Rory Wilmer se vypsal z hříchů: Uživatele mají jen sociální sítě a drogoví dealeři

Čtyři miliardy lidí jsou závislé na sociálních sítích. Polovina světové populace, teď opět bezmála čtyři miliardy lidí, kouká do telefonu právě nyní. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky. A Mark Zuckerberg by k tomu rád přinutil i tu druhou polovinu, konstatuje ve své knize Rory Wilmer, fotograf a digitální stratég z Liverpoolu, který trvale žije v Praze.

Jeho nová kniha se jmenuje Sociální média a sedm smrtelných hříchů, ale žádné biblické reference v ní nečekejte. Spíš vám ukáže, co všechno s vámi sociální média dělají a jak jednoduché je jim podlehnout. „Čím víc přemýšlím o principech, kterými nás sociální média nutí, abychom se jim věnovali, tím víc si uvědomuji, kolik společného mají jejich metody s hříchy,“ říká Rory Wilmer.

„Koncept sedmi smrtelných hříchů je platný neustále,“ dodává Rory. „Možná dnes ještě o něco více, pokud rozdíl mezi tím, jak se chováme na sociálních sítích a mimo ně, budeme považovat za důsledek toho, že na nich trávíme hodiny a hodiny denně.“ Kniha samotná podle autora nic společného s náboženstvím nemá. Pokud ovšem nepovažujete Instagram za svého boha a Facebook za písmo svaté.

Většina expertů se shoduje na tom, že sociální média mohou být dobrým nástrojem, pokud se s nimi naučíme zacházet. Ty sám jsi na sociálních sítích velmi aktivní, máš svůj vlastní podcast… Existuje české přísloví, které říká: Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Dalo by se to samé říct o sociálních médiích?

Pouze dvě skupiny hovoří o lidech jako o uživatelích. Jsou to dealeři drog a společnosti, které provozují sociální média. Dvacet let se pomocí sociálních médií živím. Samozřejmě, existuje spousta dobrých věcí, ke kterým mohou sociální média sloužit, ve své knize také hovořím o sedmi ctnostech, které jsou protiváhou sedmi hříchů.

 Kvůli sociálním médiím si navzájem závidíme. Žárlíme na ostatní a sami se sebou jsme nespokojeni, protože nám sociální média neustále předhazují, jak jsou ostatní úspěšní.

Obecně vzato ale sociální média vyvolávají v lidech závislost, což je špatné pro jejich duševní zdraví i celkovou pohodu. Je to dáno povahou „sledovacího kapitalismu“ (surveillance capitalism či kapitalismus dohledu, pozn. red.) a způsobem, jakým se dnes prodávají údaje o uživatelích za reklamní peníze. Co se českého přísloví týče, znám jiné: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Možná toho na sociálních sítích říkáme víc, než bychom měli. Možná bychom si měli dát trochu pauzu.

V doprovodném textu ke knize se o uživatelích říká: „Jako Pavlovovi psi nedočkavě čekají na to, až se jim objeví červený zvoneček upozornění na novou zprávu.“ Máš na svém mobilu vypnuté notifikace? Pro mě osobně to jsou největší prasárny. Bez nich by sociální média nebyla tak vlezlá…

Já nemám na telefonu žádné aplikace sociálních médií. A nemám tam ani pracovní e-mail. Takže nemám ani žádné notifikace ze sociálních sítí. A vřele to doporučuju všem. Vypněte si notifikace, protože tím jen ve dne v noci krmíte svou závislost na dopaminu. Staral jsem se na sociálních médiích o komunity s miliony fanoušků, takže kdybych měl zapnuté notifikace, vybila by se mi třikrát za den baterka.

To, že lidé mohou navzájem prakticky neomezeně komunikovat, je přece dobrá věc. Jak ale píšeš, má to nečekaný vedlejší účinek, který odkrývá v lidech jejich temné stránky. Co se to v lidech skrývá za touhy, které z dobrého vynálezu učiní takřka ničitele komunikace?

