Před třemi lety odkryl holandský architekt Raimond de Hullu zcela unikátní koncept stoprocentního zeleného města, které jako by vykouklo z elfích pohádek. Zapomeňte na mrakodrapy, tady lidé žijí ve stromodrapech vyrobených ze dřeva. Stěny pokrývá listová fólie na ochranu před živly a úsporu energie. Na auta či potrubí tu nenarazíte, všude kolem bude les. I přesto bude sídliště energicky zcela soběstačné. Místní obyvatelé prostě budou žít a existovat dokonale off-grid.
Projekt se jmenuje OAS1S a jeho tvůrce do něj láká slovy: „Představte si stromový dům kombinovaný s moderním luxusem – život uprostřed absolutní zeleně.“ Futuristická oáza vzniká v Kanadě poblíž parku Algonquin v Ontariu. Vyroste tu na 300 luxusních domů plus servisní budovy a organické farmy, to vše na 14 tisíc m2.
„Vyrůstal jsem ve venkovské provincii Zeeland v Nizozemí. Zamiloval jsem se do přírody a trávil spoustu času v lese nebo na pláži. Když mi bylo 10, začal otec navrhovat a stavět nový domov pro naši rodinu. Tehdy jsem se zamiloval i do architektury. Vždycky jsem toužil spojit přírodu s architekturou a nabídnout světu skutečnou změnu. Protože města dusí lidi, ničí přírodu a lidé se touží vrátit zpátky k přirozené rovnováze, do městské oázy,“ vysvětluje Raimond de Hullu, jak myšlenka vznikla.
Urban forestry
V Raimondových návrzích najdete stromy i podél ulic, nejenom v miniaturních zahradách a rozlehlých, ale pro běžný život často nedostupných parcích. Jak ukazuje studie ekologické organizace Nature Conservancy, stromy ve městech snižují teploty i znečištění ovzduší. „Vláda obvykle vnímá stromy jenom jako estetický doplněk,“ říká vedoucí studie Rob McDonald. „Měla by ale přemýšlet i o svých cílech v oblasti veřejného zdraví a spojit je se svými urbanistickými cíli.“
Pokud nejsou umístěny přímo vedle rušných cest, neozdraví ta nejvíce znečištěná místa.
Už investice do Urban Forestery – výsadby stromů ve městech – by se mohla nebývale vyplatit. Studie ukazuje, že injekce 3,2 miliardy dolarů (cca 66 miliard Kč) ve 245 největších městech světa (tedy 82 korun na hlavu) by mohla snížit úmrtnost. Navíc by tato výsadba snížila teplotu v nejžhavějších dnech a ušetřila až 48 miliard kilowatthodin ročně. Díky tomu by se roční emise oxidu uhličitého snížily o 13 milionů tun.
Nezbytná zeleň
Parky se nezdají být tolik efektivní. Pokud nejsou umístěny přímo vedle rušných cest, neozdraví ta nejvíce znečištěná místa. Nabízejí alespoň úlevu jiného druhu – odpočinek od stresu či prostor pro cvičení. Stromy ve městech jsou přitom důležité z mnoha dalších důvodů.
Reklama
Zlepšují kvalitu vzduchu, redukují i rakovinu kůže, astma, hypertenzi a další onemocnění související se stresem. Díky tomu, že čistí vzduch, snižují tvorbu smogu, odstiňují sluneční záření a skýtají atraktivní prostor pro relaxaci. Vytváří také vzduchovou bariéru, čímž snižují hluk. A šetří také energii. Přítomnost stromů zvyšuje hodnotu pozemků o 5 až 15 %, snižuje dokonce zločinnost v okolí (výzkumy naznačují, že za to může jejich terapeutický efekt) a snižují rychlost větru. A v neposlední řadě také vedou ke štěstí obyvatel.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian