Filmových festivalů byste určitě vyjmenovali hned několik včetně toho českého v Karlových Varech. Kdybych se ale zeptala na festivaly, které se zabývají televizními seriály, asi by leckdo už zaváhal. Nicméně i tady už držíme krok se světem a lví podíl na tom má Kamila Zlatušková.
Producentka, režisérka a pedagožka pražské FAMU loni založila a odřídila pilotní díl festivalu Serial Killer!. Jde o přehlídku televizních a on-line seriálů, která právě probíhá v Brně a probíhat bude až do neděle. No a Kamila se zřejmě stala nejkrásnější ředitelkou festivalu tohoto typu. Tak jsme se jí zeptali, jak festival vznikl a jak se dá vydržet polykat seriálové díly v úseku delším, než je jedna pracovní doba.
Kamilo, Netflix nebo HBO GO?
To je sakra těžká volba. S oběma jsem strávila mnoho krásných nocí. A k tomu mám ještě předplacený Amazon Prime… To je prostě nerozhodně.
Loni v květnu se uskutečnil pilotní ročník festivalu, který trval čtyři dny. Letos se však můžeme těšit na týdenní festival. Byly 4 dny pro seriálové fanoušky málo?
Kvalitních seriálů není nikdy dost. Ale víc se už rozrůstat nebudeme. Ono těch kvalitních seriálů není nekonečné množství. A v soutěži ze střední a východní Evropy zůstáváme pořád u šesti titulů.
Na jaké další změny oproti loňsku se můžeme těšit? Zakomponovali jste do festivalu nějaké nové nápad nebo jste se třeba z loňska v něčem poučili a udělali jste to jinak?
My máme zhruba desetiletý plán, který počítá s růstem festivalu. Samozřejmě vím, že některé věci nemůžu plánovat hned pro první ročník, protože bych byla blázen a megaloman, což občas trošku jsem, ale rozhodla jsem se, že půjdu krok za krokem.
Diváky přitáhl ke konzumaci seriálů už první ročník Serial Killeru
Takže letos jsme festival rozšířili o sekci různých skvělých přednášek, workshopů a doprovodného programu pro diváky v kavárně Trojka, kde třeba například budeš svůj workshop humoru i Ty. Na to se těším! (Jedná se o kurz dua stand-up komiček Koko Comedy Jak rozesmát své přátele, kolegy i followery, pozn.).
Vím, že jezdíš po světě a účastníš se různých jiných festivalů. Ale jak přesně vzniká seriálový program festivalu? Vychází z toho, co tobě se líbí, a nebo máš tak dobře zmáknutou cílovku a děláš lidem program na míru nebo naopak chceš divákům otevřít nové obzory?
Je to třetí varianta. I z těch všech novinek se snažíme vybírat vždycky to nejlepší, v tomto směru patří velké díky Táně Zabloudilové, která letos dělala dramaturgii programu. V zásadě pro mě jsou ty cesty po zahraničních festivalech velké impulsy. Hlavně když tam vidíš nové a tituly a hlavně debatuješ s producenty a tvůrci, kteří vidí za roh. A je to paráda, že tady můžeme už taky můžeme udělat festival, který plně odpovídá dramaturgii západní Evropy a tomu, na co koukají lidi v západní Evropě. Profesionálové už nás objevili a mají nás rádi. K dokonalosti zbývá přesvědčit i běžné diváky, aby pro sebe v televizi chtěli to nejlepší.
A jak tě vůbec napadlo udělat zrovna seriálový festival? Bylo to proto, že to tady chybělo?
Rozhodně to tady velmi chybělo, nejen tady, ale i v celé východní Evropě. Obecně tedy platforem, kde se reflektovala televize, v těch uplynulých letech vyrostlo, takže je skvělý, že to jde tímto směrem. Protože na televizi koukáme úplně všichni, nebo většina z nás, a ti, co říkají, že nekoukají, tak se taky koukají, nebo o tom aspoň čtou. A je škoda, že není možné, nebo dosud nebylo možné zrovna televizi reflektovat na platformě, která by zároveň byla zábavná. My se snažíme, aby to všechno bylo řešený s nadsázkou. Konec konců náš název “Serial Killer” si dělá trochu srandu z přemíry detektivek a špionážních příběhů, které tady máme.
Kdo nebingeuje, jako by nebyl. Já si naopak i ráda počkám, abych si pak ty věci mohla sjet naráz.
Se seriály souvisí pojem binge watching. Co si o této o seriálových maratonech myslíš? A bingeuješ?
Já bingeuji, samozřejmě, takže za mě jako kdo nebingeuje, ten jako by nebyl. Já si naopak i ráda počkám, abych si pak ty věci mohla sjet naráz. A když mě začne bolet v krku, tak se na rozdíl od jiných lidí raduji, že konečně budu mít zase čas si projet nějaký skvělý seroše, když budu nemocná. V kuse. Protože právě ve chvíli, kdy člověk nastudovává z té obrovské záplavy titulů nové věci pro festival, tak si bingeování nemůže dovolit, protože by vlastně nedělal nic jiného než koukal na televizi.
Je to návykové? Ať už pro běžného diváka nebo třeba pro tebe?
Já si myslím, že je to pro všechny návykové, ale zatím jsem ještě neslyšela ten případ, že by na to někdo umřel. I když nevím, jestli někdo zkoušel bingeovat nějaké seriály, co jely třeba na TV Barrandov, tam bych se bála, že by to mohlo ohrozit zdraví, zejména tedy duševní.
Jo, tak by to mohlo být Bingeování Jaromíra Soukupa.
Tam by mělo být přímo varování: Dlouhodobé sledování Bezdružic či Doktorky Kellerové může způsobit vážnou újmu na zdraví!
