Může vůbec existovat město, v němž nebudeme dýchat výfukové plyny, ničit přírodu a každý bude mít práci? Británie se nás snaží přesvědčit, že ano. Seznamte se s městem North West Bicester.

„Ve světových městech, kritickém symbolu moderní civilizace, žije více než polovina populace. Spotřebovávají více než 70 % světové energie, produkují 75 % odpadu a 80 % oxidu uhličitého,“ shrnul politik Ablet Abdureshit. To je skutečně neradostný stav. Ale existuje řešení. Eko-města. Eko-města se snaží omezit produkci veškerých uhlíkových plynů, vytvářet energii pouze z obnovitelných zdrojů, přirozeně se začlenit do okolního životního prostředí, stimulovat ekonomický růst, zlepšit zdraví a s pomocí vyšší populační hustoty minimalizovat chudobu. „Eko-města musí určit směr urbanistického rozvoje,“ dodal Abdureshit.

Historie ekoměst

Koncept vznikl v roce 1975 v Berkley společně s organizací Urban Emails, která si kladla za cíl upravit obecní prostor tak, aby byl v harmonii s přírodou. Myšlenka zdravých měst se ale probudila k životu už mnohem dříve, a to v brazilském městě Curitiba, které se pokouší o udržitelný rozvoj už od roku 1966. Tuto myšlenku realizuje ve své moderní části čtvrti. Curitiba má nejnižší úroveň znečištění ovzduší v celé Brazílii. Roste zde více než 300 tisíc stromů, které pomáhají snižovat přirozené množství záplav. Více než 70 % obyvatel recykluje.

V Indii bylo zase v roce 1968 založeno město Auroville, kde žije přibližně 2 400 lidí z 45 zemí světa. Z krajin nám bližších bychom měli zmínit německý Freiburg, který usiluje o politiku udržitelného rozvoje od roku 1970. Soustředí se hlavně na tři oblasti: šetření energie, nové technologie a obnovitelné zdroje. Za zmínku stojí i švédský Stockholm a australský Adelaine. Žádné ze zmíněných se ale nedá považovat za eko-město v pravém slova smyslu. Možná se jím stane North West Bicester.

V britském North West Bicesteru by nakonec mělo stát 6000 domů.

North West Bicester

Výstavba North West Bicesteru začala na jaře v roce 2014. V první fázi si klade za cíl postavit 393 domů. V konečné fázi by se město mělo skládat z 6 000 domů. Tvůrci myslí na plnou spokojenost obyvatel už teď. Kromě udržitelných domů pro ně chystají solární panely (v průměru 34 m² na dům), základní školu, komunitní centrum, eko-hospodu, eko-obchody a obchodní centrum. Nadále zde bude alespoň 40 % zeleně. Veškeré teplo a teplá voda bude vyráběna za pomoci kogenerace – kombinované výroby elektřiny a tepla, a to s pomocí spalování plynu. Mělo by být ekonomicky soběstačné a vytvářet potřebné zdroje lokálně. Doprava bude redukovaná na autobusy, cyklistické stezky a automobilový klub. Na každý nově vzniklý dům bude vytvořeno i nové pracovní místo, přičemž musí být práce vždy snadno dosažitelná chůzí, na kole nebo za pomoci veřejné dopravy.

Problémy eko-měst

I když je North West Bicester budovaný na „zelené louce“, pořád přiléhá k městu Bicester. Není to tedy eko-město v pravém slova smyslu, ale součást větší aglomerace. Bude tak čelit podobnému problému jako řada jiných měst: implementaci a již existující infrastruktuře, byrokracii i problémům s penězi. Přejme mu, aby je všechny úspěšně překonalo.

Čtěte také: 

Budeme jezdit i na lógr? 

Třicetidenní flowee výzva: Založte guerilla zahrádku 

Malý dům - velký trend. Zvládli byste bydlet v Tiny house? 

 

foto: Shutterstock, zdroj: www.bioregional.com