Situace, ve které se od března nacházíme (a která snad již brzy bude za námi), zaskočila asi úplně všechny. Ve všech částech Prahy se místní úřady každopádně od počátku zaměřily na jednu z nejohroženějších skupin, na seniory. „Snažili jsme se jim pomoct, jak jsme mohli, zřídili jsme dvě linky, na něž se mohli obrátit, které fungovaly a běží doteď, sedm dní v týdnu,“ říká Petr Měšťan, starosta Horních Počernic.
„Snažili jsme se pro seniory vytvořit podmínky takové, aby se cítili bezpečně. Nákup, dovoz potravin, dovoz léků, vyzvedávání léků, stáčení dezinfekce, distribuce, roušky, dovoz obědů... Je toho hodně. A o co si senioři požádají, v tom se jim snažíme vyjít vstříc. Samozřejmě s určitým omezením, které máme.“
Co bylo v Horních Počernicích největším kamenem úrazu?
Ze začátku to byl problém, jak ke starším lidem dostat informaci, že se jim vůbec snažíme nějak pomoci. Klasické kanály, které se dnes používají, jako je Facebook a webové rozhraní, pro určitou část seniorů nejsou úplně využitelné...
A řešili jste to jak?
Vrátili jsme se k místnímu rozhlasu a roznosu letáků. Už se tady debatovalo o tom, že tištěný tisk nebo papír je prostě mrtvý, a to není pravda. Vrátilo se to k nám zase. Takže opravdu: Do každé schránky v Horních Počernicích docházejí informační letáky. Tyhle varianty, které jsme použili, nám dopadly velmi dobře.
Musím říct, že solidárnost lidí a dobrovolníků byla úžasná. Jsem na ně pyšný, byli skvělí.
Hlavně letáky, na které jsme dali základní informace, jakým způsobem se na nás mají obrátit, to znamená ta telefonní čísla. Senioři pak mohli volat a komunikovat s dotyčnými dámami, které u těch telefonů sedí. A ty jim poskytovaly také psychickou podporu. Opravdu si myslím, že ta služba, kterou jsme pro seniory nabídli, fungovala. Samozřejmě nemůžeme vyhovět všem se vším, ale snažili jsme se. Myslím, že jsme pro to udělali maximum.
Často se říká, že bez dobrovolníků by to nešlo. Souhlasíte?
My jsme na začátku nouzového stavu udělali dobrovolnickou výzvu. Na tu výzvu se přihlásily desítky dobrovolníků, kteří jsou připraveni nezištně pomáhat, a za to jsem jim neskutečným způsobem vděčen. A díky těm dobrovolníkům jsme si mohli dovolit tuhle službu, jako je roznos letáků a dezinfekcí, roznos ochranných pomůcek a roušek, různých věcí, které se samozřejmě nabalovaly.
V Počernicích máme asi pět a půl tisíce domácností a obsáhnout je, to je velmi časově náročné. Kdybychom to měli dělat jen s našimi zaměstnanci, tak bychom na tom trávili několik dnů. A díky dobrovolníkům, kterých je řada, jsme to zvládli během dvou tří hodin. Musím říct, že solidárnost lidí a dobrovolníků byla úžasná. Jsem na ně pyšný, byli skvělí.
Jak na jejich pomoc senioři reagovali?
Ta pomoc byla vždy zdarma a reakce seniorů byla: Kolik to stojí? A my jsme říkali: To je od našich dobrovolníků, pro vás, to je služba. A musím říct, že ta odezva na to byla velmi kladná. To mě potěšilo. Málo takových věcí překvapilo pozitivně, ale tohle bylo úžasné.
Venku stojí auto, které má velkou roušku... S tím rozvážíte zdravotnický materiál?
To je naše seniorské auto, to funguje už nějakou dobu. Slouží k tomu, abychom naše seniory převáželi z různých míst, k lékaři, do nemocnice a tak dál. No a Jaroslav Kočí, který je řidič toho automobilu, ho vybavil takovou krásnou ochrannou pomůckou. To byl výborný nápad, bylo to pro odlehčení těžkých dnů a myslím, že to funguje.
Včera zrovna pršelo a já jsem říkal, že doufám, že je ta rouška impregnovaná, jestli by to nechtělo ji mít z nějakých ochranných materiálů. A on řekl, že vydrží všechno. Taková odlehčení jsou potřeba, protože potřebujeme takové to optimistické nalití do žil. Abychom jen nemluvili o koronaviru jako o hrozbě.
Jak probíhala komunikace s magistrátem?
Máte pravdu, ze začátku to bylo malinko horší, ale já to nechci nikomu vyčítat, protože ta doba byla strašně obtížná a připravit se na ni nemohl nikdo. Kdybych řekl, že se na to mohl někdo připravit, to bych lhal. A to určitě dělat nechci. No a my jsme to zvládli právě i díky dobrovolníkům, kteří šili roušky, což byla úžasná vlna dobrovolnické akce.
Petr Měšťan
Starosta městské části Praha 20 - Horní Počernice. Lokální patriot a původním povoláním učitel se chce po skončení práce ve veřejné sféře k pedagogice zase vrátit. Byl zvolen za ODS s podporou nezávislých kandidátů. Má na starosti bezpečnost, investice, krizové řízení, školství a také například komunikaci s veřejností.
A byli tu nejen dobrovolníci, kteří šili roušky, ale i takoví, kteří třeba zvedli telefon, přijeli na úřad a řekli: „Pane starosto, vezeme vám dezinfekci, chcete třicet litrů?“ Takových občanů byla celá řada. My jsme díky tomu to období na začátku, než se ta pomoc na vládní a magistrátní úrovni rozběhla, dokázali zvládnout.
Opatření se uvolňují, nakažených ubývá... Jak vidíte výhled do budoucnosti?
Já doufám, že to nejhorší je už za námi. Doufám, že jsme to přestáli, a to i díky naší disciplinovanosti, jak jsme si tu roušku nasadili a chránili sebe i ostatní. A já jsem optimista. Já pevně věřím, že to nejhorší už je za námi. A pokud se budeme chovat takto dál, tak to se ctí přečkáme.
A jsem strašně hrdý a pyšný na ty lidi, kteří dokázali pomoct a semknout se. Já vždycky říkám, že jsem moc rád, že to dokázali. Jak občané Horních Počernic, tak celé České republiky. A že to není pouze při hokeji nebo při fotbalu. A kdybychom pokračovali takhle dál, tak to bude bezvadné.
Reklama
foto: Praha TV, zdroj: Horní Počernice