Tento rozhovor vznikal krátce poté, co Mladí zelení vypověděli dlouhodobé memorandum se Stranou zelených. Předseda Strany zelených Petr Štěpánek je v rozhovoru pro Flowee City označil za „radikální frakci“, oni sami se danému označení rozhořčeně brání. „Jsme nezávislá organizace a nikdy jsme nebyli součástí Strany zelených,“ tvrdí Barbora Mudrová, mluvčí Mladých zelených, a Martin Mátl, člen předsednictva.
Samozřejmě záleží na definici „radikalismu“. Pokud je pro někoho radikalismem už samo levicové přesvědčení nebo například podpora Kliniky, pak je možné o této definici uvažovat. Mladí zelení ale nechtějí za každou cenu vystupovat antisystémově, naopak. Udržitelnost a ekologie, kterou prosazují, se už dávno staly součástí mainstreamového slovníku. A jejich větu, že by se centrum Prahy nemělo stát turistickým skanzenem, by mohl použít prakticky kdokoliv.
Mladí zelení nejsou a priori ani proti moderním technologiím používaným v konceptu Smart City. „Podporujeme veřejnou dopravu a funkční chytré zastávky znějí jako dobrý koncept, záleží ale na konkrétních typech a umístění, aby obyvatelům opravdu něco přinesly,“ uvádí v rozhovoru pro Flowee.
Změna skladby obyvatel městských center je jedním z negativních aspektů využití nových technologií. Jak řešit problém například Airbnb, kvůli kterému se některé části Prahy mění v obří ubytovny?
Na takzvanou gentrifikaci je někdy pohlíženo jako na přirozenou součást životního cyklu čtvrti a jako vcelku žádanou věc. Přece jenom, ulice jsou čistší, podniky pestřejší a celá oblast chytne lesk noblesy. Profituje z toho ale častokrát jen hrstka movitých, zatímco původní obyvatelé musí v drtivé většině případů kvůli astronomicky vysokým nájmům jít jinam.
Zneužití dat, která jsou o našem chování každodenně sbírána, spíš vidíme ze strany nadnárodních technologických korporací.
Pokud chceme zabránit tomu, aby se z širšího centra města stal turistický skanzen, musí dojít k regulaci Airbnb. Barcelona tento problém vyřešila jednoduše. Provozovatelé Airbnb musí získat licenci a svoje zisky patřičně danit, a pokud licenci nemají, jsou jejich nabídky odstraněny ze stránek Airbnb. Podobné opatření je v Praze zcela na místě. Město je tu především pro svoje obyvatele a ne pro zisky investorů.
Sám koncept Smart Cities je založen na zpracování velkého množství dat, což vzbuzuje více či méně oprávněné obavy o jejich zneužití. Jak byste se postavili například k řízení městské dopravy, které by bylo založené na sledování pohybu obyvatel podle údajů z mobilních telefonů?
Určitě narážíte na plán Ropidu z konce minulého roku. Anonymizovaná data o lokaci z chytrých telefonů jsou využívaná aerolinkami už dnes. K optimalizaci veřejné dopravy díky nim už přistupují Dakar, Abidžan a Nizozemsko. Pokud bude nadále zaručena garance anonymizace zasílaných dat a uživatel bude mít možnost z této služby vystoupit, nevidíme v zefektivnění dopravy tímto způsobem zásadní problém. Nebezpečí zneužití dat, která jsou o našem chování každodenně sbírána, ale spíše vidíme ze strany nadnárodních technologických korporací s trilionovými obraty než od Ropidu.
S daty souvisí i reklama. Jak se vám v tomto směru líbí například koncept chytrých zastávek?
Jsme především proti přehnaně konzumní společnosti vytvářející ze sdíleného prostoru jeden velký, ošklivý akční leták. Podporujeme veřejnou dopravu a funkční chytré zastávky znějí jako dobrý koncept, záleží ale na konkrétních typech a umístění, aby obyvatelům opravdu něco přinesly.
Jedním z největších problémů Prahy je doprava a parkování. Město navrhuje různá řešení, od zákazu vjezdu aut do centra až po zrušení parkovacích modrých zón. Jak by situaci řešili Mladí zelení?
Mladí zelení v tomto sledují trend plánování mobility, kdy se města odklánějí od „řešení problémů dopravy“ a zabývají se přímo potřebou obyvatel a návštěvníků, kteří se po městě chtějí přemísťovat. Tuto potřebu se pak města snaží přednostně uspokojovat udržitelnými dopravními módy – pěšky, veřejnou dopravou a na kole.
I Praha provozuje Plán udržitelné mobility. Česká města ale zatím převážně nedoceňují jeho koncepční význam a pořizují ho spíše z povinnosti, aby mohla čerpat dotace.
Je Praha zelené město, jak říká Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje?
Zelené město neznamená jen mít stromy na několika ulicích, problematika je mnohem širší. Přizpůsobení města pěším a cyklistům, přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a čistou energii bez uhlí, to jsou všechno opatření, která by Prahu mohla opravdu posunout na další úroveň v udržitelnosti a ekologii. Je také třeba myslet na to, jak se přizpůsobit klimatické změně. V Praze je obrovský problém se zadržováním vody a také s tím, že město nemá podmínky pro přirozené ochlazování.
