Když prezident Miloš Zeman minulý čtvrtek večer oznámil, že Čína chce zastavit financování Slavie Praha, mnoho pravověrných fanoušků nejstaršího pražského fotbalového klubu zatajilo dech. Mohutný vzestup sešívaných, kteří se letos po 11 letech probojovali do Ligy mistrů, byl z velké části možný právě díky čínským investicím. Klub byl před několika lety na odpis a čínské peníze ho zachránily doslova v poslední chvíli.
Klub to sice oficiálně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Reakce představitelů Slavie jsou vyhýbavé, na komplikovanosti situace to ale nic nemění. V pondělí 7. října totiž vypověděla Praha sesterskou smlouvu s Pekingem a ve čtvrtek stejným krokem vůči Praze reagoval Peking. Představitelé pražské koalice se podle kanceláře pro mezinárodní záležitosti pekingského magistrátu „hrubě vměšovali do vnitřních záležitostí Číny a záměrně porušovali sesterské partnerství s Pekingem“.
Na nedávné vypovězení smlouvy pak Čína reagovala ostrými výhrůžkami: Změňte přístup, jinak pocítíte újmu.
Nešlo přitom o první konflikt zástupců pražské radnice s rudou velmocí. Čína už dříve reagovala ostře, když v březnu na magistrátu zavlála tibetská vlajka – magistrát jejím vyvěšením vyjádřil názor na porušování lidských práv v Číně. Čínský diplomat také opakovaně při setkání primátora s diplomaty požadoval, aby zástupce Tchaj-wanu opustil sál. To ovšem primátor Zdeněk Hřib zcela rezolutně (a správně) odmítl. Na nedávné vypovězení smlouvy pak Čína reagovala ostrými výhrůžkami: Změňte přístup, jinak pocítíte újmu.
Investice, které svět neviděl
V roce 2016 prezident pochvalně zmiňoval dojednaný objem čínských investic v Česku. Mluvilo se o úctyhodné částce okolo 95 miliard korun a velkém impulsu pro lokální ekonomiku, skutečnost byla ovšem prozaičtější. V daném roce činily čínské investice v Česku pouze 12,5 miliardy, další rok ještě o polovinu méně. Jenom tak pro srovnání: V letech 2014 až 2017 investovala Čína v Česku okolo 25 miliard, nejvíce u nás investovalo Německo s 242 miliardami. Hlavní čínské investice v tuzemsku v uplynulých letech přitom směřovaly jinam než do průmyslu. Společnost CEFC koupila od Penty komplex Florentinum, pořídila si také pivovar Lobkowicz, leteckou společnost Travel Service nebo právě klub Slavia Praha. Zadluženou CEFC s nejasným pozadím, jejíž manažer (a poradce prezidenta Zemana) Jie Ťien-ming skončil ve vězení a pak se po něm slehla zem, pak ovšem převzala státní společnost CITIC, jejíž českou pobočku založila mateřská společnost CITIC Europe jako platformu pro expanzi do Evropy.
Čína strčila nohu do dveří, nová koalice je přibouchla
Primárním motivem nebyla snaha vydělat. Čínská „foot in the door“ měla etablovat vliv rudé mocnosti ve střední Evropě a zvyšovat povědomí o hodných strýčcích z východu, kteří přinesli tolik kýženou a potřebnou hotovost. Stejný PR důvod má například (alespoň částečně) aktivita čínské státní pošty, která dopravuje do Česka balíčky z Aliexpressu zadarmo. Vše tedy vypadalo růžově, jenže v roce 2017 dostala Praha koalici, která má k Číně více než rezervovaný vztah a na jakékoliv vydírání ani pozitivní motivaci nebere zas tak ohled.
Jednoho průvodce s sebou
Praha ovšem nemá důvod příliš truchlit. Číňané nejsou jediní, kteří v Praze a Česku chtějí investovat. Pražský stánek na nedávno skončeném veletrhu Expo Real v Mnichově toho byl ostatně důkazem. Zahraniční investoři si tam s pražskými radními podávali ruce a mluví se už i o nových konkrétních projektech – například o novém koncertním sále, který bude součástí revitalizovaného brownfieldu Praha-Bubny. „Nově chystaný koncertní sál se může stát nejen symbolem přeměny jednoho z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů – transformačního území Holešovice Bubny-Zátory – ale zároveň centrem hudebního života v Praze,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček. Zároveň se nabízí možnost, jak uctít památku Karla Gotta. Rozhodně je lepší pojmenovat po Zlatém Slavíkovi koncertní sál než most, letiště nebo náměstí.
Pokud by Slavia měla ohýbat před Číňany páteř, ať raději hraje zase o záchranu, říká poslanec Mikuláš Ferjenčík, fanoušek Slavie Praha.
O investice se tedy nemusí metropole obávat. Těch 620 tisíc čínských turistů by tu sice mohlo chybět, je to ale necelá dvacetina těch, kteří metropoli ročně navštíví. Navíc čínští turisté nejsou zrovna návštěvnický ideál: „Památky je nezajímají, když už, tak jdou tam, kde je to zdarma. Často se chovají neurvale, jsou to velmi neohleduplní návštěvníci,“ říká Naděžda Wallerová ze Sdružení průvodců ČR. Průvodce si Číňané ostatně vozí vlastní, chodí do čínských restaurací a v Praze zůstávají průměrně den a půl… Nehledě na to, že turistů je tady prostě moc.
Raději o záchranu než o páteř
Čínský tlak tedy Praha přežije a fanoušci Slavie Praha též. Jak ostatně na svém facebookovém profilu poznamenal Mikuláš Ferjenčík, poslanec a bývalý pražský zastupitel: „Jsem slávista, ostatně děda hrál za Slávii, takže jsem neměl na výběr. Samozřejmě mám obrovskou radost z toho, jak dobře dneska Slávie hraje. Pokud to je ale všechno podmíněno tím, že budeme jako slávistická obec aktivně podporovat často nehorázné chování Číny, tak ať raději hrajeme zase o záchranu. Rovná páteř je důležitější, já budu fandit dál. Slávie je věčná!“
Reklama
foto: Shutterstock