„Když se bude měnit čas ze soboty na neděli, nikomu to vadit nebude,“ řekl si pravděpodobně kdosi, kdo nikdy nepracoval o víkendu. Těm, kteří se musí v neděli 26. března vypravit do práce na šestou, respektive pátou ranní, tak nezbývá, než v sobotu zatáhnout závěsy ideálně hned po večerníčku.
Dopady však přesahují pouhé nepohodlí, upozorňuje ve svém článku pro serveru The Conversation profesorka neurologie a pediatrie na Vanderbiltově univerzitě Beth Ann Malowová. Výzkumníci zjišťují, že „předbíhání“ hodin každý březen je spojeno se závažnými negativními zdravotními dopady, včetně nárůstu infarktů a spánkové deprivace u dospívajících. Podzimní přechod zpět na standardní čas proti tomu s těmito zdravotními dopady spojen není, upozorňuje Malowová. Klady a zápory změn času studovala více než pět let. Podle ní přechod na ten letní ovlivňuje lidi nejen bezprostředně po přetočení hodin, ale také po celou dobu, kdy lidé v tomto posunutém čase žijí.
Posun času po dobu téměř osmi měsíců má svou cenu. Prodloužené večerní světlo totiž zpožďuje uvolňování melatoninu – hormonu, který podporuje ospalost. A to následně narušuje spánek.
Názory na to, který čas je lepší, se liší. Časové posuny ale podle Malowové nejsou rovnocenné. Zimní čas se nejvíce přibližuje přirozenému světlu, kdy je slunce v poledne nebo v jeho blízkosti přímo nad hlavou. Letní čas zato způsobuje, že přirozené světlo je ráno a večer o hodinu později. Ranní světlo je přitom nezbytné pro nastavení přirozeného rytmu těla – probouzí nás, zlepšuje bdělost, ale také náladu. Ačkoliv přesné důvody, proč tomu tak je, nejsou dosud známy, podle Malowové to může být způsobeno účinkem světla na zvýšení hladiny kortizolu, hormonu, který moduluje stresovou reakci, nebo účinkem světla na amygdalu, část mozku, která se podílí na emocích.
Problémy se spánkem
Malowová upozorňuje, že ranní světlo chybí zejména dospívajícím a dětem. Mnoho z nich totiž chodí do školy kolem osmé ranní nebo dříve. To znamená, že v době letního času mnoho mladých lidí vstává a cestuje do školy za tmy. Praktickou výhodou letního času je naopak to, že poskytuje hodinu světla navíc například těm, kdo si chtějí jít večer po práci zaběhat.
Toto umělé prodloužení večerního světla po dobu téměř osmi měsíců má však svou cenu. Podle Malowové totiž zpožďuje v mozku uvolňování melatoninu – hormonu, který podporuje ospalost. A to následně narušuje spánek a způsobuje, že celkově spíme méně. Už sama puberta navíc způsobuje pozdější uvolňování melatoninu. To znamená, že dospívající jsou k těmto problémům obzvláště náchylní. Posun melatoninu během puberty navíc trvá až do dvaceti let života.
Přechod na letní čas ovlivňuje lidi nejen bezprostředně po přetočení hodin, ale také po celou dobu, kdy lidé v tomto posunutém čase žijí.
Efekt západního okraje
Na dopady letního času na lidi může mít vliv i geografická poloha. Americká studie ukázala, že ti, kteří žijí na západním okraji časového pásma a mají světlo později ráno a později večer, spí méně než jejich protějšky na východním okraji časového pásma. Studie také poukazuje na to, že u obyvatel západního okraje je vyšší výskyt obezity, cukrovky, srdečních onemocnění a rakoviny prsu. Jiný americký výzkum tvrdí, že na západním okraji časového pásma je vyšší výskyt i některých dalších typů rakoviny.
Vědci se domnívají, že tyto zdravotní problémy mohou být důsledkem kombinace chronického nedostatku spánku a takzvaného cirkadiánního nesouladu, tedy nesouladu mezi našimi biologickými rytmy a vnějším světem.
Výzkumníci zjišťují, že „předbíhání“ hodin každý březen je spojeno se závažnými negativními zdravotními dopady, včetně nárůstu infarktů a spánkové deprivace u dospívajících. Podzimní přechod zpět na standardní čas proti tomu s těmito zdravotními dopady spojen není.
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v řadě evropských zemí. Myšlenka spočívala v tom, že dodatečné světlo v pozdějších odpoledních hodinách ušetří energii tím, že se sníží potřeba osvětlení. Tato domněnka se ale později ukázala jako značně nepřesná, protože v zimě se může v dopoledních hodinách zvýšit potřeba vytápění, zatímco v létě se v pozdních odpoledních hodinách může zvýšit potřeba klimatizace. Dalším argumentem pro úsporu denního světla bylo, že s větším množstvím světla na konci dne klesá kriminalita, což se ukázalo jako opodstatněné. I přesto se však zdá, že potenciální klady jarního posouvání času jeho negativa nikdy nepřeváží.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Conversation