Je příliš brzy na to říci, zda za vlny veder stojí změna klimatu. Je ale jasné, že vlny veder jsou při změnách klimatu stále běžnější. Výzkumníci nicméně tvrdí, že změna klimatu pravděpodobnost toho, že trend větších a delších veder přijde, zvýšila až třicetkrát.
„Aby došlo k vlně veder, potřebujeme teplo a vzor atmosférické cirkulace, který umožní jeho akumulaci,“ vysvětluje pro Nation World News Daniel E. Horton, klimatický vědec, působící na Northwestern University, s tím, že dílem je určitě na vině globální oteplování, které obecně zvyšuje teploty po celém světě. Změna klimatu podle něj navíc může ovlivnit způsob, jímž je toto teplo po celém světě distribuováno vzdušnými proudy.
Jak nás zasáhnou extrémy
Extrémy počasí ale nejsou pouhými meteorologickými "zajímavostmi", vlny veder totiž mohou způsobovat nemoci, smrt, lesní požáry i neúrodu. Celosvětově by mohly ohrozit dokonce dodávky potravin, které jsou letos už tak pod velkým napětím kvůli trvající ruské invazi na Ukrajině. O tom, že za těmito vlnami stojí změna klimatu, již vědci nepochybují. Zabývají se teď spíše otázkou toho, jak moc se budou extrémy podobného rázu v dalších letech vyskytovat a jak to zasáhne do chodu lidského života.
Jedním z faktorů je bezesporu rychlé oteplování Arktidy, které snižuje teplotní rozdíl mezi severním a jižním pásem severní polokoule.
Horka posledních desetiletí také vědcům ztěžují rozpoznání toho, co už je vlna veder a co lze ještě považovat za normální teplejší počasí. „Pokud se například práh pro vlnu veder pohybuje kolem 38 °C, pak to vůbec není neočekávané a dá se předpokládat, že se takové teploty budou pravidelněji objevovat ve více oblastech najednou s tím, že se postupně rozšíří do celého světa,“ konstatuje pro Nation World News Andrew Dessler, klimatický vědec z Texas A&M University.
Nárůst paralelních vln
Při pohledu na to, jak často teplota překračuje určitou úroveň vzhledem k průměru, vědci stále zjišťují velký nárůst paralelních vln veder. Deepti Singhová, klimatická vědkyně z Washingtonské státní univerzity a hlavní autorka studie zabývající se touto problematikou, se Nation World News svěřila s tím, že ona a kolegové vnímali takto dramatický nárůst jako velké překvapení.
Podle jejich zjištění se mezi lety 1980 a 2010 průměrný počet dní, během nichž proběhla alespoň jedna velká vlna veder, mezi květnem a zářím na severní polokouli vyšplhal ze 73 na 152. Počet dní se dvěma nebo více vlnami vedra vzrostl z 20 na 143. Tyto souběžné vlny veder přitom zasáhly východní Severní Ameriku, Evropu a části střední a východní Asie a svou intenzitou přesáhly vedra z 80. let až o pětinu. „To je mnohem více, než bychom mohli čekat pouze od účinků globálního oteplování,“ komentovala Singhová.
Budeme si muset zvykat
Nyní vědci zkoumají, jak se v soudobé éře oteplování mohou změnit rotace vzduchu, které mají vliv na dlouhodobé vzorce počasí. Jedním z faktorů je bezesporu rychlé oteplování Arktidy, které snižuje teplotní rozdíl mezi severním a jižním pásem severní polokoule. Jak přesně to může ovlivnit extrémní počasí, je ale stále předmětem diskuze.
Již teď je však jasné, že tyto teplotní rozdíly jsou hlavní silou pohánějící větry, jež udržují v pohybu meteorologické systémy, které hýbají s naší planetou. „Jak se teplotní rozdíl snižuje, tyto vzdušné proudy se mohou zpomalit, což znamená, že extrémní jevy, jako jsou vlny veder a silné deště, budou pravděpodobně trvat déle,“ dodává pro Nation World News Kai Kornhuber, klimatický vědec z Lamont-Doherty Earth Observatory na Kolumbijské univerzitě.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Nation World News