Petr Štěpánek, předseda Zelených, mluví o Mladých zelených jako o „bývalé frakci“. Jaké jsou vlastně nyní vzájemné vztahy mezi Mladými zelenými a „dospělými“ Zelenými?
Mluvit o nás jako o jakési radikální „frakci“ je úplně mimo mísu. Od našeho vzniku jsme nezávislá organizace a se stranou jsme spolupracovali pouze na základě společného memoranda z roku 2011. Šlo o věci, jako je spolupráce na vzdělávacích aktivitách a podobně. Nikdy jsme nebyli součástí Strany zelených, přestože existovali lidé, kteří byli zároveň členy Mladých zelených a Strany zelených. Co se týče té údajné „radikality“, jsme sice aktivistky a aktivisté, vždy ale jednáme pouze v souladu se zelenými hodnotami a programem, jak je definuje Evropská strana zelených a Federace mladých evropských zelených a jak by je měla dodržovat i Strana zelených, kdyby měla alespoň nějakou důstojnost.
Pan Štěpánek také pronesl, že s námi „ukončil spolupráci“, ve skutečnosti jsme ji ale ukončili my s ním. Vypovězení memoranda bylo jednohlasně odhlasováno na našem sněmu před několika týdny. Důvody popisujeme v prohlášení, ve zkratce šlo ale o nesouhlas se vstupem do volební koalice se STAN a TOP 09. Na email, který jsme mu ohledně ukončení spolupráce poslali, bohužel neodpověděl ani jinak nereagoval. Mrzí nás jeho jednání a výroky, protože pochybujeme, že tato slova pronesl z neznalosti.
Zelení se podle jeho prohlášení posunují do politického středu, což lze vidět i z koalice uzavřené pro evropské volby. Vy nijak neskrýváte inklinaci doleva. Jaké potenciální partnery si pro volby dokážete představit? Kde je hranice, za kterou už nepůjdete?
Jedním ze základů zelené politiky je úsilí o sociální spravedlnost. Environmentální problémy vždy souvisí se sociálními a dojít k řešení globální environmentální krize je možné pouze v případě, že se na něm budou podílet všichni. Vždycky budeme podporovat organizace, jež prosazují zelenou politiku podle evropského zeleného programu, v současné době ale bohužel taková organizace v Česku není. Chceme spolupracovat s jednotlivými lidmi, kteří zastávají stejné hodnoty, konkrétní náčrt spolupráce ale ještě nemáme. Rozhodně nehodláme podporovat jakoukoli politiku a stranu, která jde jednoznačně proti zeleným myšlenkám v Evropském parlamentu, jako je právě frakce EPP, do které chce Strana zelených v případě zvolení vstoupit spolu se STAN a TOP 09.
Jak vlastně organizace Mladí zelení funguje v rámci Strany zelených? Kolik má členů obecně a kolik v Praze? Jaké jsou priority Mladých zelených v hlavním městě?
Dříve jsme byli jakýmsi inkubátorem pro budoucí politiky a političky Strany zelených a styčným bodem mladých členů a členek strany. Nejsme politickou stranou, ale zapsaným spolkem a věnujeme se aktivismu, zjednodušeně jsme ti, co se nebojí postavit za svůj názor i v ulicích, nejen v politické sféře. Dáváme prostor všem, které zelená politika zajímá, aby se vzdělávali a seberealizovali. Nejen v Česku, ale po celé Evropě.
Máme přes sto registrovaných členek a členů, aktuální čísla se stále mění a k naší radosti stále rostou. V Praze je členek a členů okolo padesáti a soustředíme se na podporu místních iniciativ z různých oblastí, jako je oživování města, krize bydlení, zeleň, ale i lidská práva. Pořádáme promítání dokumentů a debaty. V létě v Praze chystáme se zahraničními partnery a partnerkami mezinárodní akci Youth and the City, zaměřenou na alternativní urbanizaci. Další místní organizace máme v Ostravě, Brně a Pardubicích.
Nedávno došlo k vystěhování komunitního centra Klinika. Její mluvčí Jakub Ort v našem rozhovoru uvedl, že nejde o prvoplánový boj proti zákonům, přitom přístup Kliniky primárně zákony porušuje. V jaké chvíli má člověk nebo organizace právo se zákonům vzepřít?
Kolektiv Kliniky podporujeme a podporovat budeme. Stanovisko Mladých zelených výborně shrnula naše čestná členka Petra Jelínková v duelu s Václavem Klausem mladším. Dům v majetku státu je majetkem nás všech a měli bychom vést diskuzi o tom, jak s ním správně nakládat. Klinika vytvořila na Žižkově nádherný prostor ke sdílení pro všechny, bylo to plné skvělých kulturních akcí a zrealizovaných iniciativ. Moc nám chybí a myslíme si, že prostory, jako byla právě Klinika, v Praze potřebujeme.
Co se týče občanské neposlušnosti, v nenásilných a výjimečných případech ji vnímáme jako legitimní prostředek k vyjádření nesouhlasu a volání po změně. Píše se o tom například v eseji Občanská neposlušnost od Henryho Davida Thoreaua, která ovlivnila a inspirovala i takové velikány, jako byli Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King. Zákony mají být pro lidi, ne lidi pro zákony.
Reklama
foto: Archiv Mladí Zelení, Petr Zewlak Vrabec, zdroj: Mladí Zelení