Nejbohatší lidé světa se občas chovají jako malé děti. Zřejmě si myslí, že jim k tomu dává svolení jejich jmění a věhlas. Jak jinak si vysvětlit stopy, které vědecko-fantastická literatura zanechává na mozcích největších boháčů? Posledním věrným příkladem je třeba Jeff Bezos, šéf Amazonu.
Zmapujme si na začátek situaci. Není to vůbec dlouho, co Jeff Bezos načrtl své myšlenky o budoucnosti lidstva. Zakladatel Amazonu teď prodává akcie firmy v hodnotě jedné miliardy dolarů ročně na financování vlastní raketové společnosti Blue Origin, která chce snížit náklady na lety do kosmu. Cílem není nic menšího než zpřístupnit turistům lety do vesmíru a vrátit tak člověka na Měsíc a další stanoviště v celé sluneční soustavě, aby se lidstvo mohlo rozpínat napříč celým vesmírem.
Bezos ovšem není sám. Stejné ideje má i Elon Musk, který si zase nenechá zkazit náladu klesajícími akciemi Tesly, a věnuje se společnosti SpaceX se záměrem vytvořit soběstačnou kolonii přímo na Marsu. Proč se držet nohama na zemi, když máme k dispozici celý kosmos? Jurij Milner, ruský magnát, zase přislíbil 100 milionů dolarů za poslání robota do Alpha Centauri, nejbližšího hvězdného systému od sluneční soustavy.
Star Trek se vrací
Kde berou slavní muži inspiraci pro tak „fantastické“ myšlenky? Stačí, když nahlédneme do jejich knihoven. Alespoň Bezos se podle časopisu The Economist ke své vášni k vědecko-fantastické literatuře přiznává dobrovolně. Otázkou zůstává, zda bychom to nepoznali i tak. Mezi jeho oblíbené spisovatele patří Isaac Asimov a Robert Heinlen, kteří píší o vzpurných lunárních koloniích, robotech a společnostech založených na podivné historii a něčem, čemu se říká „big data“.
Podobným představám o budoucnosti se daří i v Silicon Valley. Jako jeden z nejoblíbenějších autorů zde figuruje spisovatel Iain Banks.
Inspirací byla očividně i slavná a dnes přímo legendární série Star Trek, prezentující lidskou, liberální a internacionalistickou představu velkého amerického národního ducha. Využívá „inteligentní“ Bezos dnes své peníze k tomu, aby mohl světu zajistit podobnou budoucnost?
Skotský socialista a Silicon Valley
Podobným představám o budoucnosti se daří i v Silicon Valley. Jako jeden z nejoblíbenějších autorů zde figuruje skotský socialista a nedávno zesnulý spisovatel Iain Banks, který své hrdiny umisťuje do téměř dokonale utopistických kosmických románů. V jeho společnosti přejímají všechny významné posty roboti a umělé bytosti, které zde mohou volně prosperovat.
Na všechno potom dohlíží sice všudypřítomní, ale zase velmi benevolentní filosofové. Takoví Velcí bratři, kteří všechno vidí. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg Banksovy knihy doporučuje na knižních klubech, Elon Musk po nich zase pojmenovává své raketoplány. A aby toho nebylo málo, v roce 2018 Jeff Bezos oznámil, že by Banksovy knihy chtěl zfilmovat. Banks zkrátka boduje na všech frontách.
Velké věci a velcí lidé
Inteligentní androidi, vesmírné lodě, neobyčejná síla, všepohlcující moc, svoboda a volnost, které dávají, a umožňují tak konat nebývale velké a hrdinské činy – spasit lidstvo, objevit novou dimenzi, zažívat úžasná kosmická dobrodružství... Takové ideje dominují žánru sci-fi, kde nic není nemožné a vše směřuje jedním jediným nezadržitelným směrem – k pokroku.
Boří se zde hranice toho, co jsme mysleli, že už nelze dokázat, a zjišťujeme, že lze jít ještě dál a dál. Tyto myšlenky zřejmě slavným mužům imponují a prostředky, které mají k jejich domnělé realizaci, je ženou do vymýšlení fantasmagorických nápadů. Otázkou ale je, zda jsou jejich aktivity k užitku, či ke škodě. Zatím se jim můžeme smát, co ale když se jim technologie vymknou z rukou a nepůjdou zastavit? I to se ve sci-fi románech přeci děje. Těžko říct, zda s takovými možnostmi slavní pánové počítají…
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: The Economist