Jak se žije imigrantům v Praze? Chtějí se tu usadit a zakládat rodiny

Jak si žijí cizinci v Praze a kdo vlastně jsou? Co je do české metropole přivádí a s jakými problémy se nejčastěji potýkají? Na tyto otázky odpovídá e-kniha Pražané s cizím pasem, kterou vydal Sociologický ústav Akademie věd České republiky. Kniha navazuje na aplikovaný výzkum života cizinců autorek Yany Leontiyevy, Renáty Mikešové a Blanky Tollarové.

Situace imigrantů a jejich začleňování v současnosti nepředstavují riziko, které by do budoucna mělo ohrožovat hlavní město.

Počet cizinců v Praze podle výzkumu vzrostl podle studie z 61 tisíc v roce 1996 na 206 tisíc v roce 2018. Dvě třetiny cizinců v české metropoli tvoří občané států mimo EU. Ke konci června roku 2018 šlo podle studie nejčastěji o občany Ukrajiny (49 306), Ruska (23 338), Vietnamu (12 765), USA (6556) a Číny (4967). Nejvíce přihlášených cizinců žije v centru města, nejméně na periferii.

Lepší integrační politika? #tochci

V knize, která ze studie vznikla, se také lze dočíst, jaké mají cizinci v české společnosti postavení, jaké jsou jejich plány do budoucna či jaké mají vztahy s domácí populací. Už teď je jasné, že kniha nevznikla jen tak nadarmo. Má totiž ambice zlepšit pražskou integrační politiku. Jedním ze zásadních zjištění výzkumu je fakt, že situace imigrantů a jejich začleňování v současnosti nepředstavují riziko, které by do budoucna mělo ohrožovat hlavní město.

Více než třetina obyvatel Prahy s cizí státní příslušností umí dobře česky, pouhá pětina mluví česky špatně nebo vůbec.

„Z analýzy nevyplynuly výrazné nedostatky nebo závažné problémy, které bychom v rámci naší pražské integrační politiky opominuli,“ uvedl při křtu knihy Jan Janoušek z Oddělení národnostních menšin a cizinců na Magistrátu hl. m. Prahy.

Pražané s cizím pasem: Ze studie vznikla kniha, kde se lze dočíst o cizincích v Praze téměř vše

I když se to po procházce centrem města zdá být jinak, Praha nepřitahuje zdaleka jen turisty. Svůj přechodný domov zde každoročně najde množství zahraničních studentů, migrantů, kteří přišli za prací, jejich rodinných příslušníků, uprchlíků nebo podnikatelů. A jde většinou o vzdělané a ekonomicky aktivní jedince. Většina takových lidí v Praze žije delší dobu, průměrně se zdrží kolem 8 let. Nejvíce osob s trvalým pobytem na území hlavního města jsou pak občané Vietnamu a Ukrajiny.

Stačí umět česky

Účastníci výzkumu jsou se životem v Praze spokojeni. S přílišnými potížemi se prý nesetkávají a ani komunikace často nevázne. Možná to bude především tím, že více než třetina obyvatel Prahy s cizí státní příslušností umí dobře česky, pouhá pětina mluví česky špatně nebo vůbec. Respondenti všech státních občanství se hodnotí nejlépe v oblasti porozumění mluvenému slovu a nejhůře v oblasti psaní česky – vyzrát na českou gramatiku je oříšek i pro české děti, natož pak pro cizince.

Významně lépe než ostatní imigranti hodnotí svou češtinu občané Ukrajiny.

Většina těch, kteří se zde rozhodnou založit rodinu, nebo se přesunou s ní a musí umístit děti do školy, jsou s kvalitou školství spokojeni. Pětina z nich však pociťuje jazykovou bariéru při komunikaci se vzdělávacími zařízeními. Pražští cizinci jsou často velmi pracovně zaneprázdněni a mají málo volného času, proto jejich děti ve volném čase často navštěvují zájmové kroužky. I to jim pomáhá se lépe integrovat do české společnosti. Významně lépe než ostatní imigranti hodnotí svou češtinu občané Ukrajiny. Na podobné úrovni svou schopnost mluvit česky hodnotí občané Ruska, Vietnamu a ostatních postsovětských států.

Ne všem je dobře

Ekonomické příležitosti lákají do hlavního města ale i ty, kteří jsou najímáni na tzv. „prekérní“ pracovní místa. Zhruba každý pátý zaměstnaný cizinec tedy v Praze vykonává nekvalifikovanou nebo pomocnou práci. Tato skupina muže být ohrožena nejen chudobou, ale i marginalizací. To hlavně kvůli nízkým příjmům, nejistému pobytovému statusu, omezené znalosti češtiny a časté sociální uzavřenosti.

Podíl imigrantů v Praze činí něco přes 15 % obyvatel.

Podobné výsledky mimochodem vyplynuly také z analýzy, kterou vypracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Podle té jsou zahraniční pracovníci ponejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, ubytování a pohostinství. Velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii „administrativní a podpůrné činnosti,“ kam spadají například úklidové práce či bezpečnostní činnosti.

A kde bydlí?

Ne všichni jsou na tom, co se týče bydlení, stejně. Nejčastěji bydlí cizinci v pronájmu, občané Ruska a Vietnamu poněkud častěji než ostatní ale uváděli, že bydlí v domě nebo bytě, který vlastní buď oni sami, nebo někdo z rodiny.

Podle údajů Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra činil podíl cizinců v Praze ke konci roku 2018 něco přes 15 %, což značně převyšuje celorepublikový průměr (kolem 5 %). Zajímavé je, že naprostá většina Pražanů s cizím pasem oslovených ve výzkumu plánuje svoji budoucnost v této zemi. Alespoň dalších pět let zde plánuje žít 83 % dotázaných, zatímco 72 % zde chce žít už napořád. To se samozřejmě týká nejčastěji těch, kteří zde mají rodinu a děti.

Jak ukazuje výzkum, cizincům se u nás libí, česky se učí, zakládají zde rodiny a neodrazují je ani občasné „hejty“ z řad xenofobních spoluobčanů. Je tedy na místě si na jejich přítomnost zvyknout. Oni se odsud totiž jen tak nehnou.