Hlavní město řeší dlouhodobý problém s vizuálním smogem, který zaplavuje celé jeho území a nejvíce historické jádro. Jako významný pomocník i možné řešení do budoucna se ukazuje speciální antiplakátovací nátěr, který má pomoci proti nelegálním výlepům reklamy. A pomoci by měly i pokuty.
Praha každoročně odstraní černé výlepy z více než tří tisíc stožárů veřejného osvětlení. Reklamní smog přitom nezaplavuje jen veřejné osvětlení, ale také stožáry trakčního vedení dopravního podniku, pražský mobiliář, mosty, zábradlí a další objekty veřejného městského prostoru.
Boj začal už v roce 2012
Bitevním polem boje s vizuálním smogem je zejména Praha 1 – tam platí nejpřísnější pravidla a omezení. Jedná se totiž o oblast, která je kvůli koncentraci památek turisticky nejatraktivnější. Právě v roce 2012 se problém začal řešit výrazněji. Podle bývalého pražského radního a tehdejšího prvního zástupce starosty Prahy 1 Daniela Hodka evidovala radnice šest hlavních zadavatelů černé reklamy – tedy těch, kteří záměrně šířili reklamu nelegálním způsobem, ne jako „reklamu navíc“. Dnes je situace ještě daleko horší.
Mezi černou reklamu neřadíme jen plakáty a samolepky, ale také protiprávně umístěné plechové cedule a ukazatele.
„Zadavatelů černé reklamy je nepřeberné množství. Vždyť jen každá nová kulturní akce a každý interpret má svého producenta, který akci propaguje,“ komentuje Helena Ševčíková, tisková mluvčí společnosti Technologie hlavního města Prahy, která se o reklamu na sloupech veřejného osvětlení stará. Místopředseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy Tomáš Novotný, dodává, že plakáty se objevují na stožárech veřejného osvětlení na nejvíce frekventovaných místech, jako jsou vstupy do metra, zastávky a ulice s pravidelnými dopravními zácpami. Turistické trasy v centru města jsou naproti tomu hustě osázeny samolepkami. „Mezi černou reklamu neřadíme jen plakáty a samolepky, ale také protiprávně umístěné plechové cedule a ukazatele,“ dodává Hana Ševčíková.
Promyšlený byznys
Bojovat s černou reklamou není vůbec snadné. Její zadavatelé mají svůj „byznys“ pečlivě a do detailů promyšlený. Plakáty, letáky a samolepky se objevují ve vlnách – v závislosti na dnech v týdnu, čase, počasí i turistické sezóně. Na zahraniční turisty jsou zaměřeny zejména letáky, plakáty zase zpravidla cílí na obyvatele Prahy.
Všechny formy reklamního smogu jsou potom umisťovány podél tras, u nichž se předpokládá největší výskyt cílových skupin. V roce 2017 podle Daniela Hodka situace vypadala tak, že například v blízkosti fast-foodových restaurací s dlouhou otevírací dobou jste mohli nejčastěji natrefit na černou reklamu nabízející erotické služby, letáky, jež zvaly na koncerty vážné hudby, se zase vyskytovaly v okolí Královské cesty, tedy na oblíbené turistické trase z Pražského hradu až na Staroměstské náměstí.
Likvidace vyjde na statisíce
Praha 1 už léta řeší problém ve spolupráci s dopravním podnikem, se společnostmi, které spravují lampy veřejného osvětlení, dopravní značky a další části mobiliáře. V Praze také operují týmy „čisticích“ čet, které nevyžádanou reklamu okamžitě likvidují, aby se vzápětí objevila jinde. Tomáš Novotný odstraňování černé reklamy přirovnává k nekonečnému souboji s větrnými mlýny. Ten se týká především stožárů veřejného osvětlení.
Pro město představuje černá reklama dvojí mínus – nedostane poplatky za legální výlep a ještě musí zaplatit odstranění.
„Jsme rádi za první úspěchy, kdy se nám daří z některých lokalit černé výlepy vymýtit. Například ze středového pásu Wilsonovy ulice před hlavním nádražím. Dlouhodobě se nám také daří držet bez výlepu i Sokolskou ulici,“ říká Novotný. A jak takové „vymycování“ probíhá? Nejčastěji ručně, tedy s pomocí špachtle. V těžších případech je nutné použít tlakovou vodu nebo horkou páru. Ročně to městskou kasu přijde na několik set tisíc korun. Pro město tak černá reklama představuje dvojí mínus – nedostane poplatky za legální výlep a ještě musí zaplatit odstranění. Zadavatelé si budou muset prostě zvyknout, že venkovní reklama do centra nepatří. „Reklama je na sloupech a stožárech úplně zakázaná, žádná legální varianta neexistuje,“ vysvětluje Helena Ševčíková.
Chce to pořádný nátěr
Efektivním řešením by mohl být antiplakátovací nátěr. Je sice o něco dražší než nátěr klasický, v konečném důsledku ale jeho užití celkové náklady výrazně snižuje. Vydrží přibližně čtyři roky a na nelegální reklamu funguje doslova odpudivě. „Černý výlep prostě na stožáru nedrží, případně jej lze snadno umýt bez poškození nátěru,“ vysvětluje Tomáš Novotný.
Vedení města si od takových nátěrů slibuje snížení množství oblepených a poškozených stožárů. Radnici to každopádně vyjde skoro na šest milionů. „Během letošního a následujícího roku by takto mělo být ošetřeno více na dva tisíce stožárů veřejného osvětlení,“ říká Jan Chabr, pražský radní pro oblast správy majetku. Výhodou v boji proti černým výlepům je, že strážníci či úředníci nemusejí chytit „vylepovače“ přímo za ruku. Stačí jen z plakátu identifikovat, kdo si výlep zadal. Danému zadavateli pak hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
Reklama
foto: Praha.eu, zdroj: Praha.eu