Meziroční růst cen nově postavených bytů v Praze ke konci loňského roku sice zpomalil na 4,4 procenta, ale jejich úplné zastavení, nebo dokonce pokles nejspíš nenastane. Podle generálního ředitele developerské společnosti FINEP Tomáše Pardubického se mají ceny bytů v Praze do deseti let dokonce zdvojnásobit.
Jak narovnat podmínky
Za jednu z příčin zdražování domů a bytů v posledních letech bývá označován nárůst počtu bytových jednotek, které jsou využívány ke krátkodobým pronájmům přes Airbnb a podobné digitální platformy. Nejnověji se na problém rozhodli poukázat aktivisté ze skupiny Stop Airbnb, kteří si nedávno pronajali v Jindřišské ulici byt přes Airbnb, aby v něm uspořádali dvoudenní protestní happening.
Chceme posílit práva ostatních vlastníků bytů, aby nebyli jiným režimem užívání sousedního bytu nebo bytů nepřiměřeně obtěžováni.
Dočasní obyvatelé byt vyzdobili cedulemi s hesly jako například „Sousedství místo zisku“ či „Praha není firma“. Součástí happeningu byla i výstava, která měla přiblížit některá fakta, jež se týkají ubytovacích platforem. Cílem celé akce pak bylo rozvířit debatu mimo jiné o tom, že se historické centrum Prahy stále více mění v místo pro turisty, ovšem na úkor místní sousedské komunity. Akci svou osobní účastí podpořil také pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který účastníkům podle ČTK sdělil, že město na Ministerstvu pro místní rozvoj prosazuje čtyři konkrétní opatření, která se zaměří na lepší vymahatelnost existujících pravidel.
Za klíčovou lze považovat zejména povinnost platforem podávat samosprávám informace o bytech, které jsou takto pronajímány. „V první řadě potřebujeme mít od digitálních platforem přesné informace o hostitelích, hostech a bytech. Nelze efektivně vybírat poplatky a daně, když nevíme od koho. Kromě toho chceme posílit práva ostatních vlastníků bytů, aby nebyli jiným režimem užívání sousedního bytu nebo bytů nepřiměřeně obtěžováni, ohrožováni nebo na ně ve společných nákladech nedopláceli,“ upřesnila Hana Kordová Marvanová (za STAN), radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.
Stejné normy jako hotely
Podle Marvanové Praha nemá za cíl dané odvětví přehnaně regulovat, ale primárně zajistit dodržování respektive vymahatelnost stávajících právních předpisů a ochranu vlastnických práv rezidentů. Kordová Marvanová naráží také na to, že pronajímání přes platformy typu Airbnb má stejné znaky jako poskytování ubytování v hotelích či penzionech, ovšem bez nutnosti vyhovět stejným předpisům například v oblasti bezpečnosti a požární prevence. „I tuto situaci je třeba narovnat. O to teď usilujeme. Nechceme potlačovat svobodné nakládání s majetkem, ale zajistit spravedlivé podmínky pro všechny,“ dodala.
Ve hře je například povinnost pronajímatelů přes Airbnb získat od vlastníků ostatních bytů souhlas, že svou nemovitost může takto využívat. Dalším prosazovaným opatřením je pravomoc samospráv určit maximální počet dní v roce, kdy je možné byty přes Airbnb a podobné platformy pronajímat. A konečně také úprava stavebních předpisů tak, aby byty trvale využívané ke krátkodobým pronájmům musely splňovat stejné normy z hlediska bezpečnosti a požární prevence jako hotely.
Airbnb ničí centrum, ne výstavbu
Proti snaze vymáhat na pronajímatelích přes platformy typu Airbnb, aby dodržovali stejná pravidla jako standardní ubytovací zařízení, nelze namítat vůbec nic. Ostatně podobný model se více či méně úspěšně aplikuje v případě Uberu a dalších podobných platforem pro zprostředkování taxislužby. Je však zřejmě do velké míry iluzí, že regulace Airbnb povede k nějakému dramatickému zvýšení dostupnosti běžného bydlení.
Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy by měla pražská populace do roku 2050 dosáhnout bezmála 1,5 milionu lidí.
„Ubytovací platforma Airbnb je lokální činitel, který ovlivňuje samotné centrum města, jež se bohužel mění z rezidenční oblasti na oblast hotelového typu,“ uvedl pro Flowee David Jirušek, tiskový mluvčí společnosti FINEP. Problém neustálého zdražování rezidenčních nemovitostí podle něho spočívá v katastrofálním nedostatku těch nových. Ale také „komplikovanými povolovacími procesy, byrokracií, růstem DPH, růstem cen pozemků, podmínečných investic, náročných stavebních norem a předpisů a také stále se snižujícím počtem nových stavebních povolení za posledních deset let“. Zatímco v roce 2010 jich bylo v Praze uděleno 4819, loni to bylo už jen 1411. To je pokles o sedmdesát procent.
Jenže to je pouze jedna strana mince. Do Prahy stále míří noví obyvatelé, a hlavní město se tak permanentně zvětšuje. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy by měla pražská populace do roku 2050 dosáhnout bezmála 1,5 milionu lidí. To je asi o patnáct procent více než dnes.
Důležitější jsou brownfieldy
Podobně se na Airbnb coby faktor ovlivňující cenu bydlení v Praze dívá výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková. „Nedomnívám se, že regulace Airbnb bude mít vliv na ceny bytů v Praze. V centru města, kde je takto pronajímaných bytů nejvíce, se nová výstavba prakticky neodehrává. Airbnb má ale negativní dopad zejména na historické centrum Prahy, které se kvůli krátkodobému pronajímání nezdravě vylidňuje a přestává být místem vhodným pro život,“ řekla Flowee.
Na brownfieldech se připravuje kolem 70 tisíc nových bytů, což jsou zhruba dvě třetiny z celkového počtu 109 tisíc připravovaných nových bytů v Praze.
Podle Tomáškové by stavebnímu rozvoji v Praze pomohla hlavně vůle vedení hlavního města k rychlému schvalování změn územního plánu. „To je zcela zásadní, protože na brownfieldech se připravuje kolem 70 tisíc nových bytů, což jsou zhruba dvě třetiny z celkového počtu 109 tisíc připravovaných nových bytů v Praze. Proto musí být podpora výstavby nových bytů na brownfieldech jednou z hlavních priorit metropole,“ uvedla dále Tomášková.
Ubude razítek?
Ovšem nic z toho nebude prý nic platné, pokud nedojde k novelizaci stavebního zákona. „Stav stavební legislativy je neúnosný,“ myslí si výkonná ředitelka Central Group, která vnímá poslední ústupky Ministerstva pro místní rozvoj jako ohrožující zachování základních pilířů plánované změny. Stavební zákon měl po novele stavební řízení více centralizovat a zavést největší novinku, tedy systém jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. A to vše mělo být podpořeno lhůtou jeden až dva měsíce, do kdy se úřady musejí dohodnout.
„Pokud by měl být dalšími ústupky dotčen tento princip, pozbude rekodifikace smyslu a pomalé povolování staveb zůstane železnou koulí na noze ekonomiky a rozvoje naší země,“ uzavřela Michaela Tomášková.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Praha.eu