Psí exkrementy se poslední dobou nerozmazávají jen po pražských chodnících, ale i v médiích a na sociálních sítích. Když například na pražské Letné načapají sousedé páníčka, který po svém pejskovi neuklidí, neváhají ho dlouhé desítky metrů sledovat, vyfotit a jeho fotku spolu s nepěkným obviněním vyvěsit v místní facebookové skupině s názvem Letenská parta (24 000 členů). Poté rozhořčení členové skupiny na střídačku lynčují nezbedného páníčka a příliš aktivního souseda, který podle nich zveřejněním fotky porušil kromě zásad GDPR taky zásady kolegiality a morálky.
Hnědá tíseň
Iniciativy jednotlivých městských částí Prahy evidentně nestačí a obyvatelé metropole se rozhodli vzít situaci do vlastních rukou. V pražských Bohnicích potírá auta psími výkaly člověk, kterému místní přezdívají „fekální fantom“. V tomto případě ovšem zůstává tajemstvím, co přesně tomuto jedinci vadí, zda přítomnost psích výkalů, špatně zaparkovaná auta nebo něco úplně jiného. A problémy s psími hromádkami mají samozřejmě nejen v metropoli – v Brně je po sobě místní při jednom incidentu začali dokonce házet a v Táboře zaplatil muž za neuklizený výkal dvěma zlomenými žebry.
Praha 7 bojuje s neukázněnými pejskaři dlouhodobě. Na snímku bývalý starosta Marek Ječmének s kampaní, kterou připravila reklamní agentura Havas (Euro RSCG)
Ač se města snaží vycházet paničkám a páníčkům vstříc, zdaleka to nestačí. Pytlíky na psí exkrementy se ze zásobníků pravidelně ztrácejí, pejskařům často chybí odpadkové koše a s hovínkem v sáčku se jim nechce promenádovat po městě. A nikdo pořád ne a ne přijít s revolučním řešením, které by s psími hromádkami nadobro zatočilo. Praha 7, jedno z epicenter psího problému, kdysi chtěla dokonce odebírat psům při registraci DNA, na jejímž základě by později zvířata a jejich páníčky vystopovali.
Veřejně prospěšný sběr
Projekt ovšem neměl dlouhého trvání. Problémem s exkrementy přitom není jen samotná odpudivá vizáž chodníků a nutnost mít se neustále na pozoru, ale i znečišťování vodních zdrojů, do kterých se deštěm rozpouštěné výkaly (opomenout nemůžeme ani moč) plné bakterií dostávají.
Na co jsou lidem parky a zeleň? Paničky a páníčkové vědí
V zahraničí zkoušejí nejrůznější, mnohdy šokující, metody, jakými jsou posílání neuklizených psích hovínek jejich majitelům poštou, jejich natáčení a následné obvinění, enormní pokuty a odsouzení k veřejně prospěšným pracím – logicky sběru neuklizených hovínek. V zahraničí se však experimentuje taky s řešením spadajícím do oblasti cirkulární ekonomiky a Praha má překvapivě nakročeno (v tomto článku nechceme používat slovo "našlápnuto") podobným směrem.
Za hovínka světlo
Řešením by tedy mohla být pozitivní motivace spojená s osvětou ohledně toho, proč jsou hovínka v ulicích takový problém. Britský penzista Brian Harper, který žije v západoanglickém městě Malvern, přišel na způsob, jak psí výkaly přeměnit na bioplyn, díky čemuž vzniká energie, která pak může být využita k napájení pouličního osvětlení. Vlastně to zní docela jednoduše. Psí paničky a páníčci zatáhnou páku a vhodí exkrement přímo do otvoru v lampě. Obsah je rozložen mikroorganismy v reaktoru bez přístupu vzduchu a během tohoto procesu uvolňuje metan, který se dá použít ke svícení.
Náklady na uklízení po psech převyšují o třetinu příjem z poplatků.
„Tyto plynové lampy dokážou lidi upoutat a ukázat jim, že psí výkal má nějakou hodnotu a že se ho z té země vyplatí zvednout,“ říká Harper. A o změnu vnímání jde především. Za prvé si musíme uvědomit, že na zemi se exkrementy prostě nenechávají, a za druhé je potřeba ukázat, jak výhodné je, když je dáme někam jinam.
Bioplyn na objednávku
Praha má k dispozici zařízení na energetické využití odpadu v malešické spalovně (ZEVO). Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že společnost Pražské služby zajišťuje vývoz košů na psí exkrementy pro ty zákazníky, kteří si u nich tuto službu objednají, a často jsou jimi právě městské části.
Psí exkrementy však v tomto případě tvoří jen zanedbatelnou část z celkového objemu vyváženého odpadu, které kogenerační jednotka už od roku 2011 zpracovává (loni malešická spalovna energeticky využila 272 211 tun odpadu). „Jde o technologii, v níž pára nejprve projde turbínou, která z ní vyrobí elektrickou energii. Pára pak ještě poslouží k ohřevu teplé užitkové vody,“ vysvětluje Radim Mana fungování kogenerační jednotky.
Nic nového nerozjíždět
Městské části se drží zatím spíš zpátky. Praha 10 aktuálně eviduje 7,5 tisíce registrovaných psů. Co se týká využití příjmu z ročních poplatků, ty jsou pak podle oficiálního webu městské části „cca z jedné čtvrtiny odváděny MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy), zbylé prostředky zůstávají příjmem MČ, která je investuje do vybavení a především do úklidu exkrementů na veřejných plochách. Náklady však zhruba o třetinu převyšují příjem z poplatků“. Zároveň už od roku 2009 městská část vede Kampaň CHCEME ČISTOU PRAHU 10, jejímž hlavním cílem je zvýšit čistotu veřejných ploch na desítce a stejně tak informovanost občanů o možnostech a způsobech správného zacházení s odpady, mezi které spadají i psí výkaly v ulicích.
Nepořádný páníček může dostat pokutu až 10 000 Kč.
Praha 3 se rozhodla k řešení celé situace přistoupit aktivněji a podle své mluvčí mluvčí Michaely Luňáčkové od března letošního roku spustí veřejnou anketu týkající se rozmístění zásobníků na pytlíky a papírové sáčky. Aktuálně se na Praze 3 nachází 316 odpadkových košů s pytlíky na exkrementy. Od loňského roku na Žižkově na tuto problematiku navíc upozorňuje na chodníky nasprejovaný obrázek psího exkrementu se vzkazem: „Chceme Žižkov, nebo Šiškov?“
Tamní městská policie má zároveň nyní pravomoc udělit mnohem vyšší pokuty. Nepořádný páníček může dostat pokutu až 10 tisíc korun, uvedl na svém Facebooku starosta Prahy 3 Jiří Ptáček. Dodal, že městská část chystá další kampaň ve veřejném prostoru. Jak bude úspěšná a jestli se bude týkat využitelnosti psích výkalů a jejich potenciálního zapojení do cirkulární ekonomiky, to ještě nevíme. Snad nás i tahle kampaň překvapí na rozdíl od psích kampaní na ulicích mile.
