Nejočekávanější český film posledních let a zároveň nejdražší produkce v historii tuzemského filmu nevypadá lacině, naopak, všechno vypadá tak, jak si středověk představujeme – špína, krev a syrové násilí. Pokud nebudete očekávat epickou ságu, ale drobný příběh ve středověkých kulisách (čemuž originální název filmu Medieval odpovídá víc než český Jan Žižka), budete více než spokojeni.
Problém je v tom, že průměrný český divák od Žižky očekává epos rozměru Vávrova díla. A nový Žižka v tomto srovnání vypadá spíše jako komorní melodrama. I tak ale název táhne, alespoň v Česku, kde plní film sály, v Americe se hovoří o propadáku roku.
Proč Medieval v Americe netáhne
Protože je pro kohokoliv mimo Česko méně srozumitelný. Trh je v poslední době zaplaven sequely, spinoffy a rebooty úspěšných filmů. Má to jednoduchý důvod. Globální publikum, základ komerčního úspěchu hollywoodských produkcí, nejsnáze a s nejmenším rizikem zaujmete prostředím, které dobře zná. Pouze polovina hollywoodských filmů si na sebe dokáže vydělat a osvědčené filmové ságy jsou sázkou na jistotu. Na rozdíl od unikátních témat, která jsou vždy tak trochu výstřelem do tmy.
A celá epičnost nového Žižky spočívá v jeho návaznostech na českou historii, o které ví průměrný Američan asi tolik, co průměrný Čech o bitvě u Potomacu. Bez toho, aby měl divák českou historickou průpravu, aby si uvědomil, co Žižka v české historii znamenal, jde vlastně jen o hodně jednoduchý příběh, navíc v určitých chvílích působící hodně, hodně úsporně. Například scéna s vozovou hradbou může působit jako dobrá studie unikátního historického boje, ale bitva s vozovou hradbou tvořenou jedním(!) vozem je opravdu velmi akademickou libůstkou...
Žižka tam má takovej zubatej bazmek, co si v devadesátkách pořídili Tři bratři. Vzdáleně to připomíná levorukou dýku ze 17. století, ale Tři bratři to měli ve 30 let starém fundusu a Jáklovi to přišlo cool…
Ohledně dobových nepřesností už toho bylo napsáno spoustu. Věřím tomu, že na většině dobových detailů si scénáristé dali opravdu záležet, a to, že se občas ve filmu vyskytne rekvizita, která do něj z historického hlediska nepatří, bude drtivé většině diváků naprosto jedno, protože to nemají šanci poznat (omlouvám se všem svým larpovým a reenactorským přátelům, ale je to tak).
A také chápu, že při takovém rozpočtu (celý dvouhodinový film o českém národním hrdinovi stojí asi tolik jako jedna epizoda Rodu draka) je potřeba šetřit, kde se dá, a že to na filmu není na první pohled vidět, je nutno tvůrcům přičíst k dobru.
České dabingové zlo
Ale neodpustím si jeden komentář mého kamaráda, který se v dané oblasti pohybuje: „Žižka tam má takovej zubatej bazmek, co si v devadesátkách pořídili Tři bratři. Ten je čirá fantasy, historicky to jenom vzdáleně připomíná levorukou dýku ze 17. stol. A ta měla smysl jen proti štíhlému rapíru, meč by samozřejmě nezlomila. Ale Tři bratři to měli ve 30 let starém fundusu a Jáklovi to přišlo cool…“
Vy máte skvělou českou dabérskou školu? A mohl bych ji slyšet?
Nicméně i tak si můžete příběh vychutnat. Pokud tedy od něj nebudete očekávat ani národoveckou ságu, ani hollywoodský velkofilm. Ani jedním z toho totiž není. Fosterův Jan není žádný vávrovský superhrdina, od začátku o sobě pochybuje, je sžírán výčitkami svědomí a jen jeho silná vůle mu dopomůže přežít vcelku banální příběh a stanout na počátku historické významnosti, která se ovšem filmem pouze nezřetelně mihne, asi tak jako postava Jana Husa.
Film někdy přitom působí až natahovaně. Patnáctisekundovou přibližovačku na Žižku přivázaného ke stromu si vychutnáte nejlépe, když si před návštěvou kina dáte pořádný joint. A ještě jedno doporučení. Běžte raději na film v původním znění (viděl jsem oboje). Český dabing je naprosté zlo, navíc slyšet Karla Rodena mluvit česky, a přitom vidět, jak na plátně otevírá pusu do anglického textu, je ještě absurdnější, než slyšet věty typu: „Pokud ti, co vládnou, mohou takhle klesnout, není možno něco změnit.“ Případně: „Bude to lepší než kdy jindy, protože vím, že jsem toho citu schopna.“ Navíc v české verzi zní polovina herců jako „copypaste“ z jakéhokoli seriálu. Vy že máte skvělou českou dabérskou školu? A prosím vás, mohl bych ji slyšet?
Až opadne nadšení
Žižka je přes všechno výše zmíněné dobrý film. A kdyby kolem něj nebyl takový poprask, tak by se dalo říct i „super film“. Jen prostě od něj nesmíte očekávat něco, co není. A to marné očekávání stojí za jeho současným americkým finančním fiaskem. Obávám se, že po prvotním nadšení se může film stát kvůli přehnanému očekávání i fiaskem českým.
Zbyde „jen“ skvělá podívaná, na kterou se kdykoli milerád podívám na libovolné streamovací platformě, ale do kina už mě a obávám se, že ani lidi kolem mne, určitě nepřitáhne. Působivé záběry české krajiny a temného středověku jsem si prostě užil, stejně jako těch 115 000 diváků v Česku, ale i tohle nadšení „Českem ve velkofilmu“ musí mít svůj strop. Pokud ovšem Petr Jákl předpokládá, že film bude generovat většinu zisků online, lze jen doufat, že to má velmi dobře spočítáno.
Reklama
foto: Bioscop, zdroj: Autorský článek