Budoucnost patří rostlinné stravě, říká Eva Hemmerová

I když už covid není takovým strašákem, jakým býval donedávna, na podzim nás každoročně trápí mnohdy nepříjemné virózy a nachlazení. O tom, jak s tím vším může souviset rostlinná strava, jsme si povídali s Evou Hemmerovou, komunikační manažerkou české pobočky mezinárodní neziskové organizace ProVeg.

Výsledky jedné studie odhalily, že zdravotníci, kteří se stravují čistě rostlinně, čelili v době pandemie covidu nejlépe ze všech. O čem to podle vás vypovídá?

Rostlinná strava je skutečně spojována s řadou zdravotních benefitů a důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Jedním z nich je například vysoký obsah antioxidantů, mezi něž se řadí i polyfenoly, karotenoidy a některé vitamíny.

Nelze říct, že každá veganská strava rovná se zdravá strava. Pokud se však člověk stravuje převážně celistvě, jeho organismus bude lépe připraven odolávat nemocem a negativním vlivům z prostředí.

Antioxidanty chrání buňky před poškozením, čímž mohou přispívat i k předcházení tvorby zánětů, protože zánět je vlastně odpovědí imunitního systému na škodlivé podněty včetně poškození buněk a tkání.

Působí podobně i jiné složky rostlinné stravy, které třeba v té živočišné nenajdeme?

Ano. Dalším důvodem, proč může rostlinná strava přispívat ke snížení výskytu zánětů, je vláknina. Vláknina se nachází jen v rostlinných potravinách a má zásadní vliv na stav střevní mikroflóry a zdraví střev, čímž ovlivňuje i fungování imunitního systému a regulaci zánětlivých procesů, neboť právě v zažívacím traktu sídlí většina našeho imunitního systému a střevní mikroflóra úzce souvisí se zánětlivými procesy.

Dají se výsledky oné výše uvedené studie nějak vztáhnout na vegany obecně, na vegany v Česku? Máte nějaké zprávy o tom, jak vegani oproti „všežravcům“ nebo vegetariánům covid zvládají?

Údaje o průběhu onemocnění covid-19 u různě se stravujících osob v Česku bohužel nemáme. Je však důležité poznamenat, že prospěšnost pro zdraví vždy záleží na konkrétním složení stravy. Správně sestavená veganská strava obsahuje širokou škálu zdraví prospěšných živin a opravdu je spojena s nižším rizikem vážných chronických onemocnění, jako je třeba diabetes druhého typu, obezita nebo kardiovaskulární onemocnění. Nelze však říci, že každá veganská strava rovná se automaticky zdravá strava.

Jak to?

I čistě rostlinná strava totiž může být založena na fastfoodu a zpracovaných potravinách chudých na živiny. Pokud se však člověk stravuje převážně celistvě a jeho strava obsahuje dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin a dalších nutričně bohatých potravin, pak lze předpokládat, že i jeho organismus bude lépe připraven odolávat nemocem a negativním vlivům prostředí.

Jak je to s dalšími zánětlivými onemocněními, myslíte, že může být ve vztahu k veganské stravě situace podobná jako u covidu?

V posledních letech se ukazuje, že chronický zánět nesouvisí jen s několika vybranými onemocněními, ale také s celou řadou zdravotních problémů, které dominují současné nemocnosti a úmrtnosti na celém světě. Ve skutečnosti jsou chronická zánětlivá onemocnění považována za nejvýznamnější příčinu úmrtí, přičemž více než 50 procent všech úmrtí lze připsat právě onemocněním souvisejícím se zánětem. Patří mezi ně i onemocnění srdce a cév, rakovina nebo diabetes mellitus, u kterých víme, že riziko jejich vzniku je nižší u lidí, kteří se stravují rostlinně. Kromě toho se také ukázalo, že rostlinná strava může být efektivní nejen v prevenci, ale i léčbě diabetu druhého typu.

Máte s tím nějaké osobní zkušenosti?

Na základě zkušeností klientů a klientek našich nutričních poradkyň můžeme v souvislosti s rostlinnou stravou zmínit i výrazné zlepšení nebo úplné vymizení projevů atopického ekzému, urychlení regenerace po cvičení nebo také zlepšení celkového pocitu zdraví a energičnosti.