Tím největším a hlavním hříchem je pravděpodobně závist. Kvůli sociálním médiím si navzájem závidíme. Žárlíme na ostatní a sami se sebou jsme nespokojeni, protože nám sociální média neustále předhazují, jak jsou ostatní úspěšní, ukazují nám dobré časy a dokonalé zážitky. Mnohé studie potvrdily, že u velmi aktivních uživatelů sociálních médií způsobuje závist těžké deprese a je úplně jedno, kolik je vám let a v jaké sociální skupině se pohybujete.

Čím víc používáte sociální média, tím více závidíte a tím více vás to nutí dávat na sociální sítě takové příspěvky, aby zase ostatní záviděli vám. Žárlivost je neskutečně destruktivní emoce, jak dovnitř, tak i navenek. A spousta nemocí má přímou příčinu v závisti způsobené sociálními médii a v tom, jak se díky sociálním médiím cítíte.

Oba jsme z generace X, oba máme děti. A já musím přiznat, že děti, jak je tak pozoruju, se na sociálních sítích orientují daleko lépe než my a mají na nich neomezené pole působnosti. Jejich učitele přitom něco takového, jako jsou sociální sítě, nezajímá. Přitom jde z velké části o dětský svět. Dají se v něm dětem nastavit rozumné hranice?

Moje děti naštěstí sociální média nepoužívají. Myslí si, že jsou trapná. Nezajímá je Facebook, Instagram, TikTok ani žádná jiná sociální média, která používáme my. Oni o nich dobře vědí, umí se na nich pohybovat a najít si, co potřebují, ale ty samotné sítě je v podstatě moc nezajímají.

Pohybují se spíš v herních komunitách nebo na Discordu, trochu mi to připomíná staré časy, kdy my jsme měli IRC a diskuzní servery. Mé děti jsou generace alfa, což je generace, která bude pro lidstvo kolonizovat jiné planety a dostane nás za hranice Sluneční soustavy. Budou to vládci multiverza. Pokud máte děti, které pravidelně používají sociální média, zastavte je. Ničí je to. A čím dřív je toho zbavíte, tím líp.

Co tě motivovalo k napsání téhle knihy? Jsi mesiáš, je tato kniha takový tvůj odpustek? Nebo chceš být prostě jen užitečný?

Po 20 letech v digitálním marketingu jsem se chtěl opravdu vyzpovídat ze svých hříchů. Bylo toho moc a trvalo to dlouho. Prostě máš pocit, jako bys byl celý od bláta. Je čas vyprat špinavé prádlo a mluvit o tom, co cítím. Chci aspoň, aby se začalo mluvit o tom, jak destruktivní vliv mají lajky na facebooku. Ne na nás jako jednotlivce, ale na společnost a obecně vzato i na lidstvo jako takové.

Podle tvé knihy vzniká i televizní seriál. Můžeš k němu něco říct?

Je mi velkou ctí, že na adaptaci knihy spolupracuju s Mattem Grahamem, scénáristou Neznámých dějin Spojených států, které natočil Oliver Stone. Náš seriál vypráví o tom, jak nás sociální média měla původně osvobodit, ale jak nás místo toho zotročila. Ta temnota lidství, kterou sociální média odkryla, obestřela obří online vědomí a otrávila jej jako jed. Vytvořili jsme sedm příběhů plných špíny, ve kterých se může každý najít, ve kterých může každý tuto temnotu vidět na vlastní oči.  

Můžeme sociální média zkrotit, podobně jako jsme zkrotili oheň?

Džin je už venku z láhve. Jde spíš o to, jestli sociální média necháme, aby zkrotila nás. Na sociálních sítích se stále více projevuje cenzura a obsah ovlivňují dokonce i politicky pokřivené algoritmy. Zákaz sociálních médií pro Donalda Trumpa je jenom začátek.

Dovolili jsme sociálním médiím a tech společnostem, aby o nás sbíraly veškeré informace a aby analyzovaly a pochopily naše životy do posledního detailu. A to všechno jen díky té obří hromadě dat, která po nás na sociálních sítích zůstávají jako odpadky. Ty firmy nás znají líp, než známe my sami sebe. Vidí nám až do žaludku a vědí přesně, co na nás zabírá a čeho se bojíme. Vědí, jak nás ovládat. Stejně tak jako dealeři vědí, jak ovládat narkomany.

Reklama

foto: Shutterstock a Medium.com, zdroj: Rory Wilmer