Má ředitelka seriálového festivalu nemoc z povolání? Když na seriál koukáš vlastně pracovně, dokážeš si ho užít naplno a nemyslet na to, jestli se to bude líbit divákům, atd?
Když je dobrý příběh, když je dobré vyprávění, tak si myslím, že to pohltí i profíka, já v tom rozdíl nevidím. Možná mě často víc rozčílí chyby a míň potom člověk odpouští, zejména když zná ty rozpočty a to zázemí těch finančně náročnějších věcí.
Ale koneckonců i náš festival vznikl proto, aby diváckou laťku náročnosti posouval směrem nahoru.
A jaký seriál v poslední době tebe fakt vyloženě dostal, stáhnul, odrovnal tě a miluješ ho?
Rozhodně v poslední době pro mě byl velmi silný zážitek Nejsilnější hlas o zakladateli Fox News, to byla docela síla. Musím říct, že mi u toho bylo často i fyzicky zle. Ale byl to velkej silnej zážitek, skvělá sonda do současnosti.
A jaký seriál jsi milovala jako malá a jak tě ovlivnil? A který pak třeba v dospívání?
Možná bych řekla, že asi nejvíc mě ovlivnil seriál Království Larse von Triera, na konci 90. let, když ho začala vysílat Česká televize, tak to byl pro mě absolutní úkaz, neskutečný vlastně komediální horror, tedy takový horror s obrovskou nadsázkou, a tam jsem se já tehdy rozhodla, že chci dělat televizi.
A je nějaký seriál, teď z těch aktuálních, který aktuálně frčí nebo frčely typu Hry o trůny, který Tě vyloženě neoslovil? Že všichni se do toho zamilovali a tebe to nechalo chladnou?
Asi True Detective. Rozkoukala jsem to opakovaně, nikdy jsem s tím příběhem nešla dál. Ale mě teda detektivky vyloženě nebaví, s tím se nedá nic dělat.
Proč není Serial Killer v Praze?
Protože Brno je nejlepší.
No, na druhou stranu ty jezdíš do Prahy celkem často...
Já musím, já musím.
Jaký máš vztah k Praze?
Já mám k Praze velice kladný vztah, navzdory Ťokově průsmyku a různým dalším překážkám, které mě neustále zbraňují se tam dostat. Moje poslední cesta do Prahy a zpátky, v rámci jednoho dne, mi vzala sedm hodin života. Takže můj vztah k Praze je mírně poškozen naší strašlivou dopravní infrastrukturou a zároveň si myslím, že je to skvělý město. Když jsem začala pracovat na FAMU jako proděkanka (teď už tam učím jenom jeden den v týdnu), tak jsem měla obrovskou radost, když jsem otevřela okno a viděla jsem Vltavu a Pražský hrad, navzdory jeho osazenstvu, a chodila jsem neustále po Karlově mostě, a říkala jsem si, že je hrozné, jak si toho ti Pražáci neváží. A to mi vydrželo poměrně dlouhou dobu.
Málokdo v Praze si uvědomí, že pro nás, pokud neletíme z Vídně, tak je občas i dost velký masakr se vůbec na to letiště v Praze dostat.
Někteří kolegové si trochu klepali na hlavu, že se tam prodírám těmi turisty, ale já si je umím odmyslet. Praha je nádherný město. Myslím si ale, že Brno nabralo velice silný dech, A v některých ohledech si myslím, třeba co se týká gastronomie nebo třeba obsluh v hospodách, tak je třeba říct, že někdy fakt zírám, co je možné. I jako bývalá barmanka a servírka. Málokdy se mě i v jiných velkoměstech stalo, že by ke mě ta obsluha byla až bych řekla nepříjemná.
Tak já jsem slyšela, že Brno dohání Prahu, že už jenom 200 kilometrů od ní.
Samozřejmě, na dohled.
Co jiného tě může přitáhnout k nám do Prahy, kromě práce.
Určitě zábava. Teď mě velmi bavila například dražba absintu Martina Žufánka, to bylo skvělý. A pochopitelně mě tam hodně přitahuje letiště. V tomto ohledu Praze závidím hrozně moc, že má velký mezinárodní letiště. I když k němu zatím nevede žádný vlak či metro. Ta naše dopravní infrastruktura je opravdu nefunkční. A druhé největší město ČR nejen že má velmi malé letiště, ale má momentálně takové “rumunské” vlakové nádraží, protože to velké je zavřené. A to ještě Rumunům nepochybně škodím.
Kamila Zlatušková (1981)
Podnikatelka, producentka, scenáristka, dramaturgyně a režisérka. Vystudovala žurnalistiku na Masarykově univerzitě a v USA obory Film Studies a Broadcasting. Působila jako dramaturgyně a později jako kreativní producentka v České televizi. Spolupracovala na pořadech Zlatá mládež, Pět statečných nebo Tečka páteční noci, produkovala pořady Ptáčata, Dávej pozor! Jejím otcem je vysokoškolský pedagog a politik Jiří Zlatuška. Založila a vede brněnský festival seriálové tvorby Serial Killer.
Když letím občas přímou linkou z Londýna do Brna, tak je prostě tak skvělý, že se člověk zvedne, za půl hodiny je na letišti, pak si odletí a pak zase přiletí a za půl hodiny je doma. Myslím, že si málokdo v Praze, uvědomí, že pro nás, pokud neletíme z Vídně, tak je občas i dost velký masakr se vůbec na to letiště v Praze dostat.
A úplně poslední otázka, proč by měli lidé přijet do Brna zrovna tento týden?
No přece proto, aby objevili svoje budoucí oblíbené seriály!
Díky moc za rozhovor.
Reklama
foto: Serial Killer a Profimedia, zdroj: Serial Killer
