Aby bylo úplně jasno hned od začátku, tak nejsem žádnej velkej surfař :) Zkouším to, když mám příležitost, většinou na Srí Lance a líbí se mi to, ale mám pocit, že to ještě bude docela trvat, než udělám nějakej pořádnej sjezd :) Dneska jsem to pozoroval a má to se životem hodně společnýho.
Někdy vlny jsou, někdy míň. Nemůžete tomu moc poroučet. Nejlepší je to sledovat a naučit se to vnímat. A pak když přijde ta správná vlna, tak ji sjet. Nebo to zkusit, jak nejlépe to jde. Jsou lokality, kde jsou vlny častěji, a jsou lokality, kde vlny nejsou nikdy. Ne každá vlna je vhodná na to ji sjet. Vnímáte tu podobnost? Dalo by se říct, že život je jako oceán. Je možný najít symbiózu, ale nikdy nebudeme mít navrch. A čím v tom budeme lepší, tím větší budeme mít respekt a menší ego.
Velkou vlnu proplavat skrz na skrz
Někdy se objevíte přímo před velkou vlnou a nepomůže nic, než jí proplavat skrz na skrz. Jinak vás semele a to není příjemný. Musíte se zbavit strachu a proskočit jí úplně nejlépe ve spodní části. Takže přímo do ní. Totální rozhodnost a postavit se tý vlně - situaci tak, jak je. Jakákoliv nerozhodnost nebo pokus to jen tak přežít se nevyplatí. Semele vás to a je to velmi nepříjemný, někdy i nebezpečný. Naopak proskočit nebo proplavat vlnu vás naplní zajímavou energií. Není to přímo vítězství, je to spíš pocit respektu a radosti nad překonáním sama sebe najednou. Takže když na vlny koukám nebo je zkoušíme sjet ať už na bodyboardu nebo na surfu, připomíná mi to život.
Znám situace, které jsou podobné. Vím, že někdy je potřeba se rozhodnout a udělat akci. Jít a řešit věci, které nejsou příjemné. Ale když je nebudeme řešit, tak nás semelou. Jsem velký příznivec aplikování věcí do praxe. Mám moc rád to tvoření, ten moment, když zhmotníte myšlenku. Když víte, že jste měli nápad, a tady to je. Hotovo. Je to přímo před vámi a hlavou vám proletí, co tomu předcházelo a celý ten proces, než se to stalo reálné. Ne všechno se vždycky povede napoprvé a některé věci během procesu realizace zjistíme, že vlastně nedávají smysl.
Ale je pořád lepší udělat pár chyb a omylů než neudělat nic. Neudělat nic mi připadá, že se na vědomí naší hodnoty podepisuje hůř, než občas udělat nějakou chybu.
Odvážný nemá strach
To mi připomíná jeden citát, který už přesně nevím, kdo řekl, ale totálně se mnou rezonuje, že: "Odvážný člověk není ten, co nemá nikdy strach, ale ten, co se ho naučí překonat a ty věci nakonec udělá. A že to není ani člověk, co nedělá žádné chyby, ale ten, kdo se pokaždé dokáže zvednout a jít znovu dál".
To už byly možná dva citáty v jednom, ale oba jsou asi dobrý :) Takže jděte do toho a žijte to. Vyplavte na moře, a když přijde vlna, tak jí sjeďte a ať to stojí za to. Protože to jsou přesně okamžiky, který si budeme pamatovat nejvíc.
A třeba se na tom moři někde i potkáme a nějakou vlnu sjedeme společně :).
