Takzvaný mobbing nebo bossing častěji postihuje ženy než muže a přichází nejčastěji od nadřízených, ale také od kolegů. Ukázal to i průzkum agentury STEM/MARK. Více než dvě pětiny postižených jsou špatnému zacházení vystavovány minimálně jednou týdně, a v polovině případů i déle než jeden rok. Tři pětiny zaměstnanců jsou terorizovány svým nadřízeným, čtvrtina pak kolegy.
Systematické intriky a útoky kolegů nebo nadřízených oběť postupně připravují o sebevědomí a pracovní výkon, dalšími důsledky mohou být trvalé bolesti hlavy, potíže se žaludkem a s trávením, chronickou únavou, poruchy spánku nebo srdeční potíže. Ruku v ruce s nimi obvykle přicházejí také poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta sebejistoty. Zaměstnanec trpí vždy po víkendu pocity nevolnosti, mnohdy i zvrací, děsí se příchodu do práce.
Takto se může projevovat takzvaný mobbing a bossing, které jsou zkráceně definovány jako teror na pracovišti. Vždy se jedná o ponižování lidské důstojnosti. V Americe hojně využívaný termín bullying je pak souhrnný název pro oba předchozí termíny a můžeme jej přeložit jako hulvátství, neboť „bully“ znamená hrubý, hulvát.
O co se jedná?
Mobbingem rozumíme všechny formy šikany spolupracovníka, které mohou negativně ovlivnit jeho psychický i fyzický stav. Jeho projevy přitom mohou být nenápadné. Začínají například okřikováním či zesměšňováním, pomluvami, izolací, ignorováním, sabotováním práce či zneužíváním výkonů oběti, útoky při poradách nebo prezentacích, zesměšňování sociální situace zaměstnance, nevhodné komentáře o jeho oblečení či vkusu, mohou se však vyvinout až ve fyzické ubližování.
Bossingem rozumíme šikanu ze strany nadřízeného. Jeho známky v současné době zahrnují nedoceňování pracovního výkonu vedoucí postupně ke ztrátě sebevědomí, neustálou kritiku práce, zadávání nesmyslných úkolů a povinností neodpovídajících kvalifikaci nebo pomlouvání a zesměšňování v rámci pracovního týmu.
Kdo bývá nejčastěji šikanován?
Každý šikanista potřebuje vhodnou oběť – dostatečně pasivního člověka. V naprosté většině případů není tento "otloukánek" příliš sebevědomý jedinec. Bývají to dobrosrdeční lidé, váhaví. Raději „sedají v koutě“ se zlobou nebo smutkem v srdci, než aby agresivně prosazovali svá práva a posilovali tak svou neoblíbenost. Většinou mají obavu z konfliktu, bojí se bránit a riskovat, že budou jednou také oni nepříjemní. Podle psychologů jsou v hledáčku také lidé úspěšní, osamocení, nápadní a noví. Mobbingem jsou nejvíce ohrožení samostatní zaměstnanci, ti, kteří nějakým způsobem vyčnívají, nebo nechtějí ztratit svou nezávislost.Jak poznáte špatného šéfa?
Podle průzkumu, zkouší týrání v práci jeden ze šesti pracovníků. 81% „tyranů“ se rekruituje z řad vedoucích osob. V tomto počtu je stejný podíl mužů i žen. Petr Pražák, kouč a konzultant managementu, uvedl, že někteří manažeři mají pocit, že nejlepší způsob motivace zaměstnanců, je tlak, aby zvýšili výkon. Často to souvisí s celkovou firemní kulturou a šíří se to kaskádovitě odshora dolů. V některých případech stojí za bossingem racionální, i když ne zrovna etická strategie jak se zbavit někoho v týmu bez nutnosti platit mu odstupné. A v určitých případech jde skutečně o patologické potěšení z používání moci u lidí s psychopatickými rysy osobnosti.
Kde hledat pomoc ?
Zákoník práce sice zakazuje jakoukoliv diskriminaci, obtěžování a pronásledování na pracovišti a povinností firem je vytvářet dobré pracovní prostředí, dovolat se práv a zvítězit nad šikanujícími kolegy však bývá obtížné. Trpící zaměstnanec by měl shromažďovat důkazy o mobbingu, například písemnou dokumentaci a e-maily. Doporučuje se také zajistit si svědky a psát deník. To vše pak může posloužit při jednání s vedením firmy, s odbory nebo v případném soudním procesu. Postižený pracovník by měl prvně hledat pomoc v oddělení lidských zdrojů. Jestliže nepomůže ani nezaujatý člen vyššího vedení firmy, je na čase uvažovat o změně zaměstnání.Pokud vás čtení o šikaně zaujalo, můžete si vyhledat více informací na speciálních portálech jako je Práce a vztahy nebo Stop mobbing.
foto: Shutterstock