V neděli 6. října slaví svůj mezinárodní den, což je ideální příležitost se s nimi blíže seznámit. Odkud se bere jejich specifická barva a proč si je připomínáme právě v říjnu?
Specifická barva oranžových vín
Oranžová vína se vyrábějí ležením bílých hroznů různě dlouhou dobu na slupkách. Tento proces je podobný výrobě červených vín, přičemž macerace probíhá v různých typech nádob – od klasického nerezu až po tradiční hliněné kvevri z Gruzie. Barva, nejčastěji v odstínech pomeranče a jantaru, vzniká přirozeně díky oxidaci vína a barvivu obsaženému ve slupkách hroznů, nikoli přídavkem barvy natožpak ovoce. „Není žádný limit, který by bránil některé bílé odrůdě k výrobě oranžového vína, jako je Veltlínské zelené, pinotové odrůdy nebo další užívané ve světě,“ vysvětluje národní someliérka Klára Kollárová. „Aromatické odrůdy, jako Tramín červený a Pálava, se pro výrobu oranžových vín osvědčily nejvíce.“
Něco málo z historie
Původ oranžových vín sahá až do starověké Gruzie, která je považována za kolébku vinařství. Právě tam vznikly hliněné nádoby tzv. kvevri, které se používaly k fermentaci a uchování vína.
V chuti často postupně rozklíčujeme tropické tóny, jako jsou pomeranče, byliny, pečené čaje, ale také medové tóny, lískové oříšky či koření jako jalovec.
Gruzínští vinaři vyráběli oranžová vína již před více než 5 000 lety a tento tradiční proces výroby se rozšířil do dalších lokalit, včetně Moravy a Čech. V neděli 6. října navíc slavíme mezinárodní den oranžových vín, který je poctou této prastaré vinařské technice a rostoucí oblibě oranžových vín po celém světě.
Proč si oranžová vína zamilujete?
Oranžová vína jsou díky své výrobě chuťově náročnější: „V chuti často postupně rozklíčujeme tropické tóny, jako jsou pomeranče, byliny, pečené čaje, ale také medové tóny, lískové oříšky či koření jako jalovec,“ popisuje someliérka a dodává: „Za benefit přirozeně považujeme minimální hodnoty SO2. Stejně tak přístup k filtraci - většinou se jedná o vína plná, neočesaná, surová, vůbec nebo minimálně filtrovaná.“ Oranžová vína mají plný a tříslovinový charakter, což z nich činí zajímavou volbu nejen pro milovníky přírodních vín.
Jak je kombinovat s jídlem?
Právě díky výrazné tříslovinové struktuře jsou předurčena k párování s výraznými i tučnějšími pokrmy. „Díky maceraci i s třapinou je v chuti více patrné tříslo a často chutnají spíše jako červená vína,“ uvádí Kollárová. Hodí se tak k vepřovému masu nebo kachně, ale zajímavou kombinaci tvoří i s výraznou asijskou kuchyní. „Výborně doplní těžká a kořenitá jídla, jako je indické kari, fermentovaná zelenina kimchi nebo japonské natto pokrmy.“
Kde ochutnat?
Oranžová vína se vyrábějí i z českých a moravských hroznů pod značkou Vína z Moravy, vína Čech. Historicky první dvě kvevri nádoby k nám dovezl v roce 2012 Petr Nejedlík z vinařství Dobrá vinice. Počet vinařů u nás, kteří se věnují výrobě oranžových vín, se rychle rozšířil, a v roce 2017 vznikl dokonce Kvevri klub. Navštivte specializované vinotéky nebo restaurace a objevte kouzlo oranžových vín, která si získávají stále více příznivců.
Reklama
foto: Adobe Stock, zdroj: Media List