Obyvatelé měst jsou dnes zodpovědní za tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů. Nová zpráva organizace Coalition for Urban Transitions zdůrazňuje, že s využitím technologií a opatření, které již dnes existují, by města mohla do roku 2050 snížit své uhlíkové emise o 90 %. Tím by se výrazně snížily i emise globální, což by zajistilo asi 60 % potřebných redukcí emisí k odvrácení oteplování nad dva stupně Celsia stanovené v Pařížské dohodě z roku 2015.
Co je tedy pro snížení emisí možné dělat konkrétně? V první řadě je třeba, aby města stavěla úspornější budovy a současné budovy vybavila tak, aby spotřebovávaly mnohem méně energie. Podle výpočtů z reportu by asi 30 % všech městských emisí mohlo být do roku 2050 eliminováno zefektivněním budov.
Optimalizace budov může tedy snížit emise ve městech o 60 %.
A dalších 30 % by bylo možné získat optimalizací velkých žroutů energie, kteří v současné době běží primárně na energii z fosilních paliv. Jde o systémy vytápění, chlazení a osvětlení, jež by mohly být poháněny energií z obnovitelných zdrojů, tedy ze slunce a větru.
Jak s budovami
Úspory energie přinese i lepší utěsnění budov tak, aby z nich v zimě zbytečně neunikalo teplo a v létě chlad. Ideální by bylo budovy upravit, aby nemusely spoléhat na zmíněné centrální systémy vytápění a chlazení pracující s energií z fosilních paliv. Šetrné budovy jsou nyní stavěny s ohledem na pohyb světla a proudění vzduchu, což je vlastně návrat k historickým kořenům.
„Přepracování a modernizace budov je velká výzva, ovšem uskutečnitelná,“ prohlašuje Debbie Weylová, expertka na stavby z World Resources Instutute, který vypracoval zprávu o budoucnosti budov s nulovými uhlíkovými emisemi. Například v Mexico City běží projekt dekarbonizace budov, v roce 2015 byly v programu čtyři stavby a nyní je do významných projektů snižování emisí uhlíku zapojeno 800 budov po celém městě. Debbie Weylová tvrdí, že k dosažení pařížských cílů musí být budovy po celém světě každý rok efektivnější asi o 3 %.
10 tisíc odhodlaných měst
Optimalizace budov může tedy snížit emise ve městech o 60 %. Něco přes 15 % potom zajistí použití lepších nebo nových materiálů pro stavby budov, vozidel, silnic a železnic. V praxi to znamená méně nového betonu, oceli, skla a chromu. Dalších 20 % snížení by mohlo vyplynout z odstranění závislosti dopravy na uhlíku. Ve městech toho je možné dosáhnout vybudováním efektivních systémů veřejné dopravy nebo omezením nesdílených osobních automobilů.
Více než 10 tisíc měst se zavázalo, že do roku 2050 drasticky sníží uhlíkové emise. Ve zprávě se uvádí, že asi třetinu snížení zvládnou města sama, ovšem bez spolupráce s vládami se jim dosažení téměř nulových emisí nemůže podařit. Například při snižování emisí budov mohou takové změny, které města dokážou ovlivnit napřímo (třeba lepší izolací stěn), dosáhnout zhruba poloviny stanovených úspor. Budovy ovšem musí pohánět zelená elektřina, což vyžaduje změny v energetické síti, které mohou zase ovlivňovat pouze vlády států.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic