Je nabitý technologiemi. Teď pražský akvapark čeká, až se do něj vrátí lidi

Šutka není ani největší, ani nejznámější pražský bazén. Jedním "nej" se ale může chlubit už teď. Jeho stavba zcela určitě trvala nejdéle. Začala už v roce 1987 a první návštěvníci se v areálu vykoupali (mimo jiné kvůli restitučním sporům) až v roce 2012. Každopádně i to čekání stálo za to. Když vylezete do věžičky ke startovní pozici obou toboganů, máte nádherný výhled na celou Prahu. A to také v žádném jiném pražském bazénu neuvidíte.

Třetí "nej" posílá bazén s předrevolučními počátky přímo do 21. století. Město Praha chce právě na Šutce ukázat, že i zábavné projekty mohou být ekologicky a energeticky udržitelné. Má to ovšem jeden předpoklad. Aby systém fungoval, musí se v akvaparku vystřídat dostatek návštěvníků.

Návštěvnost je kvůli omezením poloviční a my bychom potřebovali otestovat dané technologie v plném zápřahu.

„Moderní úpravnu čistoty vody jsme namontovali těsně před pandemií, pak byla Šutka dlouho zavřená, takže jsme technologie nějakou dobu nemohli testovat,“ říká Jiří Peterka, projektový manažer z pražské společnosti Operátor ICT, která se na energeticky úsporné programy specializuje. „Teď už sice funguje, ale pořád to není ono. Návštěvnost je kvůli omezením poloviční a my bychom potřebovali otestovat dané technologie v plném zápřahu. Takže vlastně čekáme, až se ta opatření zruší,“ dodává Jiří Peterka.  A co nové technologie na Šutce dokážou? Velmi jednoduše řečeno, šetří vodu a šetří teplo. A to tak, že se jim investice do drahých technologií vyplatí, když je ovšem v bazénu dostatek návštěvníků.

Na Šutce totiž zavedli unikátní technologii, jak ušetřit teplo díky rekuperaci teplé vody ze sprch. „Do tepelného výměníku stéká voda po sprchování ze všech sprch, jak z bazénu, tak z aquacentra, ta voda má zhruba 35 stupňů,“ ukazuje Jiří Peterka na nevzhlednou krabici. Když ji otevřete, uvidíte čtyři trubkové rošty. A nenapadlo by vás, jak moc tepla dokáže taková věc ušetřit.

„Ta voda stéká po deskách a ohřívá uvnitř kapalinu, která teplo vstřebává, a pak se přesunuje do tepelného čerpadla, které ji díky kompresi ohřeje na krásných 55 stupňů, pak kapalina pokračuje do dalšího výměníku, kde předá teplo dál, tedy ohřeje vodu pro podlahové vytápění a pro další sprchování,“ ukazuje Jiří Peterka.

Chytré zázemí bazénu

Je dost velký rozdíl, pokud musíte ohřívat vodu na 55 stupňů z deseti nebo pětatřiceti. A pokud to děláte z teploty vyšší, znamená to dost velkou úsporu energie. Hlavním problémem v bazénech totiž je (zvláště v zimě) ztráta tepla. Celý proces začíná přítokem vody z vodovodního řadu, která má podle normy teplotu deset stupňů, a v té se sprchovat ani koupat fakt nechcete. A tak se musí ohřát. Vytápět prostor sice musíte tak jako tak, teplou vodu ovšem nemusíte vylívat do kanálu.

„Je to rekuperace šedé vody, o které se pořád mluví,“ říká Jiří Peterka. A my dodáme, že šedá voda je ta, která ze sprch běžně odtéká přímo do kanálu. Ne tak na Šutce. Tam se vyhazuje až opravdu to, co nelze využít k ničemu dalšímu. Je to jeden ze základních principů cirkulární ekonomiky, ke které se na Šutce snaží přiblížit co nejvíce. A čísla jim dávají za pravdu: „Pokud je v areálu dostatek lidí, má voda v předehřátém zásobníku až o dva stupně víc, což ušetříte na ohřevu vody. Když je na Šutce lidí málo, tak ze sprch nic neteče a předehřátá voda se nemá z čeho vytvářet,“ vysvětluje hlavní strojník bazénové technologie Zdeněk Kubík.

Díky nové technologii se ročně ušetří teplá voda pro sprchování více než 200 000 lidí.

V každém bazénu se také musí voda z hygienických důvodů nejen pravidelně čistit. Pot je vlastně jednou z těch méně škaredých věcí, kterou musíte z vody odstranit. Nepřetržitě je voda čištěna přes obrovské bazénové pískové filtry. Vodu je ale také potřeba kvůli hygieně "měnit". Za každého člověka, který akvaparkem projde, musíte vyměnit 100 litrů denně, to znamená, že se musí část vody vypustit do kanalizace a část z vodovodního řadu zase dopustit. A právě tahle voda se používá na proplachování bazénových filtrů. Ovšem když je jí málo, musíte použít vodu z běžné vodovodní sítě.

„Bazénové filtry se perou několikrát týdně, některé i denně, jako například dětské brouzdaliště a velký bazén. Ty jsou špinavé opravdu hodně,“ usmívá se Zdeněk Kubík. „Tam se spotřebuje určitě více, než je hygienická norma, a ta voda jde pryč, s tím se nedá nic dělat.“ A Jiří Peterka významně přikyvuje: „Naše technologie umí vodu, kterou byste vypustili do kanálu, přečistit a znovu použít, čímž opět dokážeme ušetřit. A ne málo. Dostali jsme se ale do opačné situace, že jsme měli vody nedostatek. Odpadní vody bylo málo, takže jsme ji museli dopouštět normálně z vodovodního řadu, nicméně i tak se nám ve výsledku úsporná opatření vyplatí, ale ve chvíli, kdy bude chodit více lidí, budou úspory ještě větší. Pokud se tahle technologie osvědčí, bude ji Praha používat i v dalších městských bazénech. A není to jediná úspora. Když bazénovou vodu přefiltrujete, tak se tím procesem trochu ochladí, ale pořád má třeba 25 stupňů. A zahřívat ji rekuperovaným teplem a vrátit do oběhu je daleko jednodušší než ohřívat vodu novou.“

Akvaparková třešnička a dort

Musím se přiznat, že co se Šutky týče, nejsem zdaleka nestranný. Je to popravdě můj nejoblíbenější pražský bazén s nejlepším poměrem cena/výkon. Ano, není tam tolik toboganů jako v Čestlicích, ale vy stejně můžete jet vždycky jen na jednom, a když máte v sousedství akvaparku klasickou padesátku, dáte si třeba deset bazénů a můžete se jít klouzat, doslova a do písmene. Navíc za cenu, která je oproti Čestlicím ani ne poloviční.

Na závěr mám několik proseb. Prosím, sprchujte se předtím, než půjdete do bazénu, je to ekologické a pomůže to ekonomice ve všech směrech. Nechejte se očkovat, protože Covid tu bude s námi ještě dlouho, a Šutka si zaslouží, aby do ní chodilo co nejvíc lidí - a s očkováním to bude prostě jednodušší. A kupte si permice. Padesát minut za čtyřicet korun (jeden půlhodinový impuls plus 2x10 minut na osprchování) je cena, za kterou se v Praze prostě jinde nevykoupete. A nezapomeňte si vychutnat ten výhled. Je to symbolická třešnička na špičce akvaparkového dortu.

Reklama

foto: Zdeněk Strnad, zdroj: Šutka Aquacentrum