Když italští vědci zkoumali vyspělé dopravní systémy ve 30 městech světa, zaměřili se na tři různé proměnné: skóre rychlosti, plošná obslužnost a městská dostupnost. Nejatraktivnější je skóre rychlosti, pomocí kterého se zjišťuje, za jak dlouho je dopravní systém schopen přepravit občana z jedné oblasti metropole do druhé.
„Hrůza. Už čekám na autobus 10 minut a pořád nejede,“ stěžovala si nedávno do telefonu žena na Karlově náměstí. Hned mě napadlo, že by se měla podívat třeba do Atén. Když jsem tam studovala, často jsme marně na autobus čekali i tři čtvrtě hodiny – a nakonec šli stejně do školy pěšky. Od té doby si spolehlivosti a dochvilnosti našich tramvají, metra i autobusů nesmírně vážím – pravda, sem tam se něco zpozdí, ale není to často a není to o moc. Koneckonců pražská veřejná doprava je často zmiňována jako jedna z nejlepších na světě a podle nové studie Polytechnické univerzity v Turíně je dopravní systém naší metropole šestý nejrychlejší vůbec.
Evropa vede
V rámci výzkumu se Praha s vypočítanou rychlostí 4,99 km/h umístila na krásném šestém místě, čímž předčila dokonce i Londýn či New York, které následovaly hned v závěsu za ní. „Praha má dlouhodobě úspěšnou veřejnou dopravu, historicky kvalitní síť metra a zlepšuje se v zapojení velmi rychlé příměstské železnice,“ okomentoval výsledky studie dopravní expert Vratislav Filler ze spolku AutoMat. „Podstatnou součástí je i preference veřejné dopravy (přednostní zelené, vyhrazené pruhy), která umožňuje dosáhnout slušné rychlosti tramvajím a autobusům uvnitř města.“
10 nejrychlejších MHD na světě
| 1. | Berlín (6.54 km/h) |
| 2. | Paříž (6.24 km/h) |
| 3. | Kodaň (5.59 km/h) |
| 4. | Helsinki (5.14 km/h) |
| 5. | Athény (5.06 km/h) |
| 6. | Praha (4.99 km/h) |
| 7. | Londýn (4.82 km/h) |
| 8. | New York (4.79 km/h) |
| 9. | Madrid (4.74 km/h) |
| 10. | Melbourne (4.51 km/h) |
První příčku obsadil Berlín s rychlostí 6,54 km/h a hned za ním následovala Paříž s 6,24 km/h, což jsou data asi o 20 % vyšší než průměr, který ve studii vyšel. Celkově pak žebříček s přehledem ovládla Evropa, přičemž New York a Melbourne byly jediné metropole nacházející se mimo náš kontinent, které se v něm umístily.
Důležité Metro S
Kromě měření rychlosti se studie zaměřila i na dvě další veličiny. První z nich byla „plošná obslužnost“, tedy počet obyvatel, na které může jedinec z určité lokality skrze MHD dosáhnout. „Zde Praha získala jen velmi průměrné skóre, je však třeba brát zřetel na to, že se jedná o stavebně rozvolněné město i v okolí sídlišť a plná obslužnost území není tedy nezbytná. To se ostatně ukazuje i v tom, že poslední faktor zobrazující takzvanou "městskou dostupnost", který bral v potaz i hustotu zalidnění, vychází pro Prahu opět velmi dobře,“ řekl Flowee Filler.
Aby si Praha výkonnou veřejnou dopravu udržela, potřebuje kromě metra D hlavně výrazně zvýšit kapacitu příměstské železnice tak, aby se dalo vlakem do města přepravit 2x–3x víc lidí než dnes.
Podle dopravního experta je v každém případě nutno brát výsledky studie s rezervou, neboť například nezahrnuje příměstské vlaky, které hrají a budou hrát v Praze klíčovou roli. „Aby si Praha výkonnou veřejnou dopravu udržela, potřebuje kromě metra D hlavně výrazně zvýšit kapacitu příměstské železnice tak, aby se dalo vlakem do města přepravit 2x–3x víc lidí než dnes. Proto urychleně potřebujeme začít připravovat projekt Metra S, tedy podzemní železniční koridor pod centrem,“ zdůraznil.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Royal Society Publishing