Nejen přepravní platforma Uber, ale i ubytovací služba Airbnb se po letech rychlého růstu bude muset vypořádat se zpřísněním podmínek. A je načase. Už několik let bojují proti platformě poskytující krátkodobé nájmy nejen hoteliéři, kteří kvůli Airbnb přicházejí o zákazníky, ale také samotná města a jejich obyvatelé. Ti si stěžují na ubývající počet dostupných bytů v centrech, ale také například na hluk v domech, který je s pobytem cizinců často spojen. Práva radnic (včetně té pražské) přistřihnout službě křidýlka, jsou však často nedostačující. Aliance evropských velkoměst proto vzala věc do svých rukou a snaží se donutit Airbnb k ústupkům skrze Evropskou unii. Ta by měla zajistit právní rámec.
Platforma, přes kterou se za rok 2018 ubytovalo ve 190 státech na 150 milionů lidí, je v mnoha městech zdrojem vášnivých debat. A právě města se nyní proti Airbnb chtějí spojit. Před necelým měsícem, konkrétně 17. října, se v Mnichově sešli zástupci aliance Euro Cities, mimo jiné z Amsterdamu, Barcelony, Lisabonu, Paříže či Vídně.
Evropská unie se musí starat o zájmy obyvatelů měst, obcí a zemí. V současné době ale nacházíme více problémů než řešení.
Města chtějí, aby byla v Unii zavedena jednotná pravidla pro obchodní modely typu Uber, Airbnb a další. Podobně jako v oblasti zdanění mezinárodních IT koncernů pocházejí stávající pravidla ještě z dob před příchodem digitální ekonomiky a dají se na takzvané platformové hospodářství jen zřídka aplikovat.
Ať pomůže EU
Iniciativa měst se chce zasadit o to, aby byla jejich pozice proti Airbnb a sdílené ekonomice všeobecně posílena. „Vídeň žádá v Evropské unii jasná a férová pravidla pro digitální platformy. Právo musí platit pro všechny stejně. Evropská unie se musí starat o zájmy obyvatel měst, obcí a zemí. V současné době ale nacházíme více problémů než řešení, ať už je to v systému zdanění, v bytové politice a jejím ovlivňování krátkodobými pronájmy, v městské mobilitě anebo ve veřejném prostoru. Z tohoto důvodu musí Evropská unie svým občanům naslouchat,“ zdůraznil na setkání Peter Hanke, vídeňský radní pro finance, hospodářství, digitalizaci a mezinárodní vztahy.
V Paříži se může krátkodobě pronajímat pouze 120 dní v roce. Pokud bude dům či byt na Airbnb pronajímán na více dní, může americká společnost dostat pokutu až ve výši 12 500 eur.
Vídeň se podobně jako další evropská města dosud snažila řešit problém s Airbnb svépomocí. Turistická agentura WienTourismus například už v létě prosazovala omezení krátkodobých pronájmů v rakouském hlavním městě maximálně na 90 dní. V současnosti totiž neexistuje žádná horní hranice. Podmínky pro pronajímatele také nedávno zpřísnil rakouský Správní soud, podle kterého krátkodobí pronajímatelé musí mít mimo jiné oprávnění k podnikání.
Jak to řeší Paříž či Berlín
Jaká pravidla by měla být nastavena, zatím není známo. Evropská unie by se každopádně při jejich nastavování mohla inspirovat nařízeními států, která už byla více či méně úspěšně zavedena v minulosti. Například Francie vydala v roce 2018 vyhlášku, že vlastníci domů a bytů v Paříži mohou své bydlení na platformě krátkodobě pronajímat pouze 120 dní v roce. Pokud bude dům či byt na Airbnb pronajímán na více dní, může americká společnost dostat pokutu až ve výši 12 500 eur.
O tom, že úplný zákaz není to pravé ořechové, už se poučil Berlín. Dva roky poté, co platformu v roce 2016 zakázal, tento zákaz zrušil a nastavil poměrně mírné podmínky. Od května roku 2018 tak mohou majitelé svůj byt nabízet na neomezenou dobu. Jen v případě, že takto pronajímají více než jednu nemovitost, je tato doba omezena na devadesát dní v roce. Ve všech případech mohou však krátkodobé pronájmy nabízet pouze se souhlasem sousedů. Podobně funguje například i Frankfurt nad Mohanem, kde je možné byty ke krátkodobému pronájmu nabízet na osm týdnů v roce a jen za předpokladu, že majitel předem získá licenci.
Svázané ruce Prahy
Přestože se Česká republika zatím do mezinárodní iniciativy nezapojila, i u nás se pravidla pro Airbnb zpřísňují. Od 1. ledna 2020 vejde v platnost novela zákona o místních poplatcích, která nastaví rovná pravidla pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování. Jinými slovy, nynější poplatek za lázeňský či rekreační pobyt nahradí jediný poplatek za pobyt. Ten se bude vztahovat na každý pobyt do 60 dnů, tedy i na Airbnb. Tím by se měla alespoň částečně vyrovnat nerovnováha v cenách mezi touto platformou a klasickými ubytovacími zařízeními.
Už nyní je pravděpodobné, že neregulovanému pronajímání přes platformu Airbnb brzy odzvoní.
Zda novela situaci v hlavním městě pomůže, je otázkou. Faktem zůstává, že Praha zatím jiné nástroje, které by mohly pomoci rozmach Airbnb v centru regulovat, nemá. Proto už také na podzim roku 2018 schválili pražští radní dokument, ve kterém bude hlavní město požadovat další změny zákona. Pronajímatelé by například měli mít povinnost poskytnout údaje o ubytovaných a Praha chce také zavést možnost řídit Airbnb prostřednictvím vyhlášky. Ať už tedy omezení půjde cestou evropskou, státní či městskou, už nyní je pravděpodobné, že neregulovanému pronajímání přes platformu Airbnb brzy odzvoní. A to nejen v Praze, ale i v celé Evropě.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Euro Cities