Myslíte, že studie, jako je ta z MedicalNewsToday, dokazují, že rostlinná strava může být plnohodnotná a prospívat více nebo minimálně stejně dobře jako ta, jejíž součástí je maso a mléčné výrobky?

Řada velkých výživových institucí už dnes zastává názor, že správně sestavená veganská strava nutričně plnohodnotná je, a to nejen u dospělých, ale v každém životním období. Kromě toho dodávají, že může i přispívat k ochraně před chronickými onemocněními. Ze zkušenosti můžeme říct, že i u nás pozorujeme změnu v postojích praktických lékařů a lékařek, a čím dál častěji se setkáváme s pozitivním postojem na rozdíl od dřívějšího odrazování.

Usilovně také na vzdělávání odbornic a odborníků pracujeme v rámci našeho osmitýdenního kurzu Výživové poradenství se specializací na rostlinnou stravu. Ten názor o neplnohodnotnosti tak podle nás spíš výrazněji přetrvává u laické veřejnosti, která nemá k dispozici informace z odborné literatury.

Mezi lidmi také často panuje přesvědčení, že rostlinná strava je velmi drahá a že na ni každý nemá. Je to skutečně tak, nebo se dá stravovat rostlinně a kvalitně za stejnou či podobnou cenu, jako je tomu u běžného jídla?

To je častý mýtus, přitom mnoho základních potravin, které patří na takzvaný ideální talíř, je naopak levných a lehce dostupných. Ať už jde o obiloviny, luštěniny, semínka nebo sezónní zeleninu a ovoce. Klíč k nízkorozpočtovému rostlinnému stravování je jednoduchý.

Je třeba vsadit na celistvé potraviny, nakupovat sezónně a hlavně plánovat. To je nejdůležitější bod. Předtím, než vyrazím do obchodu, zkontroluji vždy stav svých zásob a sepíšu si seznam toho, co potřebuji nakoupit. Omezuji plýtvání, snažím se udržovat lednici nepřeplněnou, abych neztratila přehled, a přebytky vždy zamrazím.

Alternativy masa a mléka ale dražší jsou.

Rostlinné alternativy masa a mléka jsou samozřejmě dražší položkou na seznamu, ale často se to vyváží levnými položkami, jako jsou luštěniny, tofu a podobně. Takže určitě nemám pocit, že bych za jídlo utrácela nějak výrazně víc než někdo, kdo jí maso každý den. Navíc spoustu rostlinných alternativ si můžete také vyrobit doma, na internetu najdete spoustu receptů.

Jak je na tom podle vás ohledně veganství Česko. Má se vegan v Česku dobře?

Obecně se dá říci, že jsme pozadu za zbytkem západní Evropy, na druhou stranu se nabídka v řetězcích neustále rozšiřuje, což je dobrým znamením, a dokazuje to, že se pro rostlinné alternativy vytvořil odbyt. Roste významná skupina flexitariánů a flexitariánek, tedy osob, které jedí živočišné potraviny jen občas nebo jejich spotřebu cíleně omezují. Můžeme si tedy všimnout, že již téměř všechny retailové řetězce nabízejí vlastní řadu rostlinných alternativ masa a mléčných produktů.

Že budoucnost míří rostlinným směrem, potvrzují také velcí hráči z řad nadnárodních korporací, kteří investují do rostlinných produktů a představují svá bezmasá portfolia i v České republice. Kdybych to tedy měla shrnout, řekla bych, že vegani a veganky se v Česku ještě nikdy neměli lépe, samozřejmě je však stále prostor, kam veganství v Česku posunout.

Myslíte, že rostlinná strava může prospět každému?

Určitě. Každé přiblížení se rostlinné stravě je prospěšné a velmi ho oceňujeme. Pokud by si chtěl někdo vyzkoušet, jaké je to být na 30 dní veganem či vegankou, nebo jen omezit maso, velmi doporučuji náš program Veggie Challenge, ve kterém působím také jako koučka. Účastníci a účastnice tak ode mě budou zdarma dostávat pravidelné e-maily s odkazy na zajímavé články, tipy na recepty a veggie produkty a mohou také využít toho, že mi mohou kdykoliv poslat e-mail s prosbou o radu či podporu. Do Veggie Challenge je možné se přihlásit kdykoliv.

Reklama

foto: Shutterstock a archiv Evy Hemmerové, zdroj: ProVeg Česko