Dokázali byste mi z fleku říct, co pro vás znamená lepší ulice? V Praze se nám žije blaze. Praha je pro nás ta pravá a asi by většinu z nás na první dobrou hned nic extra nenapadlo. Přesto se, pevně doufám, nezřídka kdy zamyslíme nad tím, co lze v našem nejbližším okolí zlepšit. Nejčastěji ve chvíli, kdy nás něco trápí. Co to je? Maličkosti. A o tom je můj koncept „Lepší ulice“. Vyrážím do terénu, ale prvně si dovolím představit svůj myšlenkový pochod.
Protože ďábel se skrývá v detailu. Právě ve výše zmíněných maličkostech. Chybějící koš, pohaslá lampa, zanedbaná zeleň, rozbitý chodník, špinavá lavička nebo evergreen jako chybějící pytlíky na psí exkrementy. Jistě byste dokázali doplnit spoustu dalších a dalších drobností. Zároveň je logické, že každý přikládá jednotlivým věcem různou důležitost. Pro někoho jsou důležitá parkovací místa, pro jiné zase cyklopruhy. Každý jsme nějaký. Krásné, že?
To by se v Ostravě nestalo
Než postupem času zjistím, co je v diskusi o lepších ulicích pro Pražany opravdu důležité, zkusím vám říct, co mě k tomuto, zdánlivě zcela primitivnímu, nápadu vedlo. Znáte to, jdete po ulici a chcete něco urychleně vyhodit. Žvýkačku, posmrkaný kapesník, další reklamní letáček, co vám podstrčil někdo při výlezu z metra, prostě cokoliv. A teď kam? Koš nikde. Na druhé straně ulice? Tam se vám nechce. Vracet se do metra? To také ne. Tak jdete dál naštvaně s tím, že to, čeho už jste dávno nechtěli být páni, máte pořád v ruce nebo zase zpátky v kapse, tašce či batohu. Další koš je až za dalších 300 metrů. Žádná štreka, co? Nejdřív mi to taky nepřišlo jako tragédie. Pak ale přišel rozhovor s kamarádem, kovaným Pražákem, který žil pár měsíců v Ostravě. „To by se tam nestalo, tam je koš na každém rohu. To dokouříš a nemusíš se ohlížet, ujdeš pár kroků a vyhodíš,“ řekl mi a já se tak trochu pragocentricky naštval. Proč by měli mít v Ostravě lepší ulice? I kdyby jen zdánlivě. To ani náhodou!
Auta patří pod zem, a to jak pohybující se, tak parkující. A kola mají mít, když už, promyšlené a koncepční cyklostezky.
Začal jsem tedy v konverzacích všeho druhu pokoutně zjišťovat, co lidem v mém okolí na ulicích chybí, přebývá nebo co viděli v nějakém jiném městě. Někdy šlo i o zcela obyčejné věci jako více světla do ulic nebo, a to jsem rád, více odpadkových košů. Jindy to byla klasika. Již zmíněný boj o parkovací místa a cyklopruhy. Už fakt dost. Auta patří pod zem, a to jak pohybující se, tak parkující. A kola mají mít, když už, promyšlené a koncepční cyklostezky, ne komplikovat stávající stav jen za cenu ideologického boje pár (čtěte dvou) cykloteroristů. Teď jsem se, stejně jako moji kamarádi, nechal unést bojem dobra se zlem nebo zla s dobrem, podle toho, na čí straně barikády zrovna stojíte. Je to nutné? Není!
Ideologické kádrování v Praze nechceme
Vše jde bez nějaké přehnané politické nálepky. Té ulice samozřejmě, já se k pražské ODS a SPOLU klidně přiznám. Teď však mluvím o stereotypech toho, že ulice jsou buď pro auta = pravicové, nebo pro kolo = levicové. Nebuďme jako prezident Václav Klaus, který ideologicky kádruje lyže, snowboardy, či dokonce řízky nebo vývar. Pojďme si říct, že Praha má být pro všechny. A co mají všichni společné? Chtějí mít kolem sebe, ve svém pražském mikrosvětě, hezčí a uživatelsky příjemnější ulice. Co to pro ně znamená? Pro nás? Já nějakou představu mám, ale to bych si protiřečil. Nebyl by to koncept pro všechny. Být mezi lidmi, sbírat data a říct si, co chci. Co chcete vy! Za sebe dám do placu i nějaké své nápady a inspirace ze zahraničí.
Jdu tedy na to! V následujících týdnech budu trávit desítky hodin rozhovory s Pražany o tom, jak udělat ulice toho nejkrásnějšího města na světě ještě lepší. A výsledky se hlásit samozřejmě musí, takže si brzy povíme, co pro nás vlastně v matičce všech měst znamená pojem „lepší ulice“. A co vy? Jste spokojeni? Chybí vám něco? Máte nápad? Viděli jste něco, co v Praze nemáme, fungovat v jiném českém městě nebo v zahraničí? Ozvěte se mi prostřednictvím zprávy na FB. Díky.