Jedním z největších buzzwords dneška je vizuální smog. Pražský magistrát několikrát zdůrazňoval, že se ho chce zbavit. A má samozřejmě pravdu.
Nikdo nechce bydlet ve městě, které vypadá jako špatně potagovaná zeď barokní budovy, před kterou se prohánějí pseudoveteránská auta, jež jsou registrovaná jako sněžné rolby, do ulic v noci blikají neonové lampičky obchodů s matrjoškami a průchody u Karlova mostu jsou doslova vytapetovány plakátky, za které by vás vyhodili z pololetní zkoušky z počítačové grafiky v druhém ročníku gymnázia.
Radní Jan Chabr před nelegálním billboardem, který má před sebou poslední minuty "výstavního života" (foto: Zdeněk Strnad)
Problém je v tom, že někteří provozovatelé reklamy se prostě rozhodli, že se s nikým nebudou bavit, a řídí se podle hesla "co si zaberu, to je moje". Občas si prostě někdo myslí, že je dobrý nápad postavit nadivoko reklamní konstrukci třeba na trávníku. A pak se těžko může divit, když mu to město celé zbourá a ještě mu naúčtuje likvidaci.
Nelegální a nebezpečné
Praha se do toho pustila s vervou. „Dnes demontujeme reklamní plochy v Radlické ulici,“ řekl radní Jan Chabr, když pracovníci městské firmy Technologie hlavního města Prahy ve středu 29. září nastoupili s bruskami a nelegální billboard prostě uřezali. „Nejenže jsou umístěné nelegálně, ale často nemají ani bezpečné ukotvení, takže by mohly někoho zranit nebo způsobit škody na majetku. Proto jsme se rozhodli na nic nečekat a odstranit je co nejdříve,“ vysvětlil rozhodnutí města radní Jan Chabr.
Nikdo nechce město, které bude škaredé. Pokud se nemáme utopit ve vizuálním smogu, pak je třeba nastavit si hranice a zajistit, aby se dodržovaly. Když někdo něco dělá na vlastní pěst, nikdy to není dobře. To známe ostatně z vysoké politiky. Otázky zaměstnanosti řeší tripartita čili zástupci všech zúčastněných – vláda, odbory, zaměstnavatelé. V Praze vznikla podobná reklamní tripartita koncem loňského roku, kdy se dohodli zástupci magistrátu s odborníky a zástupci firem, jež provozují venkovní reklamu, že budou na nastavení podobných pravidel spolupracovat.
Co zkusit slušně požádat?
A to je dobře, protože jedině společně je možno dojít k rozumnému konsenzu. „Deklarujeme připravenost ke konstruktivnímu dialogu, který by měl vést k jasným pravidlům provozování legální venkovní reklamy na území města Prahy,“ řekl tehdy Marek Pavlas, předseda Svazu provozovatelů venkovní reklamy.
Tak snad se pohnou ledy správným směrem. Reklama do města patří, ne že ne. Navíc z ní má Praha ne zrovna zanedbatelný příjem. A když je vůle na všech stranách, tak se dá k dohodě dojít vždycky. Jak říkal Jean-Paul Belmondo: Všechny tyhle bouchačky jsou přece zbytečný, stačí slušně požádat. Ta poslední věta je důležitá. "Slušně požádat", nikoli parazitovat.
Reklama
foto: Zdeněk Strnad