Dá se vizuální smog v Praze zkrotit stejně jako v Brně? Hlavní město to bude mít těžší

Podle radní pro kulturu a památkovou péči Hany Třeštíkové veřejný prostor okupuje vizuální smog, který poškozuje celkový vzhled památkové rezervace. Boj proti němu se tedy stal jedním z klíčových bodů koalice na pražském magistrátu. V dubnu jsme psali o tom, že si radní chtějí posvítit jak na kýčovité reklamy, tak na nevkusné pouliční umění, například na aktivity lidí s obřími bublifuky nebo ty, jež mají na sobě převleky různých zvířátek v nadživotní velikosti.

Pandy už se z centra odsunout povedlo. Nyní Třeštíková připravuje nová Pravidla označování provozoven, která by zase měla ošetřit některé typy rušivé reklamy na objektech v majetku města. Současná legislativa je totiž v oblasti regulace reklamy v mnohém děravá. „Pokud třeba provozovna nemá umístěnou obrazovku s reklamou před výlohou, ale hned za sklem, už na ni legislativa nedosáhne, přitom vizuální dojem z ulice je úplně stejný, jako kdyby byla obrazovka před výlohou,“ uvedla Třeštíková.

Podle odhadů magistrátu je v městském majetku zhruba čtvrtina budov v Pražské památkové rezervaci.

Pravidla se v první řadě stanou součástí nově uzavíraných nájemních smluv. Následně se bude jednat s radním Janem Chabrem (TOP 09), který má na starosti městský majetek, o dodatcích k dříve uzavřeným smlouvám. Podle odhadů magistrátu je v městském majetku zhruba čtvrtina budov v Pražské památkové rezervaci. Řadu budov dále vlastní stát a různé veřejné instituce, s nimiž se též magistrát chystá jednat. Domlouvat by se úředníci měli i se soukromníky, přičemž s řadou z nich již jednání zahájili.

Jak lapit polepy

Další rušivou reklamou, s níž si legislativa neumí poradit, jsou například polepy výloh nebo reklama umístěná na dveřnicích. Podle nových pravidel by mělo firemní označení na výloze tvořit nejvýše 20 % skleněné plochy, z firemních štítů by měly zmizet celoplošné fotografie, výrazné barevné grafické motivy a další ilustrace.

Nyní Praha vybírá grafického zpracovatele, který by pražský manuál zpracoval do jara 2020.

Provozovny mají nově také přestat využívat reflexních, fluorescenčních a jinak křiklavých prvků, sériově vyráběných nápisů (OPEN atd. z vietnamské tržnice) a blikajících, rotujících a jinak pohyblivých nápisů. Výjimku budou mít typizované prvky, například první pomoc, lékárna nebo pošta.

Brno: Najděte přibližně 12 rozdílů. Anebo aspoň jeden

Zásady vycházejí z Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven, který byl vydán v Brně, a jeho obdobu poté vytvořila i Ostrava. Praha také spolupracuje se Znojmem a intenzivně komunikuje s Plzní. Nyní Praha tedy vybírá grafického zpracovatele, který by pražský manuál zpracoval do jara 2020.

Grafický zpracovatel – ale čeho?

Právě ve zpracování manuálu bude ale možná trošku problém. V Brně už jsou totiž o krok (nebo dva) napřed, a tak vědí, že tvorba takového „návodu“ není žádná hračka. Na tvorbě Manuálu dobré praxe začala designérka pracovat v témže roce, vydán byl v červnu 2018. Manuál se setkal s pozitivním ohlasem u obchodníků, kterým zpřehledňuje platnou legislativu.

Manuál dobré praxe, který vznikl v Brně, není obrázková knížka, kterou si skupinka „nerdů“ navrhla pro srandu.

„Manuál dobré praxe, který vznikl v Brně, není obrázková knížka, kterou si skupinka ,nerdů‘ navrhla pro srandu. Je to dokument pečlivě navázaný na už platný systém schvalování reklam v městské památkové rezervaci a k posuzování jej dnes používá hlavně Odbor památkové péče. Šlo o popularizaci platných nařízení, zpřehlednění systému schvalování a zveřejnění metodiky – jak památkáři reklamy schvalují a proč,“ píše Veronika na svém webu, který shromažďuje pozitivní příklady.

Manuál pro Prahu asi bude muset být o něco tlustší. Pokud se tedy na něm někdy někdo vůbec dohodne

„Museli jsme se dohodnout se stavebním úřadem, s městskými památkáři a s národními památkáři, aby si nic neodporovalo. Samozřejmě není nic jednoduššího, než když grafik vymyslí, že třeba všechny vývěsné štíty budou kovové. Ale pokud to jde proti legislativním věcem, nikdo s tím na tom městě nesouhlasí a památkáři o tom nevědí, tak je to k ničemu. V řadě jiných měst viděli brněnský manuál, líbí se jim a myslí si, že to prostě zadají grafikovi a bude to hotové. Ale takhle to nefunguje. To, co je v manuálu, je společný úzus, na kterém jsme se dohodli. Není to něco, co designér jen tak vymyslel, je to výsledek diskuse. Když diskuse není, je celkem na nic dělat manuál,“ dodala Nováková.

Proč to v Brně jde

Jak se tedy v Brně podařilo, že úředníci na nová pravidla vůbec přistoupili? Nováková má jasnou odpověď: „Na Brně střed se to povedlo ukotvit, protože tady se při tvorbě šlo od lidí, kteří s manuálem ve finále budou pracovat. A ti si sami řekli, co v něm chtějí. Já jsem každou připomínku vyslechla a navrhla dohodu tam, kde se spolupracovníci neshodli, proto mi přijde nemožné, abych to dělala třeba v Chebu. To bych se musela přestěhovat do Chebu, tam obíhat úřady a jednat s těmi lidmi.“

Praha je naše vizitka a její centrum je v mnoha ohledech velice odpudivá lokalita. A na základě toho se pak soudí celá republika.

Problém centra Prahy vidí Nováková především v extrémním turistickém vytížení. „Když se obchodník nemusí na nic ohlížet, protože většina zákazníků jsou turisté, kteří přijdou jednou a nikdy se nevrátí, nemotivuje to obchodníky k poctivosti nebo péči o prezentaci. Vytváří se jakási zóna beztrestnosti, kde jsou domácí v takové menšině, protože jsou každému ukradení. Praha jako město je navíc šíleně velká. Na Brně středu trvalo dlouho sladit jeden stavební úřad se dvěma úřady památkářů. V Praze je jenom stavebních úřadů snad dvaadvacet. Regulovat by se to ale samozřejmě mělo, Praha je naše vizitka a její centrum je v mnoha ohledech velice odpudivá lokalita. A na základě toho se pak soudí celá republika,“ dodala Nováková.

A tady už jeden z vítězů letošní soutěže Výlohy jak Brno. I Cult může lákat kultivovaně

„Praha je krásná, ale někde to už pod nánosem reklamy přestalo být vidět,“ přitakává radní Hana Třeštíková. „V mnoha západních městech je běžné, že i velké řetězce tlumí křiklavost svých log tak, aby výlohy nerušily atmosféru města. I v Praze už máme řadu příkladů citlivého označování provozoven, díky kterému vynikají architektura, duch domu a místní i turisté mají z města o to příjemnější zážitek. To chceme novými pravidly podpořit,“ popsala Hana Třeštíková. Tak snad se brněnský manuál přece jen do Prahy přenést nějakým způsobem povede. Nejdřív by to ale chtělo, aby spolu alespoň strany, které jsou na magistrátě v koalici, mluvily.