Až o 80 procent více Pražanů zůstalo oproti normálnímu stavu doma, pouze malá část se přesunula do rekreačních oblastí. Vyplývá to z aplikace, kterou poskytuje Institut plánování a rozvoje ve spolupráci (IPR) s T-Mobile především pražským hygienikům. I v celorepublikovém měřítku poklesl počet lidí, kteří vyjíždí mimo svou městskou část nebo obec. V Praze je pokles nejvýraznější, mimo svou městskou část totiž vyjíždí běžně až 85 procent Pražanů.
Podobný systém monitorování pohybu lidí se rozjel na celostátní úrovni, kde se ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravuje projekt inteligentní karantény. Jak se data, která používá Praha, od tohoto systému liší? „Data, která využíváme, neumožňují lokalizaci nebo trasování pohybu individuálních osob,“ říká Marek Vácha, tiskový mluvčí IPR. „Jedná se o data, která monitorují dopady vládních opatření na celkové rozmístění obyvatelstva a změny jeho dopravního chování, což lze využít například pro vyhodnocení účinnosti těchto opatření v různých oblastech.“
Doma zůstává díky nařízení vlády o omezení pohybu ve všední den až 34 % lidí z celé České republiky.
A přijatá opatření účinnost určitě mají – doma zůstává díky nařízení vlády o omezení pohybu ve všední den až 34 % lidí z celé České republiky a do práce jich nejde téměř polovina. A kde jsou tato opatření nejvíce viditelná? Určitě tam, kde se za běžného provozu pohybuje nejvíce lidí, tedy na frekventovaných místech v centru Prahy nebo v okolí pražského letiště.
Data z Atlasu mobility
Jakým způsobem vlastně IPR k těmto číslům došel? Na základě dat, která má k dispozici z Atlasu mobility díky spolupráci s T-Mobile CZ a Vysokou školou báňskou -Technickou univerzitou Ostrava, sleduje, jaký podíl obyvatel Prahy a Středočeského kraje zůstává přes den v okolí svého domova, tedy v obci či městské části, ve které bydlí. Tento údaj pak porovnává s obvyklým stavem. Dále také zjišťuje, jaký podíl obyvatel během dne své obvyklé místo pobytu opustí alespoň na 30 minut a do jaké lokality směřuje (tzv. dojíždějící).
Počet nevyjíždějících se v Praze zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu, komentuje situaci v Praze ředitel IPR Ondřej Boháč.
„Ukázalo se, že lidé v Praze a Středočeském kraji zůstávají celý den ve stejné obci nebo městské části o 40–60 % více než v době před nařízením vlády. Ještě výraznější je změna v samotné Praze, kde se počet nevyjíždějících zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu,“ komentuje situaci v Praze ředitel IPR Ondřej Boháč. „Snažíme se nalézt nejlepší informační zdroj, který ukáže, jak se změnila celková mobilita v obcích a městských částech. To by mohlo pomoci při vysvětlení rozdílného vývoje koronavirové situace v různých částech území anebo lépe cílit další kroky ovlivňující celkovou mobilitu,“ dodává Marek Vácha.
Prozkoumejte to sami
IPR připravil pro veřejnost také dvě aplikace, které umožní jejich uživatelům detailněji prozkoumat dopady opatření, jež omezují pohyb obyvatel v celé Praze a Středočeském kraji.
První mapová aplikace slouží pro retrospektivní přehled vývoje celé situace. Zde je možné podívat se na konkrétní obec či městskou část, u kterých lze nalézt přesné údaje pro konkrétní dny vládního opatření. V druhé aplikaci je vidět aktuální stav dojíždějících a nevyjíždějících vždy detailně z předchozího dne.
„Těší mě, že i v takovéto situaci jsme schopni naplno využívat spolupráce a získaná data, která slouží například hygienikům hlavního města, ale i jeho občanům. Vytvořili jsme analýzu i webové aplikace pro občany tak, aby se sami mohli podívat, jak se lidé v době epidemie ve městě chovají,“ doplňuje Ondřej Boháč.
Reklama
foto: IPR a Profimedia, zdroj: IPR