Češi prevenci podceňují a pravidelné kontroly zraku odkládají, nebo na ně vůbec nechodí. Počet lidí s dioptrickou oční vadou však každým rokem roste. Nejčastěji přibývá lidí s krátkozrakostí, kteří tvoří až polovinu případů veškerých očních vad. Počet pacientů přitom nadále stoupá.
Epidemie krátkozrakosti na vzestupu
„Krátkozrakost může být dědičná, ale významně ji podporuje také dnešní styl života. Je to dáno dlouhodobým zaostřováním zraku na krátké vzdálenosti v kombinaci s časem stráveným uvnitř budov. Nedostatek přímého slunečního světla totiž snižuje tvorbu dopaminu, což oči nutí postupně se přizpůsobovat novým podmínkám. Oči se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhají, ale obětují za to ostrost vidění na dálku,” vysvětluje Martin Slaný, optometrista a odborný garant společnosti FOKUS optik.
Krátkozrakost ale zdaleka není jedinou oční vadou, která lidi trápí. Díky pravidelné preventivní kontrole je přitom možné předcházet nebo částečně či zcela vyléčit přibližně 80 % všech zrakových postižení. Mezi ty nejčastější patří vedle krátkozrakosti také astigmatismus nebo dalekozrakost. Po čtyřicátém věku života se však mohou projevit také vady související s věkem, jako je makulární degenerace či šedý nebo zelený zákal.
Oko je jediný orgán, prostřednictvím kterého můžete přímo a neinvazivně pozorovat krevní cévy. Ty podobně jako v jiných částech těla – v mozku, ledvinách i v srdci – podléhají určitým změnám, které mohou signalizovat nějaký zdravotní problém, například cukrovku, vyšší krevní tlak, ale i třeba riziko infarktu, některých nádorových onemocnění, roztroušené sklerózy či AIDS.
„U zeleného zákalu nemusíte zpočátku pociťovat žádné potíže. Ovšem v momentě, kdy začne docházet k výpadkům zorného pole, k poklesu ostrosti zraku a přidá se k tomu bolest hlavy a pocity na zvracení, je onemocnění již ve velmi pokročilém stádiu,“ varuje optometrista Martin Slaný. Zatímco zeleným zákalem v Česku trpí přibližně 350 tisíc lidí, k nejrozšířenějším onemocněním patří šedý zákal, jenž lékaři evidují u půl milionu Čechů.
I z toho důvodu je vhodné do čtyřiceti let podstoupit oční kontrolu alespoň jednou za tři roky. Pokud se člověk přehoupne přes čtyřicítku, měl by absolvovat vyšetření každé dva roky. U osob starších 60 let je to pak každý rok.
Oči prozradí i celkový zdravotní stav
Díky vyšetření můžete předejít nejen zrakovým vadám, oči mohou upozornit i na váš celkový zdravotní stav. „Oko je jediný orgán, prostřednictvím kterého můžete přímo a neinvazivně pozorovat krevní cévy.
Ty podobně jako v jiných částech těla – v mozku, ledvinách i v srdci – podléhají určitým změnám, které mohou signalizovat nějaký zdravotní problém, například cukrovku, vyšší krevní tlak, ale i třeba riziko infarktu, některých nádorových onemocnění, roztroušené sklerózy či AIDS,” dodává Slaný.
Jak preventivní kontrola probíhá?
Lidé se mnohdy bojí navštívit lékaře či optometristu i kvůli obavám a strachu z neznalosti. Vyšetření je přitom rychlé a bezbolestné, není potřeba ani žádného doporučení od svého praktického lékaře.
„Na začátku probereme rodinnou anamnézu, minulé operace a úrazy, užívané léky a také aktuální potíže. Součástí prohlídky je pak vyšetření zrakové ostrosti, celkového stavu oka včetně očního pozadí a také měření nitroočního tlaku pomocí přístroje nazvaného tonometr,” doplňuje Slaný.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: FOKUS Optik