázali komunisté státní loterie, počet nelegálních sázek a heren raketově narostl. A hazardní vášeň Čechů neuhasilo ani založení státního podniku Sazka. Prohibice ještě nikdy žádný problém nevyřešila – takový Al Capone by mohl vyprávět.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Mapy nelegálního hazardu