Lubomír Zaorálek: S ministerstvem průmyslu jednáme o další podpoře kultury

Zdá se, že prázdniny skončily jak pro školy a některá kulturní zařízení, tak pro koronavirus. Alespoň v Česku se musela vrátit některá celoplošná opatření. A doplatí na to zase hlavně kultura. Nikdo asi nepůjde úplně nadšeně na koncert nebo do divadla, kde se bude muset hodinu a půl dusit v roušce. S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem jsme se v rozhovoru pořízeném po emailu bavili o tom, jak se dá kultuře ještě pomoci, jak se povedl program Covid - Kultura, a jestli ministerstvo má nějaké slovo, co se týče opatření při pořádání větších kulturních akcí.

Obáváte se, že při nepříznivém vývoji státních financí ale i peněženek občanů budou výdaje na kulturu prvními, kterých se dotknou omezení?

Ano, to se samozřejmě může stát. Mým úkolem jako ministra kultury je snažit se získat do rozpočtu maximum peněz, abychom umožnili lidem v kultuře přežít tohle těžké období. Existuje několik dotačních programů, které jsme na vládě prosadili sami nebo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ve kterých si mohou požádat o finanční příspěvek nejen neziskové kulturní subjekty, ale i ty soukromé, které od státu za normálních okolností žádné dotace nežádají, a rovněž v kultuře pracující OSVČ.

Zbývá poslední týden pro podání žádosti v programu Covid- Kultura, který koordinuje právě ministerstvo průmyslu. Jaký je o něj zájem, a jsou žadatelé úspěšní?

V systému je aktuálně evidováno 54 podaných žádostí, dalších 59 je rozpracovaných. Hodnocení probíhá, úspěšní budou všichni žadatelé, kteří splní podmínky výzvy. První rozhodnutí a následné proplácení finančních prostředků úspěšným žadatelům by mohla proběhnout již v týdnu od 14. září. Žádosti je možné podávat ještě do 18. září, a to elektronicky přes informační systém přístupný na adrese www.mpo.cz/kultura.

Naši lidé se během epidemie mnohokrát sešli se zástupci Ministerstva zdravotnictví a předali jsme jim naše návrhy, jak by mohly kulturní akce během epidemie fungovat.

V tuto chvíli už jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu o vyhlášení další výzvy v rámci tohoto programu, aby bylo uspokojeno co nejvíc zájemců. Budeme se snažit přesvědčit i Ministerstvo financí, aby byla pravidla pro přidělování finančního příspěvku volnější než v té současné výzvě. Jde nám o to, abychom skutečně rozdělili celou alokovanou sumu, tedy 900 milionů korun.

Má ministerstvo přehled o tom, zda kulturní instituce přicházejí o podporu z podnikatelského sektoru?

Nemáme žádnou statistiku, ale je jasné, že ano, bohužel se to v některých případech děje. Vidíme to právě třeba u žádostí v těch zmíněných dotačních programech, kde některé subjekty uvádějí důvod, že jim vypadli sponzoři nebo donoři.

Může ministerstvo ovlivňovat v rámci mezirezortních jednání podobu protiepidemiologických opatření tak, aby pořadatelům kulturních akcí v rámci možností umožnila alespoň částečně fungovat?

Během epidemie se naši lidé mnohokrát sešli se zástupci Ministerstva zdravotnictví, tedy hlavně hygieniky a epidemiology, a předali jsme jim naše návrhy, jak by mohly fungovat kulturní akce během koronavirové epidemie.

Lubomír Zaorálek (1956)

Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Pracoval v Československé televizi v Ostravě, kde působil jako dramaturg. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě. V lednu 1990 zasedal ve Sněmovně lidu. V roce 1994 vstoupil do ČSSD a dva roky poté byl zvolen do Poslanecké sněmovny. V letech 2002-2006 byl předsedou Poslanecké sněmovny. V lednu 2014 se stal ministrem zahraničních věcí. V srpnu 2019 byl uveden do funkce ministra kultury ČR. Je předsedou představenstva odborného think-tanku Masarykovy demokratické akademie.

Samozřejmě jsme to dělali po dohodě s pořadateli kulturních akcí. Některé podněty či připomínky byly akceptovány, jiné ne. V každém případě ale platí, že tím rozhodujícím orgánem je v době epidemie Ministerstvo zdravotnictví, nikoliv Ministerstvo kultury.

Pojďme dál od koronakrize. Praha plánuje stavbu moderního koncertního sálu u stanice Vltavská. Bude podle vás takové zařízení impulzem k rozvoji kultury, nebo se koncertní provoz jen přesune ze současných sálů?

Je nesporné, že zde takovýto sál chybí. Hlavní města okolních států moderní koncertní sály mají. A pokud opravdu vznikne i ten pražský, bude obrovským kulturním přínosem jak pro Prahu, tak i celou Českou republiku.

Jaké setkání s živou kulturou vám jako divákovi udělalo v létě největší radost?

Určitě to byl mimořádný srpnový koncert České filharmonie v Rudolfinu pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova a na konci srpna to byl slavnostní koncert ve Státní opeře s názvem Musica non grata, který zároveň odstartoval stejnojmenný čtyřletý projekt, jenž připomíná skladatele, jejichž život negativně ovlivnily totalitní režimy 20. století.